Animae fidelium

1.2

Velká síň se pomalu vyprazdňovala, jen Draco stále seděl na svém místě a čekal na Blaise. Tipoval, že do konce večeře zbývá tak půl hodiny, a nebyl si úplně tak jistý, že to Blaise stihne.

,,Ty jsi ještě tady?" vytrhl jej z přemýšlení jeho kamarád.

,,Čekám na tebe."

,,Proč?" zeptal se a nabral si pořádnou porci jídla.

,,Jak je na tom Grangerová?"

,,Už zase, Draco? Proč za ní nezajdeš sám, místo toho, abys se pokaždé ptal mě?"

,,Bylo by to divné. No tak, Blaisei, jak je na tom? Mě pustili hned druhý den a ona už je tam týden!"

,,Prostě za ní zajdi, udělejte si ze sebe srandu, jak to vždycky děláte a zase odejdi. Co by na tom bylo divného?"

,,Nejsme přátelé. Prostě mi to řekni a já dám pokoj," naléhal Draco a Blaise si rezignovaně povzdechl. Vážně si myslel, že jej donutí tam zajít.

,,O víkendu ji pustí, takže hádám, že si vede skvěle," řekl a zpozoroval, jak si Draco značně oddychl.

,,Vidíš nebylo to tak těžké," ušklíbl se Draco a Blaise žasnul, jak z vynervovaného Draca přešel na toho sebevědomého parchanta ani ne za sekundu.

,,Skvěle, teď už můžeš jít."

,,Vlastně, nemohl bych ještě na chvíli k tobě? Potřeboval bych s tebou o něčem mluvit," řekl vážně a Blaise jen zíral. Jistě, taky uměl rychle měnit nálady, ale Merlin, tohle snad už ani nebylo možné.

,,Jistě," řekl a přidal v jezení. Nedával to moc najevo, ale ve skutečnosti přímo umíral zvědavostí z toho, co mu chce Draco říct.

(...)

,,Takže tě o víkendu pustí? To je skvělé!" řekla nadšeně Ginny, která byla ráda, že je její kamarádka konečně v pořádku.

,,Kde jsou Harry a Ron?"

,,Chtěli přijít, vážně jo, ale zase jim hoří termín s odevzdáním eseje."

,,Už zase? To už není možný," zamumlala si. Za ten týden, co tady je, ji navšítivli jen dvakrát. Ginny a Blaise chodili každý den a Malfoy se neukázal ani jednou, což chápala, ale někde hluboku uvnitř věděla, že ji to zklamalo.

,,To už se asi nikdy nezmění."

,,Asi ne," souhlasila a snažila se uvelebit na lůžku, ale po celém týdnu ležení jí připadalo nepohodlné úplně všechno.

,,Mluví se o tom, že Brumbál uspořádá maškarní na Halloween," začala Ginny a Hermiona se na ni vyděšeně podívala hned z několika důvodů. Jako primuska by to určitě musela mít na starost, Halloween byl ani ne za týden, nesnášela kostýmy a nesnášela bály! Možná, že by si měla ještě něco udělat, aby mohla zůstat v bezpečí na ošetřovně.

,,Ne! prosím, řekni, že si děláš legraci," zakňučela a Ginny se nad tím zasmála. Přesně tuhle reakci čekala.

,,Ne, prý chce, abychom si tu školu také užili. Bylo by to jen pro náš ročník."

,,Merlin, to ne, to ne. V téhle době? Někdy si říkám, že ten Brumbál nepřemýšlí!"

,,Hermiono, může to být naše poslední možnost něco takového zažít. Je dobře, pokud to udělá. Lidi se bojí, válka se blíží. Tohle všem jedině prospěje," řekla a Hermiona něměla slov.

,,Máš pravdu," přitakala nakonec, protože to byla pravda. Mohla to být jejich poslední šance něco zažít. Zítra se mohli probudit do války a nemuseli by to přežít.

,,Nepřemýšlej nad tím tolik, zatím to není oficiální."

,,Zatím," zamumlala a modlila se, aby to neoficiální i zůstalo.

,,Já věděla, že ti to nemám říkat."

,,Ne, v pohodě, já to jen vstřebám, a jak si řekla, není to oficiální, takže se nemám čeho bát. Zatím," drmolila tak, že ji skoro ani Ginny nerozuměla.

,,Hele ráda bych zůstala déle, ale za chvíli končí večerka a já nechci, aby mě přistihl Filch."

,,V pořádku, chápu to. Doboru, Ginny."

,,Dobrou, Miono, a vážně nad tím nepřemýšlej," rozloučila se s ní a Hermiona se zasmála nad tím, jak dobře ji její kamarádka zná. Opravdu o tom chtěla přemýšlet, ale nakonec začala přemýšlet o něčem úplně jiným, a to se jí vůbec nelíbilo.

***

Noo, příště nás čeká rozhovor Draca a Blaise! O čem si myslíte, že budou mluvit? A co říkáte na kapitolku? <3