Neděle čtrnáctého, pěnová vražda

Román

Můj pokoj, 18:36

Byla jsem po dnešku hrozně unavená. Lehla jsem si na postel a usnula.

7:29

Otevřela jsem oči a koukla na budík. Nejvyšší čas jít z postele. Počasí vypadalo celkem dobře, z toho jsem měla největší radost.

Na snídani byl ještě čas, proto jsem si lehla zpět na postel a vytáhla mobil. Emily aktivní nebyla, ale někdo mi poslal žádost o přátelství - Peter. K tomuto člověku jsem si začala tvořit čím dál větší oblibu.

8:15

,,Konec Lili, jde se snídat." Řekla jsem si pro sebe a položila mobil na noční stolek. Při odchodu jsem se ještě zastavila u babiččiny postele. ,,Proč?" Povzdychla jsem si a odešla do jídelny.

Jídelna, 8:30

V jídelně jsem si sedla k rodině a začala snídat. ,,Jak se spalo?" Zeptala se matka a podívala se na mne. ,,Výborně, byla jsem po včerejšku ušlá, takže jsem spala jako nemluvně." Odpověděla jsem a rozhlédla se po jídelně. Hledala jsem Maxe a jeho matku. Od včerejška jsem ho neviděla.

Po snídani jsem si šla sednout do knihovny. Chtěla jsem se trochu uklidnit.

Knihovna lázní, 9:28

Sedla jsem si pod jedno z velkých oken a vytáhla z police nějaký slaďák. Bylo mi jedno, co je to. Hlavně, že budu chvíli v klidu.

Celá kniha mi ale připomínala mne a Petera. Oba hlavní hrdinové se setkali za zvláštní příležitosti a oba hrdinové si nejprve svůj vztah nechtěli připustit. Na chvilku jsem zapřemýšlela.

Peter a já jsme skoro stejně staří. V podstatě je to můj tip a po zjištění, že je Max gay už nejsem zamilovaná. Bylo by to zajímavé.

,,Konec fantazírování."

Recepce lázní, 10:29

Mířila jsem k pokoji s tužbou, že potkám Petera. Mé přání se vyplnilo. Stál u schodiště a listoval v bločku. Skoro si mne nevšimnul. ,,Ahoj." Pozdravila jsem nesměle a zamávala na něj. Jeho obličej se rozzářil. ,,Čau Lili. Kam jdeš?" ,,Do pokoje, nemám co na práci, takže si asi budu psát s kámoškou." ,,Víš, já mám teď volno, nechtěla bys někam zajít?"