4.8

4.3K 232 20
                                    

V posledních únorových dnech se v Bradavické škole Čar a Kouzel vrátilo vše do normálu. Hodiny opět probíhaly podle rozvrhu a ledové počasí zmizelo, kdesi za horami. Hermiona a Draco se dostali zpět do starých kolejí. Jakoby mezi nimi ten příšerný rozhovor nikdy neproběhl, nikdo už jej ani nezmínil. Blaise naháněl Lyru, které nejspíš jeho zájem lichotil, ale Hermiona se obávala, jak dlouho ještě jeho nátlak vydrží. Lyra byla jako časovaná bomba a ona doufala, že nebude v dosahu až vybuchne. Harry s Ginny se měli dobře a Hermiona za ně byla opravdu šťastná. Na druhé straně, Ron měl nejspíš problémy v ráji a zdálo se, že on a Levandule už více netvoří pár.

Hermiona s Blaisem seděli ve své společenské místnosti, a každý si četli knihu, zatím co Draco si odpykával trest za to, že dnes přišel na hodinu pozdě, což byla Hermionina chyba, a ona stále nechápala, jak se to mohlo stát! Zaspali a ona v tom zmatku nevzbudila svého přítele. Prostě rychle vystřelila z postele, udělala náležitou ranní hygienu a bez snídaně to na hodinu stihla přesně včas. Až potom, co se úlevně posadila do lavice, si uvědomila, že tam Draca nechala. Byla to potupa.

Najednou práskly dveře a pohled se jim naskytl na Lyru, která nevypadala moc dobře.

„Věděl jsem, že nako-"začal Blaise, ale byl hrubě přerušen.

„Sklapni! Buď, pro Merlina, aspoň jednou ticho!" vykřikla Lyra, což Blaise překvapilo.

„Co se stalo?" zeptala se zmateně Hermiona a stáhla Lyru vedle sebe na gauč.

„Hermiono, musíš mi pomoc!" skoro až vzlykla Lyra a Hermiona se na ni překvapeně podívala. Takovou ji ještě nikdy neviděla, a ani si nemyslela, že je to možné. Za to Blaise si vzpomněl na ten moment v knihovně, kdy si myslela, že je sama. Byl tolik zaslepený tím, aby přijala jeho pozvání na rande, že na tohle úplně zapomněl.

„S čím? Co se stalo?" zeptala se znovu Hermiona, tentokrát naléhavěji.

„Potřebuji se dostat do Prasinek," vyhrkla a Hermiona si všimla, že v ruce žmoulá nějaký list papíru.

„Kdy?"

„Co nejdřív."

„Lyro, musíš mi říct, co se děje, jinak ti nedokážeme pomoc," vysvětlila Hermiona.

„Moje sestra...je v nebezpečí. Nikoho nemá," mumlala a Blaise s Herminou na ni šokovaně hleděli. Nejen kvůli stavu, ve kterém se právě nacházela, ale i proto, že ani jeden z nich nevěděl, že má sestru.

„Tvoje sestra?" zeptal se zmateně Blaise.

„Ano, musím se s ní setkat v Prasinkách, co nejdřív a vymyslet, co uděláme dál," odpověděla a na malou chvíli se zdála být zase tou starou vyrovnanou Lyrou.

„Já asi stále úplně nechápu, o co tady jde," řekla Hermiona.

„Nevíte to, že? Nic Vám moje jméno neříká? Voldemort zabil mou matku a já mám strach, že zabije i Lacertu. Napsala mi, že je konec. Něco se stalo, ale nevím co. Musím se s ní setkat, co nejdříve," vyhrkla.

„Pomůžeme ti," ujal se slova Blaise a Hermiona se na něj lehce usmála. Ovšem, že jí pomohou.

„Můžeme tě do Prasinek dostat hned zítra. Měla bys napsat sestře dopis a dnes přespat tady, jen pro jistotu," řekla Hermiona a Lyra ji vděčně objala. A pak se stalo něco, co nikdo nečekal. Lyra začala plakat a Hermiona zpevnila její objetí.

„Nevím, co bych si bez Vás počala," zamumlala.

„Bude to dobré, Lyro. Společně to zvládneme," konejšila ji Hermiona, které bylo zmijozelské dívky opravdu líto. Nikdy nepomyslela na to, jaký je její život venku mimo Bradavice. Prostě jen předpokládala, že je to další čistokrevná čarodějka, co žije v paláci, ale jak moc se mýlila!

„Půjdu to domluvit s McGonagallovou," řekl Blaise a vstal z křesla.

„Řekni, že potřebuji nějaké nové knihy, nebo něco. Měla by nám to dovolit," řekla Hermiona, která věděla, že její kolejní ředitelka by jí nikdy neodepřela možnost vylepšit své vzdělání.

***
Hola, amigos! Tak už jsem na cestě domů 😞 s prací jsem lehce podváděla, ale nebylo to tak hrozné. Taky jsem se dnes pustila do opravy She a nejsem ani v 1/4, opravovat 100 kapitolový příběh je tedy nic moc, a to i v případě, že délka jedné kapitoly je +- 300 slov, tak se do toho pustím asi během cesty.

Jak jste to jinak zvládali? Já už málem zveřejnila kapitolku včera, ale jinak mi to překvapivě ani nějak nechybělo 😊 názory na kapitolku? Věnováno mé nejdražší Lyře 💜

Animae fideliumKde žijí příběhy. Začni objevovat