Neděle čtrnáctého, pěnová vražda

Myšlenky

Můj pokoj, 10:46

Babičku Resodovou povolaly povinnosti a já jsem opět zůstala sama v pokoji. Lehla jsem si na postel a začala si srovnávat myšlenky. ,,Babička Maggy je mrtvá, Max je gay a Peter je na pokraji smrti." Řekla jsem si pro sebe a sarkasticky se pousmála. Měla jsem pocit, že jsem vše ztratila. V podstatě mi bylo všechno jedno.

11:29

,,Lili." Ozval se hlas a někdo otevřel dveře. Byla to matka. Vešla do pokoje a sedla si na kraj postele. ,,Dítě moje." Řekla se slzami a objala mne. Nevydržela jsem to, a taky se rozbrečela. ,,Mami, už to nemá cenu." Kvíkla jsem a podívala se na ni. ,,Lili, všechno má ještě cenu. Vím, že jsi měla Petera ráda, ale tohle je život." ,,Ale není ten život na mne celkem krutej? Babička Maggy, jediný člověk, se kterým se tady dalo popovídat, zemřela. Pak zjistím, že je Max gay a nakonec zmrzačí Petera. Co se ještě stane? Kolik lidí musí ještě zbytečně zemřít, aby bylo všemu konec?" Zaječela jsem. Matka si jen povzdychla a zesílila objetí.

,,Chtěla jsem se tě na něco zeptat. Babička Maggy mi těsně před smrtí řekla, že prý už kdysi podle tebe zemřela. Jak to teda je?" Položila jsem otázku a podívala se na matku. ,,Lili, je to složité, ale já se ti to pokusím nějak vysvětlit. Začalo to ještě před mým narozením. Má matka se plavila na lodi Titanic 2. Tam potkala mého otce, Jamese Vella, a svedla ho. Použili ochranu, ale ta byla vadná. Nikdo o tom, že jsem na cestě nevěděl. Osud tomu ale nepřál a loď se potopila, James zemřel a já se narodila. Starala se o mne Jamesova matka, babička Vellová. Dva roky po potopení se vydala babička Maggy na uctění památky tragédie. Její letadlo ale spadlo nad Thajskem a byla pro celou rodinu a celý svět prakticky mrtvá. Když mi bylo ale šestnáct, tak se mi začaly zdát sny o otci. Zprvu jsem tomu nerozuměla, protože stále mlel o nějakém konci světa. Nakonec jsem se já a matka za ním vydala. Naše letadlo se též zřítili nad Thajskem. A hádej, koho jsme tam našly - babičku Maggy. Mrtvá totiž nebyla, nehodu přežila a pomohla nám najít otce. Ten nás pozval na loď duchů - na Titanic. Loď odplula a já s matkou jsme pozorovaly pozvolný konec světa. Všichni mí známí zemřeli - Heidy, Nick, babička Vellová, dvojčata, Alex. Všichni byli mrtví a já se cítila tak, jak se cítíš teď ty. Otec ale navrhl, že jde vše vrátit, bohužel to stálo ,,život" celou loď. Dlouho jsem nad tím přemýšlela a došla k závěru, že chci své blízké. Loď explodovala a já se ocitla v blízkosti své rodiny. Zamilovala se do Nicka a po několika letech jsi se narodila ty." Vyprávěla matka a podívala se na mne. S údivem jsem jí poslouchala a všemu, co řekla jsem věřila.