Neděle čtrnáctého, pěnová vražda

Káva

Ošetřovna, 4:34

Uběhla půl hodina od ,,nezvané" návštěvy a já stále hleděla jen do jednoho místa. Hlavou mi probíhaly všelijaké myšlenky. Měla jsem hrozný strach.

Na chvíli jsem usnula, moc dlouhý spánek to ale nebyl. Vždy mne probudil nějaký sen týkající se toho muže.

Ošetřovna, 8:01

,,Miláčku, snídaně." Dveře se opět lehce otevřely a do pokoje vešla matka s tácem v ruce. Pousmála jsem se a sedla si. ,,Jak se spalo? Byl tu klid, že?" Po těchto slovech jsem se trochu zarazila. ,,Byl tu neskutečný klid." Chtěla jsem matce vše povědět, ale nemohla jsem. Bála jsem se, že by ten magor šel i po ní. ,,Kdy mě pustí?" Zeptala jsem se a napila se kávy. ,,Po obědě, podle doktora se jed už vyloučil z těla a znovu můžeš dělat vše, co předtím." Matka mne uklidnila. Chtěla jsem z tohoto psycho pokoje pryč. ,,Mami, kdo chystal ty rajčata?" Matka se na mne udiveně podívala. ,,Já, Albert a Heidy. Ty si myslíš, že bychom mi je otrá..." ,,Ne, ale myslela jsem si, že ta osoba, co mne otrávila musela dát ten jed do rajčat už při kořenění." ,,Lili, přemýšlej logicky. Proč by Albert nebo Heidy dávali do rajčat jed? Oba jsou to hodní lidé." Matka měla pravdu. Nemohla jsem z Alberta dělat zrůda jen protože tak o něm mluvila babička Maggy.

11:23

,,Za chvíli ti donesu oběd." Řekla matka a odběhla. Ve dveřích se potkala s člověkem, kterého jsem dlouho neviděla - s Maxem. Sedl si na okraj postele a usmál se na mne. ,,Kdo ti to udělal?" ,,To bych taky ráda věděla, ale za ty rajčata to stálo. Byla bombová." Šibalsky jsem se pousmála. ,,Je mi líto, co se stalo s Peterem." ,,Maxi, nemusí. Nikdo za jeho smrt nemůže, teda až na toho hajzla, který střílel." Musela jsem potlačit smích. ,,Donesl jsem ti něco na zub." Pousmál se a položil na noční stolek několik jablek. ,,Dík, ale můžu pouze rýžové placičky a jednou za den slabou kávu. Našla se už Claire?" ,,Myslíš tu malou holku?" Kývla jsem. ,,Tak ta se ještě nenašla, celá její rodina se ztratila. Naposledy je prý někdo viděl u Hubertsova lesa." Maxova odpověď mě ani za mák nepotěšila. Bála jsem se o svou ,,mladší sestřičku", Hubertsův les totiž není nějaké hezké místečko.