Neděle čtrnáctého, pěnová vražda

Stesk

North cruises, 12:29

Stála jsem uprostřed přeplněné nákladové haly. Z poklopu stříkala voda a všichni lidé se tlačili k východu na palubu. Cítila jsem náklon lodě. Neměla jsem jinou možnost, musela jsem odsud utéct, nebo bych se utopila. Začala jsem se prodírat ven.

Babička a několik důstojníků se mezitím snažili obrátit kurz lodě. Loď ale byla zatížená a plula hrozně pomalu, hrozilo potopení. Na palubách zavládl chaos. Lidé upadávali a lehátka s vybavením se klouzali po palubě.

Řada se pomalu posouvala směrem vzhůru. Nikdo nevěděl, co se děje. Všichni chtěli pryč. Byla jsem přitlačena k zábradlí. ,,Musím ven!" Říkala jsem si pro sebe a strkala do lidí přede mnou.

12:41

Konečně vyšla řada i na mne. Rychle jsem vyběhla ze schodišťové šachty a stoupla si k zábradlí. Mohla jsem se volně nadýchat. Paluba byla dost nakloněná, vší silou jsem se dobelhala k záďovým bazénům. Z těch se vylévala voda a lehátka kolem už přepadla přes palubu. Sledovala jsem ostrov, jak mizí pod hladinu. Celá hora se pomalu ztrácela v bublající vodě. Cítila jsem stesk, na tom ostrově jsem zažila své. Teď se potápí na oceánské dno. Naposledy jsem zahlédla informační tabuli na Mouth North, jak mizí ve vodě. Byl konec lázní Titanic spa.

My jsme teď ale měli jiné starosti, než oplakávat zkázu ostrova. Do lodi tekly hektolitry vody a celá loď byla nakloněna směrem k zádi. Musela jsem se dostat k babičce. Pomalu jsem se chytla zábradlí a šla k můstku.

,,Lili, ty žiješ!" Zaradovala se babička a objala mne. ,,Ano, ale teď musíme zachránit loď. Jak na tom je?" Zeptala jsem se naléhavě. ,,Veškeré pokoje na zádi jsou pod vodou. Cestující museli být evakuování na příď. Loď je ale nakloněna a motory nepracují na plný výkon. Hrozí potopení nebo vtažení lodi pod hladinu." Bylo to horší než jsem si myslela. ,,A nejde loď odlehčit?" ,,Bohužel Lili, nemáme co vyhodit." ,,A co ostatní lodě?" ,,Nestihly by to." Babička vyvrátila vše mé naděje. Stoupnula jsem si k zábradlí a pozorovala moře. Šlo vidět, že se tvoří malé vodní víry. Nebyl čas.

,,A co přesunout všechny cestující na příď? Možná se vše vyrovná." Navrhla jsem. Babička chvíli váhala. ,,Je to skvělý nápad." Řekl kormidelník a podíval se na mne.