Neděle čtrnáctého, pěnová vražda

Flakon

Můj pokoj, 19:26

Lehla jsem si na postel a z kufru vytáhla knihu, která se v naší rodině dědí už po generace - Příběh Jessicy Hall. Tuhle knihu už četla babička Vicky na Titanicu 2. Pak ji darovala mé matce a ta ji dala mně u příležitosti mých sedmnáctých narozenin. Tahle kniha mi poskytovala určitý druh klidu.

Emily Nickos: Co děláš?

Lili Resodová: Čtu

Emily Nickos: Co? Zas ten slaďák?

Lili Resodová: Ano, problém?

Emily Nickos: Ne. Ale já preferuju něco jiného, třeba Neděle čtrnáctého, příběh Richarda Lamberta

Lili Resodová: To je to, jak tam ten chlap zmrzne?

Emily Nickos: Ano, je to boží!

Lili Resodová: To je jasný, že se ti to líbí, když tam umírají lidi. Já mám třeba ráda romantiku, teď v téhle kapitole se James s Jessicou vyspal.

Emily Nickos: V mojí kapitole se potopila loď

Lili Resodová: Jak se s tebou můžu bavit :)

Emily Nickos: Nápodobně

Lili Resodová: A teď mě neruš

Emily Nickos: Ok ,,kamarádko"

Mírně jsem se pousmála a vypla chat. Znovu jsem otevřela knihu a četla. Cítila jsem, jak na mne jde únava. ,,... a to, co bylo dál, si dokážete představit. Bylo to božský." Dočetla jsem v duchu a položila knihu na noční stolek. Zavřela jsem oči a usnula.

Můj pokoj, 1:25

Brzo ráno mne ale probudila pronikavá bolest. Posadila jsem se na postel a chytla se za břicho. Snažila jsem se postavit a jít se napít do koupelny. Pomalu jsem vstala. Vzápětí jsem si ale zpět sedla a chytla se za břicho. Musela jsem se do koupelny dostat. Chytla jsem se postele a pomalu vstala. Nevěděla jsem, co to se mnou je. Pomalu jsem našlapovala a mířila směrem ke koupelně.

U dveří do koupelny jsem se na chvíli zastavila a začala zhluboka dýchat. Byla to hrozná bolest. Byla jsem už blízko. Otevřela jsem dveře a opřela se o umyvadlo. Podívala jsem na sebe do zrcadla. Byla jsem celá bledá. Pustila jsem vodu a pokusila se ke kohoutku naklonit, abych se napila. Nohy se mi ale podlomily a spadla jsem na zem. Bolest se stupňovala. Ležela jsem na zemi neschopná vstát. V bolestech mi ale svitla naděje. Na podlaze koupelny byl košík s flakonky parfémů. Jeden jsem vzala a hodila po zrcadlu. To se roztříštilo. Doufala jsem, že mě někdo najde.