Draco se zamračil, když se Manorem rozlehlo klepání na vstupní dveře. Že by Blaise přišel hlavními dveřmi? Nikdo nimi skoro nechodí, mají přece letaxovou síť. Otrávený a stále zmatený prošel tu dálku od jídelny ke dveřím a otevřel je. A pokud byl doteď zmatený málo, tak teď už byl úplně mimo, když spatřil, kdo za dveřmi byl.
„Lyro?" zeptal se nechápavě a pustil ji dovnitř.
„Musíme si promluvit," vyhrkla, ale než stačil Draco cokoliv říct, objevil se v hale další člověk.
„Ou, vy rozhodně nejste Blaise Zabini, ani Daphné Greengrassová," promluvila Narcissa, načež se Lyra nad prvním jmenovaným podivila a nad druhou zamračila, což samozřejmě majitelce tohoto sídla neuniklo.
„To nejsem," řekla rozpačitě a podívala se zpátky na Draca.
„Můžeme si promluvit?" zeptala se naléhavě.
„Nepočká to po večeři? Blaise by tu měl být každou chvíli."
„Počkej, Blaise sem přijde?!"
„Ano, nevěděla jsi to?"
„Ne, a nebylo by nejlepší, kdyby mě tady viděl, takže já teď rychle zmizím a ty mu neřekneš, že jsem tu byla, ano?" vyhrkla a už se chtěla otočit ke dveřím, ale bohužel bylo příliš pozdě.
„Tak oni mě pozvou a nikdo mě nevítá," poznamenal Blaise, který použil letaxovou síť a už chvíli bloudil sídlem, aby našel jeho majitele.
„Blaise! Ráda tě konečně vidím," přivítala jej Narcissa a objala příchozí mladíka, který překvapeně hleděl na dívku, která momentálně dělala, že svět kolem ní neexistuje.
„I já vás, Narcisso."
„No, můžeme konečně začít večeřet, slečna se k nám přidá?" zeptala se.
„Promiňte, Lyra Jorkinsonová, přítelkyně Blaise a pokud máte ještě jedno volné místo, přidám se ráda," odpověděla.
„Výborně," řekla spokojeně Narcissa a odešla z haly pryč.
„Co tady ty děláš?" vyprskl Blaise a Lyra se podívala na Draca, aby mu naznačila, že za nimi za chvíli přijdou. Ten, ačkoliv byl stále zmatený touhle situací, odešel a nechal je tam osamotě.
„Věci nabraly nový směr," odpověděla a Blaise se zamračil ještě více.
„Co tím myslíš? Řekl jsem ti ať se do toho nepleteš!"
„Je mi jedno, co jsi řekl! Já to prostě jen tak nenechám, a navíc je dost velká možnost, že si vzpomene."
„O čem to mluvíš? Je to Obliviate, nemůže si vzpomenout."
„Říkáš ty, ale já tvrdím něco jiného. Co když je jejich láska tak silná, že dokáže to kouzlo zlomit?"
„Tady nejsme v pohádce, Lyro! Nech to být, než se někomu něco stane," řekl stroze a než stihla Lyra odporovat, byli znovu přerušeni.
„Není vhodné nechat hostitele čekat," objevila se v hale znovu Narcissa a tak jim nezbývalo nic jiného, než ji následovat.
Večeře probíhala celkem dobře, tedy na to, že Blaise a Lyra byli rozhádaní, Blaise a Draco spolu stále příliš mnoho slov neprohodily, to byla vcelku přijatelná večeře. Většinu času mluvila Narcissa, sem tam něco prohodil Blaise a nejvíc mluvila Lyra.
„No, takže, co kdybychom se teď odebraly do salonku na čaj a nechali ty dva osamotě?" navrhla Narcissa, když všichni dojedli.
„Nemám námitky," souhlasila Lyra a nechala se Narcissou zavést do jejího oblíbeného salonku.
„Přejdu rovnou k věci, má drahá," promluvila, když za nimi zavřela dveře a Lyra se musela ušklíbnout. Přesně na tohle čekala. Už si myslela, že se její postoj čistokrevné dámy nedostaví. Charllote, Narcissa, Daphné, koneckonců i ona. Všechny byly stejné, jen některé byly holt chytřejší.
„Povídejte," vyzvala ji a prohlížela si salonek.
„Všimla jsem si tvého nesouhlasného pohledu, když jsem zmínila slečnu Greengrassovou a následně zaslechla kus tvého rozhovoru. Byla bych velice ráda, kdybys mě zasvětila."
„To bohužel nemůžu, je to Dracova věc."
„Ale on mi nic neřekne!" rozčilovala se Narcissa.
„Nemůžu Vám říct vše, ale můžu Vám říct to, že nesmíme dovolit, aby se oženil s tou blonďatou ropuchou. Jinak zničí svoji poslední naději na štěstí."
„Takže ji nemiluje, že?"
„Ji? Sotva, ten ji úplně nesnáší, stejně jako my všichni," ušklíbla se a posadila se do křesla.
„Řekla jsem mu, že to neschvaluji, ale on i přesto trval na tom, že ji miluje. Myslí si, že se mi tím snad udělá lépe!"
„Nevím, proč na tvé svatbě tolik trvá. Dneska jsem sem za ním přišla, abych s ním promluvila. Blaise tenhle ten můj názor neuznává, proto jsme se hádali."
„Co se mezi nimi stalo?"
„Bohužel, ani tohle vám nesmím říct. Řekněme jen, že Draco mu někoho vzal a on to těžce nese."
„Hádám, že máme spoustu práce, mé dítě."
***
Věnováno sarhemanna <3
Překonali jste 50K přečtení a 7K votes! Jste nejlepší! <33
ČTEŠ
Animae fidelium
Fanfiction,,Budeš s tím něco dělat?" ,,A co bych jako měla? Mám za ním přijít a říct - hej, nechodili jsme spolu náhodou?" ,,Hermiono, příští týden si bere Daphne," řekla opatrně Ginny a Hermiona vztekem zlomila brko, když si vzpomněla na svůj sen. ,,Ta mrcha...
