Update z letiště!
Taková rychlá a kraťulilinká kapitolka, napsána ještě v Edinburku před letem a vydána hned jak se dostanu k wifi po příletu...Teda pokud nespadnem (píšu to ještě ve Skotsku) ale to byste to teď nečetli...
...zase moc mluvím (nudím se, máme dvě hodiny čas :D)
Enjoooooooooy! ♡
Rose stála jako opařená. Sanitka zrovna mizela na konci ulice.
Záchvat...nemocnice...pár dní...zněla Rose v hlavě slova doktorů. Když se trošku oklepala, otočila se ke vchodovým dveřím kde stála vyděšená Lottie.
"Co budeme dělat?" slzy jí tekly z očí ve dvou souvislých proudech. V pozadí byl slyšet tlumený pláč dvojčátek a Rose měla co dělat, aby se k nim nepřidala. Místo toho jen pokrčila rameny a vydala se směrem do garáže.
Byla rozhodnutá něco udělat. Úplně vzadu u stěny objevila své staré kolo...to je ono!
"Co děláš?" pozorovala ji zmateně Lottie. Rose jí ale neodpověděla a nasedala na kolo.
"Co děláš?!" zopakovala mladší z děvčat.
"Musím něco udělat! Pojedu do nemocnice! Potřebujeme ho! Bez něj jsme ztracení!" křičela a začala se rozjíždět a už by byla na cestě, kdyby ji Lottie nezastavila vlastním tělem.
"Rose neblbni!"
"Nech mě! Musím tam jet!" snažila se opět rozjet, ale její sestra jí to opět nedovolila.
"Vezmou nás všechny když zjistí, že nemáme doma žádného dospělého!" Rose se zasekla v pohybu a došlo jí, že Lottie má pravdu.
"Kdy dostala rozum?" nechtěla to říct nahlas, ale to už dostala odpověď:
"Když jsi ho ty ztratila."
ŞİMDİ OKUDUĞUN
On Our Own
FanficNic nemůže být lepšího, než když vyjdete vysokou školu a máte celý život a svět před sebou. Můžete cestovat, zachraňovat svět, vydělávat miliony nebo se jen tak válet před televizí, sledovat fotbal a popíjet pivo. Tahle nějak si svůj život po vyso...
