Neděle čtrnáctého, pěnová vražda

Mech a plíseň

Můj pokoj, 20:19

Hluk na chodbě přestal. Všichni hosté se odebrali buď do pokojů, nebo si šli užívat do společenským místností. Pomalu jsem otevřela dveře a vykoukla ven. Celá chodba byla opuštěná. Vyšla jsem ven. Na chodbě moc světla nebylo. Lustry byly zhaslé, jediné světlo tvořily malinké lampičky. To se mi hodilo.

Sešla jsem schodiště a zamířila do levého křídla. Nebyla jsem si jistá, kde vchod do sklepů je. Babička ale říkala, že jsou někdy zpřístupněny i veřejnosti. Pozorně jsem si četla štítky na dveřích.

Zmateně jsem se na konci chodby otočila a podívala se zpět. Nikde žádný sklep, jen pokoje. Sedla jsem si na pohovku a na chvíli zapřemýšlela.

Pak mne něco trklo. Spletla jsem si strany. Stála jsem špatně, neměla jsem strany rozeznávat ze schodiště, ale od vchodu do recepce. Vrátila jsem se zpět do recepce a tentokrát zamířila správně. Minula jsem jídelnu a vešla do temné chodby. ,,Tady to je." Řekla jsem tiše a otevřela železné dveře. Po plechovém schodišti jsem sešla dolů a na ústředně jsem zapnula elektriku. Objevila se přede mnou široká chodba. Ze stropů kapala voda a podlaha byla celá kluzká a vlhká. Sebrala jsem odvahu a podél stěny jsem šla kupředu. Bála jsem se, že najdu něco, co nechci najít.

Sklepení, 21:39

Došla jsem na konec osvětlené chodby. Dál osvětlení nevedlo. Vytáhla jsem baterku a posvítila do temnoty před sebe.

21:48

Jediné, co šlo slyšet bylo kapaní vody a má chůze na vlhké podlaze. Celou cestu se mě zmocňoval nepříjemný pocit. Pokračovala jsem ale dál.

22:09

Chodba se začala rozdvojovat. Neměla jsem ani šajna, kam jít. ,,Jsem pravák." Řekla jsem si pro sebe a zamířila do pravé chodby. Cítila jsem se jako v bludišti. Baterka stále před sebe vrhala kužele světla.

22:15

Konečně jsem něco našla - malé dřevěné dveře. Se sevřeným žaludkem jsem je otevřela a nakoukla dovnitř. Byla jsem překvapena. Celá místnůstka byla vybavena nábytkem. Sedla jsem si ke stolu a podívala se na hromadu papírů. ,,Pro Lili R., Pro Lili R., Pro Lili R., Pro Lili R." Četla jsem a prohlížela si dopisy.

Po chvilce jsem ale uslyšela nějaké kroky. Lekla jsem se a schovala se za dveře. Dveře se mírně otevřely a do místnosti vešel Přízrak. Žaludek se mi sevřel ještě víc. Popadla jsem nějakou vázu a hodila ji po něm. Rychle jsem vzala dopisy a vyběhla do chladné chodby. ,,Stůj!" Křičel Přízrak a běžel za mnou. Naplnila mne panika. Zničehonic jsem nevěděla kde jsem. Střemhlav jsem běžela chodbou.

Křik za mnou zmizel. Zpomalila jsem a rozhlédla se kolem. Stěny byly pokryté mechem a všude to smrdělo plísní. Pokračovala jsem v cestě.

22:49

,,Další dveře?" Zeptala jsem se sama sebe a podívala se před sebe. Opět jsem je otevřela a podívala se dovnitř. Nevěřila jsem vlastním očím, ocitla jsem se na pláži.