Neděle čtrnáctého, pěnová vražda

Video

Můj pokoj, 17:09

Prakticky celé odpoledne jsem strávila přemýšlením, nad možným vrahem. Nikdo mne nenapadl. Mohl to být prakticky kdokoliv.

Z hlubokého přemýšlení mě vyrušil hluk z recepce. Otevřela jsem dveře a naklonila se přes zábradlí. Dole stál otec, recepční a nějaký starší pán. Pravděpodobně ten notář.

Seběhla jsem schodiště a počkala, než recepční odvedla notáře do pokoje. ,,Můžu s tebou mluvit?" Zeptala jsem se a podívala se na otce. ,,Samozřejmě Lil, co potřebuješ." Sedl si na pohovku a čekal na mou odpověď. ,,Chci tě o něco poprosit. Nemohl bys nějak nenápadně zjistit, co je v závěti babičky Maggy? Je to dost důležité a mně to dost pomůže." Poprosila jsem a hodila na otce roztomilý kukuč. ,,Lili, nedívej se tak ne mne. Víš, že na mě tvoje obličeje nezabírají." Trochu mi srazil sebevědomí. ,,Ale budu se snažit. S Kristofem se znám dlouho, doufám tedy, že mi něco řekne. Co bych pro tebe neudělal." Řekl s úsměvem otec a pohladil mne po vlasech. Úsměv jsem opětovala a dala mu pusu na tvář. Vyběhla jsem schodiště a lehla si na postel. ,,Teď už jenom čekat."

Můj pokoj, 18:23

Čas večeře. Oblekla jsem si šaty a vyšla na chodbu. Chytla jsem se zábradlí a začala klesat po schodišti. ,,Lili, počkej!" Volal hlas za mnou. Byl to Eric. Usmála jsem se na něj a počkala, než doběhne. Celý zadýchaný si stoupnul vedle mne a nastavil mi své rámě. ,,Ach pane gentlemane."

Jídelna, 18:33

Opět si naše trojka (já, Eric, Max) sedla blízko k sobě. Číšníci donesli jídlo a započala večeře. Nabrala jsem si talíř špenátové polévky a začala jíst. Vše nasvědčovalo klidné večeři. Dneska s námi večeřel i notář Kristof, seděl vedle otce a vášnivě s ním debatoval. Doufala jsem, že otec zjistil něco o té závěti.

Večeře končila. Všichni vstali a chtěli odejít do pokojů. U dveří ale celou rodinu zastavila babička Resodová. ,,Pojďte se mnou. Něco vám chci ukázat." Z jejího hlasu vycházel strach a nervozita.

Všichni jsme vešli do kanceláře. Babička zamkla dveře a zapnula televizi. Na obrazovce se objevili matka, babička a Přízrak. ,,Bože." Špitla jsem a chytla Erika za ruku. ,,Drazí hosté, znáte tyhle dvě? Já ano. Chtěl jsem vám jen říct, že je pravděpodobně už neuvidíte. Zíta je zabiju. Všechny tři." Většina hrůzou vyjekla. ,,Ale nemyslete si, že jsem nějaký kruťas. Teď se s vámi mohou tyhle dámy rozloučit." Pousmál se Přízrak a podíval se na matku. ,,Lili, Nicku, prosím nesmutněte. Možná pro vás bude má smrt bolestivá, ale já věřím, že to zvládnete." Řekla matka s pláčem a podívala se na nás. ,,Mám vás všechny ráda, nelituji žádného dne, který jsem prožila. Žijte spokojeně." Dodala babička Vicky. Video skončilo. ,,Tohle jsem ráno našla před mým pokoje." Řekla vystrašeně babička a sedla si na křeslo. Nemohla jsem tomu uvěřit.