2.7

5.5K 314 57
                                    

„Blaisei, vážně to musím dodělat, potřebuji ještě napsat esej na přeměňování," povzdechla si Hermiona, když už se asi hodinu snažili sestavit rozpis hlídek na prosinec.

„Já vím, ale tohle je naprosto nemožné. Nemůžeme vyhovět všem, Hermiono, budeme to muset nějak vymyslet," zaúpěl Blaise a doslova propaloval papír pohledem. Hermiona jej od něj raději přebrala, aby se náhodou nestala nějaké nehoda.

„Hele, tak to bude prostě takhle – první týden se ve večerních budeme střídat ty a já, víkendy dáme spolu, a ráno se bude střídat Susan s Parvati, to by šlo ne?"

„Ano, ale když už jsme tak úžasní primusové, tak ve středu za ně půjde Theodor, protože ani jedné se to nehodí," řekl Bliase a znovu si od Hermiona vzal pergamen a zapsal první prosincový týden.

„Dobře, pojďme na další týden. Theovi se to nehodí v pondělí večer, takže bych tam dala Pansy a Cho, Theo si pak vezme úterý a čtvrtek večer a středu opět ráno. Zbytek si rozdělí Pansy s Cho a středu s pátkem večer si vezme Terry a Dean," řekla a Blaise přikývl na souhlas.

„Pansy ale taky v pondělí nemůže, tak tam napíšu Ernieho, je to v pohodě?"

„Jistě, poslední týden, nás rozděl na ráno, protože večer budeme muset asi dodělávat věci ohledně toho plesu. Večer je dej do dvojic, myslím, že všichni budou šílet z plesu a nebude to klidný týden. V pondělí Theo s Pansy-"

„To nepůjde, ti dva se nemůžou vystát," přerušil ji Blaise a ona zaúpěla. Je tohle vůbec možný?!

„Fajn, tak Theo a Cho?"

„To by šlo, v úterý by pak mohla jít Pansy s Terrym, to bude asi ta nejlepší varianta."

„Jo, jenže Terry v úterý nemůže. Má doučování," poznamenala Hermiona.

„Merlin, tak co Ernie?"

„To by mělo jít. Snad se nezabijou. Ve středu můžeš napsat toho Terryho se Susan a ve čtvrtek Deana s Cho."

„V pátek by pak šla Parvati s Erniem?"

„Ano, v sobotu už bude ples, takže to necháme být. Je vůbec možný, že nám tohle zabere tolik času?" zeptala se nevěřícně Hermiona.

„Povídej mi o tom, je to měsíc od měsíce horší. Moc je rozmazlujeme," ušklíbl se Blaise.

„Nejspíš. Mohl bys mi, prosím, dojít pro tyhle knihy?" zeptala se a podala mu papírek.

„Samozřejmě, ale jen pro to, že jsi to ty," řekl a i s papírkem zmizel v útrobách Bradavické knihovny. 

Ke svému překvapení našel všechny knihy poměrně rychle, i když si byl jistý, že Hermiona by je zvládla najít rychleji. Zrovna se vracel se třemi opravdu velkými knihami zpět ke stolku, kde sepisovali rozvrh hlídek, když uslyšel, jak na něj někdo volá.

„Blaise!"

„Ale to ne, ne znovu!" zamumlal poplašně a dal se na útěk. Kličkoval mezi regály, a když už si myslel, že je dostatečně daleko, opřel se o polici a těžce oddechoval, „To bylo o fous."

„Blaise!" ozval se ten hlas znovu, ale tentokrát přímo u jeho ucha, což zapříčinilo, že vyjekl jako malá holka, a modlil se aby jej madame Pinceová neslyšela, „Oh, přestaň! Chováš se jako padavka! Potřebuji jen poradit."

„Ugh, nech mě hádat. Grangerová?" povzdechl si a otráveně se podíval na Draca. Tohle už začínalo být vážně vyčerpávající.

„Hmmm."

„Jen počkej tady," řekl a zanechal jej tam samotného. Vyšel z regálů a překvapilo jej, jak blízko Hermiony se nacházeli.

„To jsi ječel ty, nebo nějaká prvačka?" zeptala se se smíchem, když položil knihy na stůl.

„Bez komentáře," odsekl a Hermiona se rozesmála ještě víc, a pak vyjekla, když ji Blaise vytáhl na nohy a začal ji vláčet pryč.

„Co to děláš?" zeptala se zmateně, ale Blaise nic neřekl. Dotáhl ji až k překvapenému Dracovi a postavil ji naproti jemu.

„Prostě už ji konečně polib!" vyjekl a bylo mu úplně ukradené jestli jej někdo uslyší.

„Cože?" vyhrkla Hermiona, která nechápala situaci.

„Nic, to jen Blaise a ty jeho vtipy," vychrlil ze sebe rychle Draco, přičemž propaloval Blaise pohledem.

„No, tohle jsou opravdu blbé vtipy, a já musím jít psát esej, takže pokud mě omluvíte," řekla, a jelikož ani jeden se neměl k tomu, aby něco řekl, tak odešla zpět ke svému stolku.

„Šplouchá ti na maják?" zaúpěl Draco a Blaise byl přesvědčený, že ani nemůže vědět, co to znamená. Nebo, že by na hodinách o mudlovském životě dával pozor?

„Hele, chtěl jsi radu, a já už dál nemůžu. Víš vůbec, jak otravné je, pořád tě poslouchat? Buď konečně něco udělej, nebo to nech být! Ale už o ní nechci slyšet ani slovo," vyprskl a odešel.

Věnováno @marketa7 ❤️ ať jsi brzo zdravá.

No, včera jsem byla tak unavená, že jsem se ani nestačila vyjádřit k tomu, co se stalo. Jsem naštvaná a smutná a Češi mě opět jako národ zklamali. Nechápu to, opravdu nechápu, co  je vedlo k tomu volit Zemana, a nejspíš to ani nepochopím. Nechci se tu pouštět do nějaké debaty, jelikož bych pak byla znovu vytočená. Volila jsem Drahoše, ne proto, že by to byl můj vysněný kandidát, ale proto, že mám své důvody nevolit Zemana. Dávám tomu rok, maximálně dva! Ale dalších 5 let to určitě nebude.

Tak jsem si postěžovala a pokud jste došli sem, gratuluji! Budu ráda za názory na kapitolu ❤️

Animae fideliumKde žijí příběhy. Začni objevovat