,,Budeš s tím něco dělat?"
,,A co bych jako měla? Mám za ním přijít a říct - hej, nechodili jsme spolu náhodou?"
,,Hermiono, příští týden si bere Daphne," řekla opatrně Ginny a Hermiona vztekem zlomila brko, když si vzpomněla na svůj sen.
,,Ta mrcha...
Hermiona seděla na posteli a zády se opírala o zeď, zatím co Malfoy seděl na římse u okna. Panovalo mezi nimi ticho a ani jeden nevěděl, co říct.
„Měli bychom to nějak vyřešit, za chvíli začíná snídaně," promluvila vůbec poprvé za to ráno Hermiona.
„Věděli jsme, že to bude mít následky," začal Draco.
„Ano, taky jsme věděli, že to nemáme dělat a stejně jsme to udělali."
„Takže na to nejspíš zapomeneme, ne?" zeptal se a Hermiona se na něj podívala.
„Asi ano. Užili jsme si, je čas to nechat jít," odpověděla.
„Abys věděla, nelituji toho."
„Ani já ne, ale není to správné," řekla a lehce se na něj usmála. Nebyla naštvaná nebo tak něco. Užili si, ale to je všechno. Bude lepší, když o tom nebudou mluvit, nebo se to ještě dozví Harry s Ronem a o to vážně nestála.
„Ano, ty a já to je nebezpečná kombinace ať se jedná o cokoliv."
„Měl bys jít," zamumlala a vstala, aby mu otevřela dveře.
„Uvidíme se na lektvarech," řekl před tím než zmizel. Hermiona se posadila zpátky na postel a snažila se to všechno znovu promyslet. Nelitovala toho, a v podstatě nebylo co řešit. Vyspali se spolu, ale není to tak, že by k sobě něco cítili nebo tak něco. Prostě to nechají být, jak těžké to může být?
Blaise mezitím ve svém pokoji pochodoval ze strany na stranu a přemýšlel o tom, jestli se doopravdy zbláznili. V noci naspal sotva tak čtyři hodiny, a byl velmi rád, když slyšel bouchnout dveře, protože to znamenalo, že ten jeho idiotský kamarád konečně odešel. Sám proto konečně vylezl z pokoje a postavil se před Hermioniny dveře. Netrvalo to ani deset minut, než se objevila Hermiona.
„Blaisei, dobré ráno," pozdravila jej a chtěla jít do koupelny, ale on jí zatarasil cestu.
„Zbláznila jsi se?" zeptal se ledovým hlasem. Přesně tím, který Hermiona tolik nesnášela.
„C-co?" vykoktala.
„Řekni mi, co ti asi tak musel říct, abys se s ním spustila?" to už křičel a Hermiona se na něj překvapeně podívala. Věděl to.
„Nic mi neřekl. Prostě se to stalo," odpověděla a snažila se přijít na to, co se to tady sakra děje.
„Jasně, protože to se tak stává, že Draco Malfoy a Hermiona Grangerová se spolu vyspí."
„O co ti jde? Je to naše věc, ne tvoje," odsekla, protože to vážně nechtěla řešit.
„Pleteš se! On je můj nejlepší kamarád a ty moje nejlepší kamarádka. Myslíš, že už jsem tohle nezažil? Nakonec mu podlehneš a ublíží ti!" vykřikl a ona se na něj zamyšleně podívala.
„Co tím myslíš, že už jsi to jednou zažil?"
„To je teď jedno! Proč jsi to udělala, Hermiono? Myslel jsem, že máš být nejchytřejší čarodějka své doby."
„Přestaň, Blaise. Neplánovala jsem to. Pokud chceš někoho vinit, tak sebe! Zavřel jsi nás tady a prostě se to stalo. Vyspali jsme se spolu. Ani jeden z nás toho nelituje, a ani jeden z nás to nějak neprožívá, tak se laskavě uklidni! O nic nejde," vykřikla. O co mu do pekla šlo? Nechápala to.
„Oh, skvěle, takže za to můžu já! Víš co? Běžte se vycpat, oba dva!" vyštěkl a rozešel pryč.
„Kam jako jdeš?"
„Na snídani. Nechci vás vidět, ani jednoho z vás," řekl a prostě odešel.
„Skvěle," zamumlala si pro sebe a pokračovala v původním plánu, jít si dát sprchu.
***
Dobře, uznávám, že tahle je kratší a možná Vám sem dnes hodím ještě jednu, ale neberte to na 100%. Názory? <3
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
