Animae fidelium

1.7

„Miono, ne," zaúpěla Ginny a nechtěla Hermionu pustit.

,,Víš, že tam musím," pokárala ji Hermiona, ale Ginny ji stále držela za rukáv hábitu.

,,Ne, nemusíš."

,,Ginny, už je to týden od doby, co mě pustili z ošetřovny a někteří učitelé už nejsou tak trpělivý. Musím napsat spoustu esejů."

,,Ale je pátek. Říkala jsi, že večer přijdeš."

,,Přijdu, hned jak to dodělám. Vážně už to chci mít z krku," řekla a Ginny ji pustila.

,,Nezapomeň na večeři," připomněla jí a rozešla se do věže.

,,Snad ne," zamumlala si Hermiona pro sebe a zhluboka se nadechla, než vkročila do knihovny, ve které letos trávila tak málo času. Dalo by se říct, že skoro žádný. To ale neměnilo nic na tom, kdo je, takže všechny knihy, které potřebovala, našla okamžitě a hned na to se posadila ke svému oblíbenému stolku a pustila se do práce. Svým způsobem ji tohle chybělo, ale teď měla Blaise, který se s ní učil u nich a byla to s ním vážně sranda.

,,No ne, už jsem si myslel, že jsi zapomněla, že tahle místnost existuje," ozval se hlas u jejího stolu a ona moc dobře věděla o koho jde, takže se ani neobtěžovala zvednout hlavu a pokračovala v psaní eseje.

„No vidíš, já si zase myslela, že tys ani nikdy nevěděl, že existuje," oplatila mu úder. Malfoy na to nic neřekl, ale posadil se naproti ní, což bylo ještě horší. Nechtěla jeho společnost.

,,Vinen. Přiznávám, že jsem tu příliš času netrávil," řekl a ona se na něj nechápavě podívala.

,,Co děláš?"

,,Sedím?" odpověděl otázkou.

,,Ne, já myslím, co děláš tady? Sedíš tu se mnou a snažíš se vést konverzaci. O co ti jde?" zeptala se a začala si balit věci, protože jí bylo jasné, že tohle skončí jen tím, že odejde on nebo ona. Pokud odejde ona, nebude se muset zdržovat balením a pokud odejde on, nejspíš už nebude mít náladu pokračovat, protože ji zase něčím vytočí.

„Je na tom něco špatně?"

,,Všechno! Hele, řekl jsi, že se nic nezměnilo, ale od té nehody se změnilo úplně všechno!"

„O čem to mluvíš?"

„Nedělej ze sebe hlupáka, Malfoy. Víš moc dobře o čem mluvím. Od té doby je všechno jinak. Přijdeš si sem a děláš, že jsme kamarádi, přijde ti to normální? Mně totiž ne, a pokud mi nechceš říct něco, co by to odůvodnilo, tak táhni tam, odkud jsi přišel," řekla a čekala, jak se vyjádří. Nebyla na něj naštvaná. Nevadilo jí to. Nic z toho, co udělal, nebo řekl. Vadilo jí to, že se jejich vztah očividně změnil, ale on nebyl schopný si to přiznat, nebo to dokonce říct nahlas a ona stále musela myslet na to, co jí řekl Blaise. Je to totálně padlý na hlavu! Jak by jej asi ona mohla přitahovat?

,,Merlin, snažil jsem se být milý, už vidím, že to nemám dělat," odsekl a chystal se zvednout, ale ona se natáhla přes stůl a chytla je za ruku. Nikam jej nepustí dokud ji neodpoví.

,,Ale proč? Otázka zní – proč?"

,,Nemusím mít důvod, a kdybys dovolila, rád bych odešel."

,,Tak to máš smůlu. Sedni si hezky zpátky na prdel a laskavě mi to vysvětli," řekla a Draco se divil, jak může být tak klidná. On byl teda pekelně naštvaný.

,,Zbláznila jsi se? Co bych ti měl jako vysvětlovat?"

,,Myslíš si, že nevím, o co tady jde?" zeptala se s úšklebkem. Rozhodla se, že to za něj řekne ona, když on se k tomu nemá.

,,No jistě, jako by slečna všechno vím – všechno znám něco nevěděla," odfrkl si a posadil se zpátky, „do toho, pověz mi to."

,,Jde o to, že se ti líbím, a ty se toho bojíš," řekla na rovinu a škodolibě se usmála nad jeho zděšením výrazem.

,,To už to jednou bylo, a pokud si dobře pamatuji, řekl jsem ti, že to není pravda," odsekl, ale Hermiona poznala, že jej to rozhodilo.

„Ty jsi vážně idiot, proč to prostě nepřiznáš? Myslím, že jsi mi taky potvrdil, že bys si dal říct se vším, co nosí sukni, takže nevím v čem je tvůj problém. Nebudu to nikde vyprávět. Myslíš, že mám zapotřebí všude rozkřikovat, že sám velký Draco Malfoy zmijozelský princ tajně touží po nebelvírské princezně Hermioně Grangerové?" zeptala se s úšklebkem, ,,mudlovské šmejdce," dodala, aby věděla, jak na to zareaguje.

„Nech toho, ponižuješ tu jen sama sebe," řekl jako by ignoroval úplně všechno, co právě řekla.

,,Jistě."

„Takže, když jsme si to všechno hezky vyjasnili, půjdu. A nemusíš se bát, že by se tohle mohlo někdy opakovat, dost jasně jsi dala najevo, jak se k tomu stavíš," řekl a odešel, jenže z nějakého důvodu to Hermionu zasáhlo. Proč z toho vyšla jako ta špatná? Malfoy s ní přece nechtěl kamarádit. Kdyby jo, měl to říct na rovinu, a ne chodit okolo horké kaše. Ona tady není určitě ta špatná.

Tak proč se cítila tak jak se cítila?

***

Nějak k tomuhle neumím vymyslet poznámku, či otázku, tak snad jen....názory? <3