Neděle čtrnáctého, pěnová vražda

Proutěná židle

Pláže, 23:04

Nechápavě jsem se rozhlížela kolem sebe. Nechápala jsem, jak jsem se mohla octnout na pláži. Neměla jsem ani ponětí, v jaké části ostrova jsem. Znovu jsem se rozhlédla. Byla tma, jediné, co šlo vidět bylo několik světel v dáli. Doufala jsem, že jsou to lázně. Po teplém písku jsem se vydala za světlem.

23:36

Světla se zvětšovala a já zjistila, že to jsou skutečně lázně. Radostně jsem si vydechla. Stála jsem přesně u toho přesypu, který mne, Erika a Maxe chránil před zraky hostů. Cítila jsem, že už jsem v bezpečí. To byl ale omyl. Zničehonic začalo pršet. Přidala jsem do kroku, chtěla jsem už ležet v mé teplé posteli.

Obešla jsem bránu a sáhla na kliku vchodových dveří. Přeběhl mi mráz po zádech, když jsem zjistila, že vchod je zavřený. Byla jsem bezmocná. Zkusila jsem to ještě jednou. Nic. Přitiskla jsem hlavu na sklo a nahlédla dovnitř. V celé recepci byla tma.

,,Klid Lili, najdeš jiný vchod." Pokusila jsem se o útěchu a podívala se do tmy. Déšť zesiloval. Na nohy se mi lepil písek a z vlasů mi kapaly obrovské kapky vody. Pokusila jsem se lázně obejít.

Terasa Sunworld, 23:45

Doufala jsem, že tady někoho najdu. Bohužel. Veškeré vybavení bylo schováno vevnitř. ,,Jsem v pasti." Věděla jsem, že můžu i umřít. Byla jsem celá prochladlá a mokrá. Musela jsem se za každou cenu dostat dovnitř.

Terasa Dinner Spa, 23:55

Musela jsem zkusit i další terasu, která navazovala na jídelnu. Pomalu jsem našlapovala po kachličkách, abych neuklouzla. Po chvilce hukot deště přerušil nějaký rámus. Vyjekla jsem, měla jsem strach, že je to Přízrak.

Díkybohu to bylo jen proutěné křeslo, které převrhl vítr. Pokračovala jsem dál ke vchodu do jídelny. Za skleněnými dveřmi byl závěs, ale i přes něj jsem poznala, že tam někdo je. Vší silou jsem začala bouchat na sklo.

Nikdo neotevíral, síly mi docházely. Pomalu jsem se skácela na zem. ,,Pomoc." Kvíkla jsem tiše a zavřela oči.

Terasa Dinner Spa, 00:02

,,Slečno?" Ozval se milý hlas. Otevřela jsem pomalu oči. Stála nade mnou Žena beze jména. Usmála se a vytáhla klíče ode dveří. ,,Pomozte mi, je tu nějaká dívka." Křikla na lidi vevnitř a oklepala si deštník. ,,Bože Lili." Vyhrkla babička Resodová a chytla mne za ramena. Donesla mne na pohovku v salónku. ,,Šla jsem se projít a takhle jsem ji našla." Řekla suše Žena beze jména a sedla si do křesla. ,,Za chvíli bude čaj." Křikl pohotově Albert a přehodil přes mě deku.