🌇...Říkej mi tak...🌉[Fack CZ]

🌇1-Ředitelna

Finnův pohled
Ah... Jako každé ráno mě místo budíku který mě má budit v 6:30 probudí v 5:50 popelářský auto. Fakt supr. S otrávený pohledem si sednu na postel a podívám se směrem ke skříni. Zvednu se a jdu ke skříni ale cestou tam se ještě kouknu do zrcadla které mám hned vedle.

Vidím tam poměrně vysokého kluka s černými kudrnatými vlasy a skoro černýma očima. Samosebou má i dost velké kruhy pod očima a znechucený víraz na tváři. Počkat... To jsem já. No tak jsem se opět vydal směr skříň a vytáhl černé kalhoty a šedé tričko a oblékl jsem se.

Ještě jsem sáhl po černé mikině a zatím jsem ji hodil na postel. Poté jsem vyrazil do koupelny udělat si ranní hygienu. Vyjdu z koupelny a dojdu zpátky do pokoje a dám si potřebné učebnice do tašky.

Pomalu sejdu schody i s taškou a s mikinou v ruce. „Mamíí!?!" křiknu přes celý dům ale nikdo se neozval. Máma je věčně v práci, už skoro na mě nemá čas ale tak co už. Jsem už dost samostatný. Dojdu do kuchyně a na stole vidím papírek kde je napsáno:
Ahoj zlatíčko. Musela jsem odjet do práce dřív ale je tu problém. Vrátím se až za týden takže jsem si něco uvařila a nakoupila jsem ti. Nechala jsem ti tu i nějaké peníze tak to tady zvládni ty můj šikulo.
S láskou máma<3

„Skvěle. To jsem přesně čekal."podívám se vedle dopisu a tam ležela obálka s penězi. Peníze jsem vyndal a dal si je do peněženky. Sebral jsem jablko z mísy na stole a pokračoval do chodby. Obul jsem si boty a vzal klíče z věšáku a vyšel ven. Zamknu a vydám se ke škole.

Mám to do školy celkem daleko takže když není můj osobní řidič doma tak musím jít pěšky přes prakticky celý město. Bydlíme totiž úplně na konci města v posledním baráku v ulici.

Už je 7:15 a já nejsem ani v polovině cesty do školy. Takže jsem radši zrychlil. Uvidím někoho před sebou a ještě víc přidám do kroku. Najednou tu osobu poznám a zavolám na ni. „Noahu!!! Čekej na mě!!!" křikl jsem a on se otočil. Noah je můj kamoš ze školy. Prakticky jediný kamoš jinak mám spíš známí. Musím říct že jsem celkem populární ale s nikým se extra nebavím, jenom s Noahem.

Už jsme společně došli konečně ke škole. „Hurá naše poslání je dokonáno."řekl s úsměvem Noah. „Ale teď přijde ta horší část. Jít se učit."řeknu mu a jemu úsměv sklesne. Zakroutím hlavou a vejdu do budovy. Jdu směrem ke skříňce a všimnu si že jsem cestou někde Noaha ztratil ale šel jsem spokojeně dál ke skříňce.

Došel jsem ke své skříňce a dal jsem tam všechny věci které jsem nepotřeboval. Najednou celá chodba která je vždy před zvoněním strašně hlučná tak stichla. Otočím se o 160° abych se podíval co se děje. Všimnu si že do školy vešel ředitel a s ním nějaký kluk kterého jsem tady nikdy neviděl. Zvláštní, do téhle školy moc nových žáků nepřichází. Naposledy přešel jeden před asi 5 lety takže tohle bylo neobvyklé. Aaaahaa proto bylo takové ticho.

Ředitel a ten kluk se rozešli po chodbě. Asi nejspíš.... Teda určitě šli do ředitelny. Moc mě to nezajímalo a proto jsem se otočil zpátky k mojí skříňce. Najednou do mě někdo vrazí. Mě to nějak extra nebolelo ale ta osoba sikla bolestí. Otočím se a tam stojí ten nový kluk. Měl trochu kudrnaté hnědé vlasy a krásně oříškové oči do který jsem se mu zadíval a nemohl jsem se odtrhnout. Byl dost maličký takže se nedivím že ho ten naráz bolel.

„M-moc se o-omlouvám."řekl s nervozitou v hlase i v obličeji a sklonil hlavu a tím přerušil náš oční kontakt. „Notak pojď musíme ještě něco spolu vyřešit." řekl ředitel který stál o kousek dál. Ten maličký kluk bez váhání odběhl a já neměl najednou žádnou sílu nic říct. Divný. Potom co klučina zmizel za dveřmi ředitelny chodba začala byt zase hlučná a já se konečně vzpamatoval.

Bouchnu dveřmi od skříňky a zamknu ji a vydám se směrem do mojí třídy. Vejdu tam a mířím k mému místu a chci si sednout.Konečně si sednu ale v tom mě vyruší něčí hlas.

Byla to moje třídní která stála asi 5 metrů od mojí lavice. "Finne máš jít za ředitelem. Potřebuje s tebou něco probrat." řekne a ke na odchodu ze třídy. „A co ? " křiknu na ní v sedě. „Nevím ale máš si pospíšit." naše třídní je super. Není to taková ta stará čarodějnice jako mají ostatní. Je celkem mladá a je mega v pohodě, můžeme jí tykat a občas nám dá i volnou hodinu když jsme hodní a nejsme pozadu.

No tak jsem se teda zvedl. Sice neochotně ale jo zvládl jsem to. „Směr ředitelna." šeptnul jsem a vyšel ze třídy. Šel jsem v klidu a pomalu. Chtěl jsem se trochu ulít z hodiny. Začalo zvonit a všichni se začali mačkat do tříd.

Když jsem si to tak kráčel tak jsem přemýšlel proč mě tam ředitel chce. Udělal jsem něco? Řekl mu někdo že mě moje máma nezletilého nechává dlouho samotného doma? Propadám? A nebo se mě chce jenom zeptat na můj názor na školní jídelnu? Jenom tak mezi námi jídelna tu tak hrozná není.

Šel jsem si v klidu po prázdné chodbě a nakonec jsem došel až k ředitelně. Zaklepal jsem na dveře. Po chvíli uslyším „Dále!" a tak teda vejdu. Překvapilo mě kdo tam pořad seděl.

Proč tady jsem?

Tak snad se vám první díl z tohoto příběhu líbil a doufám že si počkate i na další. 😉💕
💜Omlouvám se za chyby💜