Animae fidelium

6.8

Hermiona, Lyra a Ginny seděly opět v knihovně a naposledy si procházely všechny důležité věci na zkoušky. 

„Co bychom si bez tebe počaly? Jsi záchrana," řekla Ginny, když konečně po úmorných pěti hodinách skončily.

„To ano, celkem se divým, že nám věnuješ tolik volného času," přitakala Lyra, která si začala balit věci do tašky.

„Ale holky, vždyť víte, že ráda pomůžu."

„No nic, běžím na trénink, tak se tu mějte," rozloučila se s nimi Ginny, která z knihovny zmizela dřív, než se Hermiona stihla rozloučit.

„Jdeš za Blaisem?" zeptala se Lyry a ta přikývla.

„Hermiono, měly bychom konečně vyřešit ten jejich problém. Takhle už to dál nejde. Vždyť se to podepisuje úplně na všech! Mezi mnou a Blaisem to skřípe a Malfoye už jsem taky dlouho neviděla. Je mezi Vámi všechno v pohodě?"

„Merlin, asi nevím o čem to mluvíš. Čí problém? A mezi mnou a Malfoyem je to více než v pohodě. Každý si všímáme svého," odpověděla Hermiona, zatím co si balila věci.

„Jaký asi problém?! Ten kvůli, kterému se Blaise a Draco porvali," odsekla Lyra, která nechápala, o co jí jde.

„Hele, o ničem nevím a chápu, že to chceš vyřešit, když je Blaise tvůj přítel a Malfoy tvůj kamarád, či co, ale mě do toho prosím netahej," řekla a Lyra se zamračila na tím, že už dvakrát použila oslovení Malfoy.

„Opravdu jsi si jistá, že je to mezi Vámi v pořádku?"

„Mezi kým zase? Merlin, dneska jsi nějak mimo."

„Já jsem mimo? Tak to promiň, ale ty tady děláš, že o ničem nevíš. Blaise ti skoro zabil přítele a tobě je to úplně jedno?" vyjekla a Hermiona na ni chvíli šokovaně hleděla, než propukla smích.

„Mé-ho příte-le?" vysoukala ze sebe mezi smíchem.

„Ano, tvého přítele," odsekla a snažila se pochopit, o co tady jde.

„Někdy jsi vážně vtipná. Já nemám přítele."

„Co tím myslíš?" zeptala se nechápavě.

„Co bych tím, jako myslela? Nemám přítele, co na to nechápeš?"

„Ale co Malfoy?" zeptala se a Hermiona se znovu rozesmála.

„Ty se mě dnes snažíš rozesmát, nebo co? Víš co? Pojďme radši, nebo se ještě dozvím, že já a Malfoy spolu něco máme a Blaise je můj bratr," zavtipkovala a Lyra se na ni překvapeně podívala.

„Hele, musím ještě pro něco do pokoje, tak zatím," vychrlila Lyra a zmizela z knihovny stejně rychle jako před tím Ginny.

Byla hrozně zmatená a hlavou se jí honilo tolik myšlenek, že nevěděla, které se má dřív věnovat. Skoro až běžela, aby se do sklepení dostala co nejdříve. Svoji teorii už měla a perfektně to sedělo, i když by si radši přála, aby se mýlila.

Jakmile se dostala do společenky, okamžitě si to zamířila ke klučičím ložnicím, kde se jí dostalo třech nechápavých výrazů, když bez klepání vtrhla dovnitř.

„Vypadněte!" vyštěkla a Goyle okamžitě poslechl. Lyra měla holt respekt a všichni věděli, že je lepší se jí vyhýbat.

„Jsi v pořádku?" zeptal se Theo, který se z místa nehnul ani o milimetr.

„Čemu si nerozuměl?" zeptala se a probodla jej očima.

„Znám tě, vím, že neumíš zachovat klidnou hlavu," řekl a úplně ignoroval to, co řekla.

„Zkus jednou poslechnout to, co říkám a teď hned odejdi! Tohle je mezi mnou a Malfoyem!" odsekla a Theo ještě chvíli přemýšlel o svém dalším kroku, ale nakonec odešel. Lyra se podívala na Draca a snažila se udržet si svoji masku, ale slzy hrnoucí se jí do očí jí to ztěžovaly.

„Co jsi udělal?" zašeptala.

„Myslím, že to víš, jinak bys tu teď nebyla," odpověděl.

„Pamatuje si mě?" zeptala se na otázku, která ji velmi tížila. Jistě, že si ji pamatuje, před chvíli spolu byly v knihovně, ale ji zajímalo, jestli ví, že jsou kamarádky. Jestli si pamatuje vše, co spolu za tu krátkou dobu zažily. Lyry rýmování nebo Hermioninu španělštinu, či snad to, jak se sešli s Lacertou.

„O tobě jsem nezměnil nic. Seznámily jste se v knihovně a tak to taky zůstalo. Měnil jsem jen sebe a Blaise."

„Vymazal si jej z jejího života, že? Proto jste se poprali."

„Ano, bylo to příliš riskantní. Dej na něj pozor, ano?"

„Dám, ale stále je tu jedna otázka. Proč bys něco takového dělal?" zeptala se nechápavě a už se ani nesnažila zahnat slzy, akorát nevěděla jestli jsou to slzy štěstí za to, že jí Hermiona zůstala, jakožto její první opravdová kamarádka, nebo tím, jak srdcervoucí tato situace byla. Měla dřív litovat Draca, nebo Blaise? A co potom Hermiona?

„Mluvil jsem s Potterem. Zdá se, že můj přínos bude docela velký vzhledem k tomu, že Pán zla obývá náš dům. Co by se asi stalo, kdyby se někdo dozvěděl hlavní důvod proč jsem změnil stranu?"

„Děláš to proto, abys ji ochránil," hlesla a přešla k němu, aby jej mohla obejmout. Byla zlomená... zlomená za něj, za Blaise i za Hermionu.