Neděle čtrnáctého, pěnová vražda

Jedny z posledních

Střecha Lilianiny kolonády, 11:51

,,Co chceš dělat, Lili?" Zeptal se tiše Eric a chytl mne kolem pasu. ,,Nevím, ale musíme se odsud dostat. Pochybuji, že jsou sloupy kolonády stavěny na to, aby odolávaly stovkám hektolitrům vody." Odpověděla jsem a znovu se podívala dolů. Voda stále tekla, nevypadalo to, že by byl konec. Eric si stoupnul k zábradlí na druhé straně a hleděl směrem k hoře. ,,Ještě, že jsou v bezpečí." Povzdychl si. ,,Skočíme." Navrhla jsem a podívala se na něj. Na jeho obličeji se objevil strach. ,,Lili, blázníš? Nevíš, co tam dole ve vodě je. Můžeme zemřít!" Se vším jsem počítala. ,,Alespoň to zkusme. Pokud neskočíme, tak máme smrt jistou, kolonáda se za chvíli zřítí." Eric se na mne smutně podíval. ,,Když to musí být." Stoupnul si vedle mne a přelezl zábradlí.

11:54

,,Ještě něco, Lili." Řekl rychle a políbil mne. ,,Co to bylo?" ,,Polibek Lili. Už od příjezdu k tobě něco cítím. Bál jsem se ti to ale říct. A teď je čas." Byla jsem rád, že to přiznal. Chytli jsme se za ruce a pohlédli dolů. ,,Na tři. Raz, dva, tři!" Oba jsme seskočili.

Díkybohu nic smrtícího ve vodě nebylo. Proudy nás popadly a odnášely dál. Ohlédla jsem se na kolonádu, která se jmenuje stejně jako já. Sloupy se začaly drolit a celá konstrukce se rozpadla. Vyvolalo to obrovskou vlnu, která nás odnesla až k Palmové aleji.

Odsud to bylo na horu kousek. Chytla jsem se jedné palmy a zalapala po dechu. ,,Zvládli jsme to Eriku." Pousmála jsem se a ohlédla se. Eric ale za mnou nebyl. Byla jsem tam sama. S hrůzou jsem se podívala kolem. Všude byla jen kalná voda.

11:56

,,Tam je." Řekla jsem si pro sebe a podívala se na bezvládné tělo. Otočila jsem se k hoře, byla tak blízko. Musela jsem ale zachránit přítele. Pustila jsem se palmy a začala plavat k tělu.

Ve sklepech explodovaly poslední nálože, tudíž vznikaly i poslední vlny.

,,Eriku, slyšíš mne?" Zeptala jsem se naivně a podívala se na něj. Hruď se mu mírně nadzvedala - signál, že žije. Chtěla jsem s ním odplavat do bezpečí, ale jedna z vln nás opět odnesla. Byli jsme tak blízko, a přitom tak daleko.