8.1

3.4K 212 29
                                    

Hermiona se rozhlédla kolem sebe a vypustila všechen vzduch, co zadržovala v plicích. Bylo po všem. Nemohla uvěřit tomu, že je konec! Konečně byli po všech těch letech volní.

„Hermiono!" zakřičel na ni Harry a ona se otočila jeho směrem s úsměvem na tváři, který jí zmizel stejně tak rychle, jak se objevil.

Její pohled se zastavil na nehybném tělu. Harry se zarazil a následoval její pohled. Dech se mu zastavil, když viděl scénu před sebou. Okamžitě se k dívce rozběhl a to samé udělala i Hermiona.

„Lyro!" vykřikla a sesunula se na zem vedle ní. Zmijozelka ležela nehybně, bledá byla víc než Malfoy.

„Musíme rychle něco udělat," řekl Harry, který nahmatal puls, ale velmi slabý. Ztráceli ji a nebyl si jistý, že jí dokážou zachránit.

„Tak něco udělej!" vyjekla Hermiona, které tekly slzy po tvářích a ona se je ani nesnažila stírat. Místo toho drtila Lyry ruku, jako by snad doufala, že ji to probere.

„To snad ne!" ozval se další výkřik, který tentokrát patřil rudovlasé nebelvírce, která hledala svého přítele, ale teď když jej tu našla v téhle situaci...

„Musíme jí dostat do nemocničního křídla, nebo aspoň do toho, co z něj zbylo," řekl Harry a podíval se na dvě dívky, které mu momentálně byly k ničemu. Musel tam Lyru opatrně dostat a nechtěl ji odlevitovat, to bylo příliš riskantní.

„Co se stalo?" zeptal de Draco, který se u nich náhle objevil a zůstal šokovaně stát nad nimi.

„Musíme ji dostat pryč," zopakoval Harry a Draco pochopil. Opatrně ji zvedli a co nejrychleji šli směrem k hradu. Draco nesměl dovolit, aby mu tahle zmijozelka zemřela v náruči.

(...)

Blaise seděl na židličce vedle nemocniční postele a pevně svíral ruku své milované přítelkyně. Tedy, nebyla to jeho přítelkyně, ale on to hodlal napravit. Udělal tenkrát chybu, věděl to, ale on se prostě nemohl vyslovit.

Lyru dostali do Sv. Munga hned, jak považovali její zdravotní stav za lepší, ale nehledě na to, jak moc lékokouzelníci tvrdili, že je Lyra v pořádku, nevěřil jim. Stále se neprobrala a on z toho začínal šílet.

„Lyro! Musíš se vzbudit...tohle mě ničí. Vím, že jsem to pokazil. Můžu se snažit to svést na Draca, ale pravda vždy bude taková, že náš vztah jsem zvládl pokazit úplně sám. Byl jsem zmatený...myslel jsem si, že tě miluju, ale myslet známená hovno vědět, že? Nevěděl jsem vůbec nic. A pak jsi řekla, že mě miluješ a náš vztah skončil. Je to už rok a já byl moc zbabělý na to, abych to naparavil, ale věř tomu, že teď už to vím... Miluju tě, Lyro. Musíš se vzbudit, abych to mohl všechno napravit," mumlal si pod nosem a sledoval jejich spojené ruce. Tolik mu chyběla!

„To ti to ale trvalo," zachraptěla zmijozelka a Blaise měl v ten moment pocit, že jeho srdce začalo znovu bít. Bít pro Lyru...

„... zkusili jsme to znovu a věděli jsme, že to tak má být. Milujeme se," dokončila Lyra vyprávění, do kterého se jí původně vůbec nechtělo, ale Hermiona trvala na tom, že musí vědět, jak se dali s Blaisem znovu dohromady.

„Merlin, tehdy jsi nás všechny pěkně vyděsila!"

„Nechme to být. Radši mi řekni, co to mělo znamenat v té kanceláři s Malfoyem?" zeptala se a zkontrovala hodiny na stěně, aby se ujistila, že jejich obědová pauza ještě neskončila.

„Co myslíš?" zamumlala Hermiona a dělala, že o ničem neví. Co jí měla odpovědět, když sama nevěděla, co se tam stalo? Bylo to velmi zvláštní, ale svým způsobem příjemný pocit. Když s jejich oči setkaly, nemohla se od něj odtrhnout.

„Víš, co myslím."

„Nevím," odpověděla frustrovaně. Něco se s ní dělo a ji pekelně štvalo, že nevěděla co.

„Byli jste jak zamilovaní," řekla Lyra se smíchem a Hermiona se na ni zamračila.

„Haha, velmi vtipné. Nevím, co to bylo, ale nestalo se to poprvé. Před tím, jak jsme se srazili v hale, tak jsme na sebe taky jen chvíli zírali... A vůbec, je to tvůj kamarád, zeptej se jeho, co se s ním děje!"

„Holka, já a Malfoy nejsme kamarádi. Od doby, co jsem se vrátila z Bradavic, jsem se s ním viděla asi dvakrát," řekla pobaveně.

„To je fuk! Musíš to zjistit, Lyro. Je to fakt divný."

„Já myslím, že je to naprosto v pohodě, čume. Prostě jste si jen hodnou chvíli koukali do očí, toť vše."

„To není pravda, a ty to víš!"

„Nemám tusění, drahá. Zabýváš se malichernostmi," řekla a lehce se ušklíbla, tak aby to Hermiona neviděla. Tímhle jí nasadila brouka do hlavy, a to bylo přesně to, co chtěla.

***

Věnováno sarhemanna <3

Vím, že je to krapet klišé, ale pořád jsem přemýšlela, jak by ti dva k sobě znovu našli cestu a vyšlo mi z toho tohle. A přece jsem Vás nemohla připravit o moment, kdy se Lyra a Blaise dali znovu dohromady <3

Animae fideliumKde žijí příběhy. Začni objevovat