Samotná

30 4 2
                                    

Jídelní salónek, 9:26

,,Proboha Lili, cos venku dělala?" Zeptala se mne starostivě babička a sedla si vedle mne na pohovku. ,,Chtěla jsem se před spaním trošku projít. Nevěděla jsem, že se recepce v určitý čas zamyká. Kde je vůbec ta žena, která mne našla?" Rozhlédla jsem se po místnosti. Nikde nebyla, v místnosti jsem byla jen já, babička a Albert, který mi donesl něco k snědku. ,,Jaká žena. Nikdo tu nebyl. Zdálo se mi, že někdo klepe, proto jsem otevřela a našla tebe. Nikdo jiný venku nebyl. Nebo ty jsi někoho viděl, Alberte?" Albert jen zakroutil hlavou. Moc jsem jejich reakci nepochopila. ,,Vždyť tu byla, ještě si i povídala." ,,Nikdo tu nebyl. Asi toho bylo na tebe moc. Pojď odvedu tě do pokoje." Navrhl Albert a chytl mne za ruku.

,,To nechápu, byla tam." Řekla jsem tiše a chytla se zábradlí schodiště. ,,Lili, víš kolik věcí je divného na těchto lázních? Třeba ty zmizení, nebo vraždy. Tolik podezřelých." Povzdechl si Albert a podíval se na mne. Nasadil mi brouka do hlavy. Měl pravdu, Přízrak mohl být prakticky kdokoliv. Vypadalo to, že budu muset přehodnotit podezřelé a důvod vraždy.

Můj pokoj, 10:03

Sedla jsem si na postel a Albert na babiččinu postel. ,,Tolik mi chybí." Řekl sklesle a podíval se za sebe. ,,Mně taky." Odpověděla jsem a podívala se na něj. ,,Ještě, že dneska přijede ten notář a zítra přečte Maggiinu závěť." Jeho slova mi vyrazila dech. ,,Tak o tom jsem nevěděla." ,,Lili, nevíš o hodně věcech." S těmito slovy odešel.

Seděla jsem na posteli a hleděla do blba. Všechno bylo zničeno, celý můj nápad byl v troskách. ,,Mohl to být kdokoliv." Řekla jsem si pro sebe a z kapsy vytáhla ty dopisy. Každý jsem pečlivě otevřela a nakoukla dovnitř. Všechny byly prázdné, jediné písmo byl nadpis. ,,Tak tímhle mě chtěl ten hajzl vydírat." Řekla jsem si pro sebe a mírně se pousmála. Položila jsem si hlavu na polštář. ,,Chci domů." Řekla jsem naivně. Všechno ohledně lázní bylo divný. ,,Vraždí se tu, ztrácí lidé, ve sklepě jsou tajné místnosti a sklepové chodby vedou na pláž."

11:59

Z toho ležení mi něco utkvělo v hlavě. ,,Otec má známé na matrice. Můžu se ho zeptat, co je v té závěti. Podle člověka, kterému babička odkázala největší majetek můžu určit vraha. Bohužel se mi to ale může vymstít." Řekla jsem tiše a šibalsky se usmála.

Neděle čtrnáctého, pěnová vraždaKde žijí příběhy. Začni objevovat