Opilost

46 5 4
                                    

Společenská místnost, 20:28

Zábava se už naplno rozjela a v mém těle byly už dvě sklenky vína. Jediní střízlivý lidé v místnosti byli Eric a Albert. Oba dva seděli stranou a řešili asi nějaké ,,důležité" věci.

,,Je to skvělý mejdan." Řekla radostně matka a prohrábla si vlasy. ,,Úplně s tebou souhlasím, na takové pařbě jsem nebyla ani nepamatuju." Uznala babička Maggy, která si před chvílí k nám přisedla. Já měla ale jiný názor. Moc velká pařba to nebyla. Upřímně, i rozlučka na základce byla větší.

Společenská místnost, 21:59

Někteří lidé už tenhle nápor alkoholu nemohli vydržet. Proto odešli do svých pokojů. Mezi tyto ,,pařmeny" patřili třeba Alex, Ericova matka, babička Resodová, Max nebo jeho matka.

22:55

,,Jsem poněkud unavená." Pronesla babička Vicky a jako největší vítěz odešla. U našeho stolu jsem už zůstala jen já, mamka a babička Maggy. Parádně jsme si to užili. Řešili jsme sice i nudná témata, ale bylo to za poslední dobu poprvé, co jsem si takhle skvěle popovídala.

23:24

K našemu stolu se před půl dvanáctou ale přiřítil jeden člověk - Albert. Šlo na babičce vidět, že nemá z jeho přítomnosti radost. Albert už ale nebyl střízlivý, jako předtím. Byl rudý, zpocený a mlel kraviny - prostě byl opilý. ,,Alberte, jdi pryč." Řekla tiše babička a naštvaně se na něj podívala. ,,Nejdu Maggy, chci tu být s tebou, se svou láskou." Pronesl opilec a pokusil se babičku políbit. Ta ale vstala a praštila ho do tváře. ,,Prase jedno!" Zaječela a odkráčela pryč. Já i matka jsme zůstaly jen překvapeně sedět. Na Albertovi šlo vidět, že byl taky celkem v šoku.

23:36

,,Asi se budu muset Maggince omluvit." Řekl po vzpamatování a odešel z místnosti.

,,Tak to bylo krutý." Řekla jsem a podívala se na matku. Ta kývla a napila se vody.

23:45

Všechno to bylo ale divný. Na Alberta jsem se kolem čtvrt na dvanáct dívala a neprokazoval známky opilosti. Za patnáct minut k nám přišel a byl opilý jak Dán.

23:58

Před půlnocí jsem se rozhodla odejít. Se všemi jsem se rozloučila a odešla do pokoje.

Náš pokoj, 00:02

,,Dobrou babi." Řekla jsem a lehla si na postel. Žádnou odpověď jsem nedostala. Usoudila jsem, že babička už spí.

Neděle čtrnáctého, pěnová vraždaKde žijí příběhy. Začni objevovat