O:)
"...Ahoj mami. Ahoj tati. Tak jsem tady. Ehm...co říct. Je to...je to rok, co tu mezi námi nejste. Je to rok, co se mi obrátil život naruby. Nevím, kde začít..." odmlčel se a přemýšlel co říct.
"Bylo to těžké...nezvládl jsem to, tak jak jste to asi chtěli. Fizzy nás opustila," nastala další odmlka, aby si mohl setřít slzy.
"Ale na druhou stranu...Lottie dospěla, všichni jsme se sblížili a já...našel jsem někoho, mami," usmál se a sedl si naproti hrobu. Upravil květiny a pokračoval ve vyprávění. Tentokrát s úsměvěm na tváři.
"Seznámili jsme se na táboře, jenže pak se naše cesty vydaly jinými směry...ale zase jsme se našli. Je...neuvěřitelně hodný. Kdybyste ho viděli, jak se chová k dvojčátkům a k holkám...on je prostě dokonalý. Ano tati. On. Vím, že jsi asi čekal, že si přivedu nějakou krásnou ženu a budeme mít spoustu dětí. Ale já jsem to udělal naopak. První jsem měl doma spoustu dětí a pak jsem si přivedl někoho krásného. Teda...on si mě přivedl...nás si přivedl, k němu domů," myšlenky mu zaběhly zpátky do pekárny, kde se teď Harry určitě snaží pendlovat mezi troubou a dětmi. Nad tím se Louis musel zasmát.
"Ano tati, vím, žes doufal, že ze mě bude právník. Nebo doktor. A já se dal na studium učitelství. Už to jsi nesl špatně. Nevím, jak by jsi to bral teď, když pracuju v pekárně. Teda bydlím v pekárně. Celý dům nám tu voní čerstvým chlebem a každé ráno máme na snídani ty nejvýbornější, zrovna z trouby vyndané koláčky. Holky mu často pomáhají a já...já se snažím mu pomáhat, ale místo toho to vždycky skončí...ehm," začervenal se. Začne to vždy nevinným polibkem a pak...už je to historie.
"Miluju ho. Teď už to vím. Prošli jsme si hodně situacemi, těžkými i krásnými a pochyboval jsem. O všem a o všech. O sobě. O životě. A za ten celý rok, on byl ten jediný, v jehož náručí jsem se cítil v bezpečí. On jediný mě dokázal upřímně rozesmát. On mi pomohl, když mi bylo nejhůř. On je můj anděl seslaný z nebe. A proto..." sáhl si do kapsy, vyndal malou sametovou krabičku, otevřel ji a usmál se na její třpytivý obsah.
"Omlouvám se, jestli jsem vás zklamal...ale takhle jsem šťastný."
ŞİMDİ OKUDUĞUN
On Our Own
FanfictionNic nemůže být lepšího, než když vyjdete vysokou školu a máte celý život a svět před sebou. Můžete cestovat, zachraňovat svět, vydělávat miliony nebo se jen tak válet před televizí, sledovat fotbal a popíjet pivo. Tahle nějak si svůj život po vyso...
