Eric a Max

34 4 1
                                    

Ošetřovna, 13:09

Blížil se čas odchodu, ale já jsem měla ještě sraz s Maxem a Erikem. Oba si sedli na kraj postele a vyslechli mou prosbu. ,,Hoši, potřebuji najít Claire. Musíme jít do Hubertsova lesa a celý ho prohledat. Přeci není možné, aby se jen tak ztratila." Oba očividně souhlasili a pomohli mi odejít.

Chodba pokojů, 13:25

Otevřela jsem dveře a vešla do pokoje. Zhrozila jsem se toho pohledu. Celý pokoj byl jako po výbuchu bomby. Záclony byly potrhané, prostěradla zničena, papíry ze stolu rozházeny po pokoji a nad mou postelí byl napsaný obrovský nápis. ,,Death." Přečetl vyděšeně Eric a podíval se na tu spoušť. Pustila jsem kufr na zem a podél stěny se sesunula na zem. 'Položila jsem si hlavu do dlaní a začala brečet. Kluci si sedli vedle mne a pokusili se o útěchu. ,,To není možný, někdo mě chce zabít." Řekla jsem zoufale znovu se podívala po pokoji. ,,Kdo tě chce zabít?" ,,Nevím, večer za mnou do pokoje přišel jakýsi muž a vyhrožoval mi smrtí." Kluci se na chvíli zarazili. ,,Mám hrozný strach."

Pomalu jsem se uklidnila a posadila se na postel. Kluci byli tak hodní a v době mého uklidňování uklidili pokoj a pokusili se smazat ten nápis nad postelí. ,,Ty jo, mě je jako gaye škoda. O mne by se ženský poprali, když umím tak dobře uklízet." Pochválil se po práci Max a sedl si na pohovku. ,,Kdybys nebyl hloupej, tak chodíš se mnou. Dá si někdo limču?" Zeptala jsem se a podívala se na kluky. Oba kývli a já se vydala do jídelny.

Schodiště, 16:29

,,Lili, ty už jsi pryč z ošetřovny?" Zeptal se mne v půlce schodů mile Albert. ,,Jojo, už mne to tam nebavilo." Pousmála jsem se. ,,Tak hlavně, že se ti nic nestalo." Nechápala jsem, proč babička k Albertovi pociťovala takovou nenávist. Vždyť to byl úplně normální fajn chlap.

Můj pokoj, 16:39

,,Tady je." Řekla jsem a položila na stůl džbán s džusem. ,,Lili, bavil jsem se s Maxem a napadlo nás, že bychom tu dneska přespali." Navrhl Eric a podíval se na mne. ,,Klidně. Jeden z vás přespí v babiččině posteli a druhý na gauči." Klukům se návrh zalíbil.

19:29

Po večeři se v pokoji rozproudila konverzace o zítřejší cestě do Hubertsova lesa. ,,Lili já mám strach. Víš proč se ten les tak jmenuje?" Řekl vyděšeně Eric a podíval se na mne. ,,Eriku, je to normální les. Neboj." ,,Lili, ale tam se prej nějakej chlap oběsil." ,,Ericu, ty nevíš, že si tyhle báchorky babička Resodová vymýšlí?" ,,Ale co kdyby."


Neděle čtrnáctého, pěnová vraždaKde žijí příběhy. Začni objevovat