Lyra upřeně sledovala Daphné Greengrassovou, jak se vesele baví se svými snobskými hosty a vypráví jim, jak se s Dracem milují. V hlavě se jí s každým dalším jejím slovem rýsoval nový způsob té nejbolejstivější smrti, kterou by jí s radostí dopřála. Tuhle holku nesnášela už na škole a představa, že by měla zaujmout místo, které právoplatně patří Hermioně, se jí příčila.
„Já a Draco, to byla láska na první pohled! Stýkali jsme se už na škole, ale on se vždy choval jako naprostý gentleman," pronesla Daphné s takovým úsměvem, že měla Lyra pocit, že použila nějaké kouzlo. Nikdo se takhle nemohl usmívat.
„Tak a dost," procedila skrz zuby, stikla ruce v pěst a rozešla se za tou čistokrevnou nádherou. Už ji nebavilo, jak si pořád něco vymýšlí.
„Kam si myslíš, že jdeš?" zeptala se Ginny, která jí spolu s Harrym zatarasila cestu.
„Jdu jí trochu upravit fasádu, ať má na co vzpomínat."
„To není řešení," řekl Harry a Lyra se na něj ušklíbla. Sám svatý Potter promluvil. Nic proti němu, ale momentálně to v ní vřelo. Tohle měla být Hermionina předsvatební večeře.
„Ne, to není, ale aspoň je to zábava," odfrkla si.
„Lyro!" ozval se odněkud hlas jejího přítele, a tak se všichni tři otočili směrem ke vchodu, odkud za nimi běžel Blaise.
„Kde jsi tak dlouho?" zeptala ostře. Pokud tady musela trpět, tak on tu má jako správný přítel trpět s ní.
„Je zpátky!" vykřikl radostně a všichni tři mu věnovali zmatený pohled.
„Kdo?" vyhrkla Ginny a Blaise vzal na vědomí jejich přítomnost. Na chvíli se zarazil, ale pak pokračoval dál.
„Hermiona přece!" odpověděl s úsměvem.
„Dokázala to? Opravdu?" zeptala se s radostí Lyra a její nálada se najednou změnila o stoosmdesát stupňů.
„Chceš říct, že si vzpomněla?" otázal se Harry, který se chtěl ujistit, že to pochopili správně.
„Ano!" vyjekl Blaise, kterému mu nepřišlo vůbec zvláštní, že jsou do toho všichni tři zasvěceni.
„Dokázala to," řekla si spíše pro sebe Lyra, jako by se ujišťovala, že se to skutečně děje a pak se vrhla na Blaise. Skočila mu kolem krku a políbila jej tak jako nikdy. Blaise chvíli strnule stál, ale pak si ji k sobě přitáhl a začal spolupracovat. Ginny se usmála a s Harrym se vzdálili, aby jim dopřáli trochu soukromí.
„Co?" zeptala se s úsměvem, když se od sebe odtrhli a Blaise ji sledoval s láskyplným výrazem.
„Vezmi si mě," vyhrkl zčistajasna a Lyra se na něj překvapeně podívala.
„Cože?!"
„Vezmi si mě," zopakoval, ale tentokrát už trošičku nejistě. Teď už si totiž uvědomoval, na co se jí vlastně ptá. Matka mu minulý týden dala jejich rodinný prsten, prý kdyby se chystal vyslovit, ale takhle si to nepředstavoval. Vždyť jej ani neměl u sebe!
„Jsi si jistý?" zeptala a své nadšení nepouštěla na povrch. Lyra nikdy nebyla typ dívky, která by snila o perfektním muži, perfektních zásnubách, perfektní svatbě a ještě perfektnějším životě. Ale když spolu byli na škole, věděla, že si jej vezme. Byl to první kluk, kterého milovala a jejich rozloučení ji tehdy velmi bolelo! Ale teď jsou tady a on se jí ptá, jestli se stane jeho ženou! Bylo jí úplně jedno, že je to na Dracově příšerné předsvatební večeři, nebo že to jen tak vyhrkl a nemá prsten. Teď šlo jen o to, jestli to on opravdu chce.
„Ano, ne že bych to nějak plánoval, ale prsten už mám a až bych tě požádal, bylo by to promyšlené a krásné, a ne takhle v meziřeči," povzdechl si Blaise a na Lyřině tváři se objevil obrovský úsměv.
„Samozřejmě, že si tě vezmu, čume!" vykřikla a objala jej. Co by si bez něj počala? Tohohle kluka milovala až moc nezdravě.
„Opravdu?"
„Ano! Ale teď, když mě omluvíš, mám něco na práci," řekla, líbla jej na tvář, a než stihl Blaise něco říct, byla pryč.
Lyra si to totiž mířila k nervózní Narcisse, která stále vyhlížela jejího syna, ale ten se ne a ne objevit.
„Narcisso," pozdravila ji a Narcissa na ni kývla ve znamení pozdravu. Lyra se usmála nad její nervozitou a pokračovala: „Nepřijde," řekla, protože si domyslela, nebo v to aspoň doufala, že Draco a Hermiona už budou někde spolu.
„Co tím myslíš?" zeptala se zmateně.
„Řekněme, že dal přednost své jediné lásce před touhle fraškou," odpověděla s úsměvem a Narcissa ji chvíli překvapeně pozorovala, než se podívala na Daphné Greengrassovou, která vyprávěla jeden ze svých úžasných příběhů.
„Daphné!" křikla na ni a bylo jí úplně jedno, že se to nehodí. Daphné se na ni překvapeně podívala, a když jí Narcissa pokynula, aby šla za ní, nejistě vstala a pomalu kráčela k nim.
„Ano, paní Malfoyová?" otázala, když k nim došla.
„Tohle," řekla a podala jí papírek, který vytáhla z kabelky, „je číslo tvého nového trezoru u Gringottů. Na vyrovnání kouzelnické dohody to stačí, takže považuj tohle divadlo za ukončené. Žij blaze, děvče," řekla a elegantně odešla pryč.
Lyra se ušklíbla, podívala se na zmatenou Daphné a odešla za svým krásným snoubencem, ano teď už snoubenec, ne přítel, se kterým se chystala odejít domů, aby mu mohla ukázat, jak moc jej miluje.
***
Věnováno sarhemanna <3
Tohle je moje nejoblíbenější kapitola, protože prostě Blaise a Lyra! Kdo z nich má taky radost? <3 Jinak krásné Velikonoce <3
A když už jsme u těch hezkých zpráv, Animae fidelium se dnes umístilo na prvním místě ve ff! <3
ČTEŠ
Animae fidelium
Fanfiction,,Budeš s tím něco dělat?" ,,A co bych jako měla? Mám za ním přijít a říct - hej, nechodili jsme spolu náhodou?" ,,Hermiono, příští týden si bere Daphne," řekla opatrně Ginny a Hermiona vztekem zlomila brko, když si vzpomněla na svůj sen. ,,Ta mrcha...
