Blaise neomaleně vtrhl k Hermioně do pokoje, kde našel jeho oblíbený pár, jak se objímá. Skoro už by řekl nějakou kousavou poznámku, ale nebyl příliš v náladě a hlavně mu tady něco nesedělo.
„Jdu v nevhod?" zeptal se opatrně.
„Ne, Draco byl vlastně na odchodu," odpověděla Hermiona a věnovala svému příteli významný pohled. Draco byl překvapený, jak snadné bylo z pouhého pohledu vyčíst tolik věcí. Pochopil, že to nemyslí špatně, ale že teď potřebuje být sama a on jí to nezazlíval.
„Uvidíme se později," řekl a políbil ji na čelo před tím, než odešel.
„Takže, hádám, že ti to řekl," zamumlal Blaise, který nevěděl, jestli má také odejít, nebo ne.
„Ano," přitakala nepřítomně Hermiona.
„No, tak já půjdu," řekl rozpačitě a začal se pomalu přibližovat ke dveřím, přičemž z ní nespouštěl oči.
„Prosím, nechoď. Nechci teď být sama," požádala jej a on jí vyhověl. Posadil se na zem, kam se posadila i ona a čekal, jestli něco řekne.
„Chceš o tom mluvit?" zeptal se po chvíli ticha, které jej začalo ubíjet. Nevěděl, jak se mohla Hermiona právě cítit, ale věděl, že to musí dostat ven. A pokud mu všechno řekne, může jí pomoc.
„Já ani nevím, Blaise. Jediné, na co teď musím myslet je to, že se nám jej nepodaří zachránit. Co budeme dělat, když přijme znamení? Pokud jej opustíme, temnota jej jisto jistě zaplaví, ale pokud s ním zůstaneme a pomůžeme mu, může se z toho dostat. Otázka zní – dokážeme s ním zůstat i potom, co bude jedním z nich?" pronesla, zatím co on ji celou dobu pečlivě poslouchal.
Ano, přesně to byla ta otázka. Dokázali by to? Protože on si tím vůbec nebyl jistý. Jedno bylo tahat Draca z bryndy a nutit jej, aby byl lepším člověkem a neschovával se za tu svou ledovou masku, ale druhá věc byla, když se stane smrtijedem. To by byla pro Blaise nejspíš konečná. Jistě, Draco je pro něj jako bratr, ale pokud Draco přijme znamení, bude pro něj mrtvým bratrem. Věří tomu, že společně tomu dokáží zabránit, ale pokud to Draco vzdá, jak to má v povaze, už víc mu nebude pomoci.
„To je to, co nevím, Hermiono. Ale za sebe můžu říct, že nejspíš ne. Nedokázal bych s ním zůstat," odpověděl na její otázku.
„Já to vím, protože to mám úplně stejně, ale co jsme to potom za kamarády?"
„Jsme ti nejlepší. Nabízíme mu pomoc, můžeme to společně vyřešit, ale pokud bude tvrdohlavý a odmítne to, pak už pro něj více udělat nemůžeme."
„Dobře. Víš, jsem teď trochu rozhozená, ale když jsi přišel, zdál jsi se mi trochu mimo. Stalo se něco?" zeptala se a Blaise se na ni překvapeně podíval. Jak si toho mohla všimnout, když se na něj sotva podívala?
„Ále, Lyra mi dala košem, nic nového," odpověděl na její otázku s úšklebkem a byl rád, že se ta pochmurná atmosféra pomalu vytrácí.
„Ach, to je vskutku nemilé. Co ty na to?" zeptala se Hermiona, která by ráda věděla, jestli ji Blaise zase ignoruje.
„Byl jsem překvapený. Myslel jsem, že tohle už máme za sebou. Seděl jsem tam jako trouba a nevěděl, co říct. Ona pak odešla a já šel za tebou. Nechci to vzdát, Miono," řekl a Hermiona sebou trhla, když ji takto oslovil. Nikdo jiný kromě Ginny jí tak neříkal.
„Nikdo přece neříká, abys to vzdal."
„Řekla, že není na vztahy," povzdechl si.
„No a co? Chtěl snad někdy Draco vážný vztah? Sbliž se s ní, a ona třeba přijde na to, že jsi fajn. Za zkoušku nic nedáš, každý může změnit názor. A ano, Lyra je sice velmi tvrdohlavá, ale jeden nikdy neví," řekla a Blaise se nad tím zasmál.
„Neboj, nepřestanu se snažit, jen jsem si nemyslel, že to bude tak těžké."
„Co čekáš, když tu holku pět let ignoruješ?" vyprskla se smíchem Hermiona. Zdálo se, že Blaise toho nakonec o holkách tolik neví.
***
Info k příštím pár dnům: zítra odjíždím do Prahy za rodinou, takže nevím, jak budou vycházet kapitoly, páč si chci udělat takový menší detox a trochu si od všeho odpočinout. Dokonce se pokusím i nepracovat, což nevím, jestli se mi povede, ale všichni mají nařízeno mě k práci nepouštět, tak snad to splním, často už to hraničí s workoholismem. Takže doufám, že to chápete, přece jen si chci užít co nejvíce času s rodinou <3 zítra pravděpodobně kapitolka ještě bude, ale pak už ne.
ČTEŠ
Animae fidelium
Fanfiction,,Budeš s tím něco dělat?" ,,A co bych jako měla? Mám za ním přijít a říct - hej, nechodili jsme spolu náhodou?" ,,Hermiono, příští týden si bere Daphne," řekla opatrně Ginny a Hermiona vztekem zlomila brko, když si vzpomněla na svůj sen. ,,Ta mrcha...
