Právě jsem dostal první pusu od někoho koho miluju. Od Finna Wolfharda.
Pochvíli co jsme jenom seděli tak Finn to ticho přerušil. „A sakra. Dneska je 3.10. a já jsem zapomněl.” „Na co?” odvětil jsem mu a podíval jsem se na něj. „Dneska nemáš narozeniny jenom ty. Má je i Noah.” řekl a vytáhnul telefon z kapsy. Já jsem je odvrátil zrak a zadíval jsem se na jednu věc na zemi. Byla to knížka. Nebo spíš něco jako knížka. Zvednul jsem se a šel jsem se podívat co to je.
Vzal jsem to do ruky a smetl jsem z toho prach. Na obolu nebylo nic napsáno. Otevřel jsem to a byl to... „Deník?” řekl jsem nahlas i když jsem nechtěl. „Hele polož to.” řekl Finn když odlepil oči od displeje. „A proč?” řekl jsem provokativně. „Protože jinak všem řeknu že máš rád kluky.” řekl provokativně nadruhou stranu on. Vzal jsem údajný deník a začal jsem s ním mávat Finnovi před obličejem. „Tak mi ho ven.” řekl jsem a když natáhl ruku že mi ho vezme tak jsem cuknul a deník přesměroval dál od něj. „Tak teď bude válka.” řekl a svalil mě na sebe. Chvíli jsme se prali ale pak už jsem nemohl tak jsem deník pustil.
„Chci to vidět. Ty jsi můj taky viděl.” řekl jsem uraženě. „Ale on není můj.” řekl a deník dal na políčku kam nedosáhnu. „Ahaa, a koho teda je když tak je napsáno Wolfhard?” „Byl táty.” zadíval se trochu smutně na zem. Jelikož jsem byl dost na mol tak jsem to nějak neřešil. „Hele přiznám se ti. Vážně žárlím na Noaha.” řeknu mu když jsem si lehnul na zem. „Proč?” zeptá se mě Finn už s jeho normálním hlasem. „Ani nevím prostě, přijde mi že je až moc vlezlí.” „To máš naprostou pravdu.” řekl a zasmál se.
Bylo už 2:36 a mi jsme pořad měli energii. Teda Finn jí měl já už moc ne. „Hele Finne... Je mi nějak blbě.” „Jsem ti říkal že tu druhou flašku nemáš načínat.” zvednul se a podal mi kýbl. „Hele zas tak špatně mi není.” „Zatím.” řekl a lehnul si.
Finnův pohled
Ráno jsem se probudil s malou bolestí hlavy. Tak jako když jsme včera vypili jednu a půl flašky tam mám malý nárok. Ale jinak jsem byl úplně v pohodě. Jack ještě spal. Bylo 7:47 tak jsem ho nechtěl budit. Šel jsem dolů ze stromu a sednul jsem si na houpačku která byla hned vedle.
Všechno jsem si ze včera pamatoval. Proč? Proč jsem ho políbil? To byla otázka která se mi pořad opakovala v hlavě. Vždyť já nejsem gay. Nebo...? Možná jo? Ne ne nejsem! Nic proti nim nemám ale já nejsem gay.
Po chvíli co jsem se houpal na houpačce jsem zaslechl jak někdo volá moje jméno. Vylezl jsem zpátky nahoru a Jack už byl vzhůru. „Aaa šípková Růženka se probudila.” řekl jsem a přistoupil jsem k němu blíž. „Nebo spíš šípkový Ďáblík?” „Neřvi tolik.” zašeptal Jack. „Nojo chytla tě opice. To se stává když neumíš pít.” on se na mě jenom koukal s rozespalím obličejem.
„Jsem myslel že si mě tady nechal.” zašeptal po chvíli. „Jo na pospas vlkům, strašidlům a různým úchylákům který by nechtěli být jenom kamarádi.” řekl jsem provokativně a meknul jsem na něj.
„Nechcu tě nějak znepokojovat ale měli bychom se vydat domů páč jestli to bude trvat stejně dlouho jako cesta sem tak tam dorazíme po půl dvanáctý.” Jack kývnul a tak jsme začala brát věci které bylo potřeba odnést. Jack si vzal dárky a já jsem vzal ten zbytek. Naházel jsem to do tašek a batohu a šli jsme.
Prošli jsme lesem a loukou a když jsme přišli na cestu tak Jack položil jeho nový skejt odemě a stouplnul na něj a rozjel se. Vypadal hodně nadšeně. Celou cestu mlel o tom jak je ten stejt super. Na to že mu ráno bylo tak špatně tak teď vypadá úplně normálně.
Když jsme došli k Jackovi domů tak jsem se zastavil před dveřmi a díval jsem se na Jacka. „Tak já už půjdu. Aby mě nechtěla náhodou pozdravit tvoje máma.” „Jo. Dobře. A ještě jednou moc děkuji.” „Nemáš zač teplý bratře.” řekl jsem a zvednul jsem jednu ruku a ukázal jsem mu fialovým lakem nalakované nehty. On se zasmál a já taky. Zamával jsem mu a šel jsem směrem domů.
Doma na mě už čekala mamka. Naštěstí už bez Alice. Pozdravil jsem si mávnutím ruky a šel jsem do svého pokoje kde jsem strávil skoro celý zbytek dne. Myslel jsme na to co se stalo. Proč jsem ho políbil? A zase je tu ta otázka. Proč?
Nevěděl jsme co dělat tak jsem se snažil odreagovat tím že půjdu ven. Vzal jsem si sluchátka a šel jsem. Šel jsme směrem do parku a v tom jsem viděl nějakou partu kluků. Když jsem procházel okolo tak na mě jeden zakřičel „Zdar Finne! Pojď k nám.” byl to Jaeden. Svůj pohled jsem přesměroval na zem a dělal jsme jakože jsme ho neslyšel.
„Finne! Stůj!” přiběhl ke mě a chytl mě za rameno. „Vůbec na mě nesahej.” řekl jsem a strhnul jsem mu ruku ze mě. „Hele nezdá se ti že ten novej kluk je teplej?” řekl a zasmál se. „Ne.” odseknul jsme. „Ale noták je to přece jas...” zastavil v půlce věty Jaeden když si všimnul mých nehtů. „Nebo že bychom měli někoho teplýho celou dobu před očima?” řekl a vzal mi ruku. „Říkal jsem ti ať na mě nesaháš!” křiknul jsem na něj a ruku mu sundal z té mé.
„Vypadá to že Wolfhard je teplej!!!” zakřičel Jaeden snad na celou ulici.
Kapitola o ničem ale prosím nezlobte se. 😞
Tahle kapitola není vůbec podle mých představ.
Ale.
Snad příští bude lepší.💕
😞Omlouvám se za chyby!😞
ČTEŠ
🌇...Říkej mi tak...🌉[Fack CZ]
Fanfiction🌇29.září 2k19-22.listopad 2k19🌉 ⚠️Knížka obsahuje hodně chyb a autorka není schopná je opravit tak se nezlobte a při čtení si chraňte oči⚠️ •Něco z knížky😏🌹: ~„M-moc se o-omlouvám."řekl s nervozitou v hlase i v obličeji a sklonil hlavu a tím pře...