Neděle čtrnáctého, pěnová vražda

Rozmazlený a zazobaný

Recepce, 10:32

,,Klidně, kam?" ,,Nevím, třeba na kolonády?" Navrhl a sledoval mé reakce. Kývla jsem. Dlouhou dobu jsem tam totiž chtěla zajít, a teď se naskytla možnost.

Vyšli jsme ven a zamířili k nedalekým kolonádám. Celou cestu mě Peter častoval vtipy k policejní branže. ,,Petere počkej, neříkej mi všechny ty vtipy, nebo tu umřu smíchy." Peter se jen pousmál a přestal. Měla jsem alespoň čas se pořádně nadýchat.

Kolonáda Liliana, 10:59

Sedli jsme si na lavečku mezi mramorovými sloupy a sledovali fontány, jak majestátně vystřikují proudy vody. ,,Tahle kolonáda se jmenuje jako ty." Řekla Peter a podíval se na mne. ,,Ano, když jsem se narodila, tak ji babička Resodová nechala postavit. Ale rosím nemysli si, že jsem nějaký rozmazlený zazobaný spratek. Nikdo si nedokáže představit, co teď prožívám." Sklesle jsem se podívala do podlahy a nahlas vydechla. ,,A co prožíváš?" Zeptal se tiše Peter a podíval se mi do očí. ,,Prožívám hroznou úzkost. Zde v lázních se mi nejprve nelíbilo, každý den pro mne bylo utrpení. Ale poté jsem se více sblížila s babičkou Maggy a poznala Maxe. Hrozně jsem se do něj zamilovala. Babička ale zemřela, stále mi však zbýval Max. Ten mi ale potom přiznal, že je gay. Snažila jsem se své zklamání držet pod ,,pokličkou", ale nešlo to. Mé zamilování bylo pryč. Jediní přítel jsi teď ty a malá Claire." Povzdechla jsem si. ,,Lili, všechno bude dobré. Vraha babičky najdeme. Ty se vrátíš se svou rodinou zpět do Londýna a najdeš si novou lásku." Peter se mě snažil uklidnit, ale moc to nepomohlo.

Kolonáda Liliana, 11:54

Blížil se pomalu oběd a já se s Peterem vydala zpět do lázní. Bylo to fajn odpoledne.

Recepce, 12:29

,,Tak ahoj, doufám, že se ještě uvidíme." Rozloučil se Peter a odešel za zbytkem policistů. Já se vydala do jídelny. Cestou jsem si ale uvědomila, že k Peterovi něco cítím. Zprvu jsem si to nechtěla připouštět, ale nakonec jsem si přiznala, že jsem si našla svou druhou lásku.

Jídelna, 12:35

V jídelně jsem si sedla vedle Erika. Vypadal, že je rád. ,,Čau Lili." Pozdravil a pokračoval v jídle. ,,Ahoj. Eriku, chtěla jsem se ti omluvit za to, jak jsem na tebe tehdy na večírku vyjela. Promiň." Řekla jsem provinile a sklopila oči. ,,Lili, čert to vem."