Animae fidelium

0.3

,,Musím uznat, že to tady máte opravdu moc pěkné," řekl Draco, když se rozvalil na gauči ve společné místnosti primusů.

,,Vážně? Moc pěkné? Jsi v pohodě?" zeptal se zmateně Blaise, který nikdy svého kamaráda neslyšel použít slovo pěkné.

,,Jo, už se nemůžu dočkat až tu s vámi strávím víc času," ušklíbl se a Blaise těžce polkl.

,,Hele myslíš, že je to dobrý nápad? Vlastně bych byl rád, kdybych aspoň mimo školu nemusel poslouchat to vaše pošťuchování."

,,Jestli je to dobrý nápad? Je brilantní! Zešílí ze mě. To je dobrá pomsta za to, co provedla mým vlasům!"

,,Chováš se vážně jako chlap. Jen tak dál. Holky mají rády fifleny. Měl bys přestat být na ty své vlasy tak citlivý, je to otravné."

,,Tak hele, nemůžu za to, že ty skoro žádné nemáš."

,,To bolelo," řekl dramaticky a chytil se u srdce.

Hermiona se vracela z vyučování a už vstupovala do jejich pokoje, když uslyšela dva rozdílné hlasy. To jí ještě tak chybělo.

,,Ahoj Blaise," pozdravila svého spolubydlícího, když proběhla do svého pokoje.

,,Ahoj," opaltil ji pozdrav Blaise, ale nevěděl, jestli jej vůbec slyšela, protože to už se za ní zavřeli dveře od jejího pokoje.

Hermiona odhodila tašku na zem a ušklíbla se pro sebe. Možná, že taktika ignorování Malfoye by mohla zabrat. Převlékla se ze školní uniformy do něčeho pohodlného a zhluboka se nadechla, než znovu otevřela dveře.

,,Nejspíš se uvidíme až po večeři, tak zatím," rozloučila se Blaisem a než stihl odpovědět, byla pryč.

,,Co to jako bylo?" zeptal se zmateně Draco.

,,Co asi myslíš, že to bylo?" zeptal se a měl, co dělat, aby zadržel smích. Grangerová jeho kamaráda opět převezla.

,,Nevšimla si mě!"

,,Jo, tak to určitě bylo. Nebuď idiot, normálně tě ignorovala!"

,,Ne, myslím, že mě neviděla. Jak by mě asi mohla ignorovat?"

,,Draco, poslední dobou jsi vážně divný. Prostě tě ignorovala, smiř se s tím! Teď zvedni ten svůj královský zadek a padej z mého pokoje!" řekl a ukázal rukou na dveře.

,,Cože?" zeptal se zmatený Draco, ,,vyhazuješ mě?"

,,Ano, chytrý chlapec."

,,Proč ale?"

,,Hele přišel jsi sem, abys se pomstil Grangerové, ta tu teď není, takže bych byl rád, kdybys odešel."

,,To stále nevysvětluje proč, Blaisei."

,,Protože mám své plány, proč asi?"

,,Máš plány," zopakoval po něm Draco, který náhle zapomněl na nějakou nebelvírskou princeznu a soustředil se na svého nejlepšího kamaráda.

,,Ano, mám plány, co na tom nechápeš?"

,,Chápu všechno, jen mě zajímá jaké plány to jsou, nebo bych měl říct jakou dívku tvé plány zahrnují?"

,,Hele nejsi jediný, kdo má svoji pověst, dobře? Nebuď tak domýšlivý a laskavě vypadni!"

,,No jo, vždyť už jdu!"

,,Skvěle! Do večeře tě nechci vidět!"

,,Děláš, jako bych toužil vidět ten tvůj otravný ksicht dvacetčtyři hodin denně!" křikl ještě Draco, než se za ním zavřely dveře.

(...)

,,Takže si ho prostě ignorovala?" zeptala se Ginny a nabídla Hermioně čokoládu.

,,Jo, měla jsi ho vidět. Rozvaloval se na gauči, jako by mu to tam patřilo, ale když jsem ho nevzala vůbec na vědomí ten jeho pitomý úsměv mu zmizel z tváře."

,,Dokážu si to představit. Ale vykašleme se teď na něj. Spíš mi řekni, co ty a můj bratr?"

,,Coby? Stejné jako vždy. Víš, možná, že jsem k němu něco cítila, ale to už je pryč."

,,Takže už ho nemiluješ?"

,,Nevím, jestli jsem ho někdy milovala. Navíc se teď kolem něj nějak motá Levandule. No fakt, jsme tu jen dva dny a všiml by si toho i slepý."                 

,,Povídej mi o tom. Ta holka je příšerná."

,,No, a co ty a Harry? Nějaký změny?"

,,Je to Harry, Miono, těžko ho donutíš něco udělat. Navíc si myslím, že je stále zakoukaný do Cho. Merlin, jak já ji nenávidím."

,,Hej, přejde ho to. A až se tak stane, uvědomí si, co měl celou tu dobu před sebou."

,,Kéž by."

,,Věř mi. Pojďme změnit téma. Proč mi neřekneš, co jsi dělala o prázdninách?" navrhla Hermiona Ginny se pustila do vyprávění.

***

Juhu! Vím, že se zatím nic moc neděje, ale dostaneme se k tomu! <3 Názory? Další kapitola bude ve středu.