Neděle čtrnáctého, pěnová vražda

Jako obvykle

Můj pokoj, 21:52

S Erikem jsme si všechno pečlivě nachystali. Vše muselo být dokonalé. Stačil jeden omyl a všichni bychom byli mrtví.

22:40

,,Předpokládám, že většina hostů už spí." Řekl Eric a podíval se na mne. ,,Asi jo." Otevřela jsem dveře a ,jako tehdy, se vydala ke sklepům. U paty schodiště mě ale popadla nervozita a strach. Sedla jsem si na pohovku a začala brečet. ,,Lili, neboj. Najdeme je. Nikomu se nic nestane." Řekl Eric a chytl mne za ruku. Měla jsem ze všeho hrozný strach. Vzchopila jsem se a chytla Erika za ruku. Otevřeli jsme dveře a po plechových schodech sešli do spleti chodeb. Někdo nás ale celou cestu sledoval - Max.

Sklepy, 22:59

Pomalu jsme se plížili podél stěn. Každý krok mi naháněl větší hrůzu. ,,Neboj se. Jsem tu s tebou." Uklidňoval mne Eric a poplácával po ruce. ,,Jsem ráda, že jsi tu se mnou." ,,Lili, já tu pro tebe budu vždycky." Erikova slova byla jako něžné pohlazení.

23:09

,,Eriku, slyším kroky." Zpozorněla jsem a vtáhla Erika do jedné chodby. Kroky se přibližovaly a žaludek se mi svíral. ,,Co když je to Přízrak?" Řekla jsem tiše a podívala se na Erika. ,,Neboj." Cítila jsem, jak mě drží za ruku. Byl tak statečný.

Kroky byly čím dál víc blíž. Zničehonic se ale ztratily. ,,Asi už přešel." Špitl Eric a vyšel na chodbu. Pokračovali jsme v cestě. Drželi jsme se stěny a hledali tu místnost, kterou jsem předtím našla.

23:33

,,Tady je." Řekla jsem třesoucím se hlasem a otevřela dřevěné dveře. Nejdřív vešel Eric. Já ho následovala. Místnost byla opuštěná. Měla jsem radost, že tam Přízrak není. ,,Lili, hele." Řekl Eric a otevřel jednu skříň. V té ale nebylo oblečení, ale vchod do další chodby.

Zhluboka jsem se nadechla a vlezla dovnitř. ,,Pomoc! Pomozte nám, prosím!" Ozývalo se z konce chodby. Rychle jsem se rozběhla, podle hlasu jsem poznala, že je to matka. ,,Lili, počkej. Může to být past." Křičel Eric a běžel za mnou. Já ho nevnímala. Vběhla jsem do menší jeskyně. Volání o pomoc se stále stupňovalo. ,,Mami, kde jsi!" Křičela jsem. Eric mě mezitím doběhl. ,,Tady." Ozval se hlas a ze stínu vystoupil Přízrak. Jako obvykle mě chytl pod krk a přitlačil ke stěně. Na obličej mi položil kapesník namočený v nějakém uspávadle. Padla jsem na zem. Ve zbytcích sil jsem viděla, jak se Eric chtěl s Přízrakem porvat. Bohužel, i ho dostal.