🌇...Říkej mi tak...🌉[Fack CZ]

🌇47-Rýma

„Sakra... Sakra.”  začal Jack vyšilovat.

Začal jsem se rychle rozhlížet kam ho zkovat. Do skříně se nevejde, pod stůl je vidět... Už jsem slyšel ty kroky skoro před svým pokojem. Položil jsem ho na zem a jelikož se dveře otevírají světem do mého pokoje tak jsem ho jednoduše postavil do mezery mezi dveřmi a zdí. „Pššt.” naznačil jsem mu ať je sticha. Dveře se otevřeli a stála tam mamka. Bylo vidět že se před chvíli probudila. Dveře otevřela skoro dokořán takže Jack tam měl minimální prostor. „Ahoj zlato. Ty ještě nespíš?” řekla ospale mamka. „Ne ale už jsem se chytal.” řekl jsem a falešně jsem si zívnul. „Tak už běž... Zítra ráno nebudu doma tak hlavně žádné blbosti.” řekla a dívala se na mě udiveně.

Nejspíš jsem byl celý rudý... Kdo by taky nebyl. Jenom jsem zakýval hlavou. „Finne? Je ti dobře? Nemáš teplotu?” ptala se mamka a dala mi ruku na čelo. „Nene jsem v pohodě.” odpověděl jsem. „Úplně hoříš. Pojď dám ti teploměr a prášek. Zítra hold na ten projekt nepůjdeš.” řekla a hned zmizela od dveří. „Ne mami já-” nemělo cenu jí přemlouvat. Ona se o mě tímhle způsobem hodně stará. Když byla už úplně dole pod schody tak jsem trochu přivřel dveře abych Jacka vyprostil z jeho vězení. Měl úsměv na tváři a vypadalo to že každou chvíli vyprskne smíchy. „Haha. Nesměj se a radši se převlékni.” řekl jsem a dal jsem mu pusu na čelo. On jen s úsměvem kývnul a já jsem šel dolů za mamkou.

Přišel jsem dolů a tam stála mamka s teploměrem a krabičku s prášky. „Mami jsem vážně v pohodě.” řekl jsem a ona mi i tak vrátila teploměr. Po pěti minutách mi teploměr vzala. „Třiceosm dva.... Zůstáváš doma. Tedy máš prášek a čaj. Běž do postele a ráno si vezmeš další prášek. A neodmlouvat.” „Ale mami... Já neumírám.” „A hlavně že když jsi měl rýmu tak jsi umíral. Mazej do postele a potit se a potit se.” řekla a ukázala rukou na schody. Vzal jsem čaj a prášek do ruky a bezeslova jsem šel nahoru.

Otevřel jsem dveře a poskytnul se mi pohled na Jacka který seděl na mé postely v mém tričku které měl skoro ke kolenům. Začal se smát když viděl že držím hrnek s čajem a v ruce mám prásek. „Haha. To je kvůli tobě. Budu muset být doma minimálně dva dny a ty budeš muset sám do školy.” řekl jsem a položil jsem čaj na stůl. „Měl si jí říct... Hele mami já jsem normálně teplý takže může jít do školy.” řekl a usmál se. „Super... Příště to řeknu. Díky za radu.” řekl jsem a hodil jsem do sebe prášek a zapil jsem ho čajem.

Jack si mezitím lehnul do mojí postele a zachumlal se pod deku. Po chvíli jsem k němu vlezl a obejmul jsem ho zezadu. On se ke mě otočil obličejem a položil si ho na mojí hruď. „Ten overal ti vážně sluší.” zamumlal Jack a já jsem mu dal malou pusinku do vlásku. Po chvíli ležení jsem slyšel lehké oddechování. Usnul... A já po chvíli taky. Tuhle noc jsem spal jak medvěd. Spát vedle kluka kterého miluji je úžasné. Nikdy bych ten pocit nevyměnil.

Nastalo ráno a já jsem rozlepil oči. Strašně mě bolela hlava a bylo mi horko. Rozhlédl jsem se okolo sebe a Jack nikde. Pak moje oči padli na hodiny... Bylo 9:39. Povzdechl jsem si a vylezl jsem u postele. Jack už je nejspíš ve škole. Pomyslel jsem si když jsem šel dolů ze schodů. Zamotala se mi hlava a rozbolela mě ještě víc. Asi jsem fakt nemocný. „Sakra... Do prdel...” najednou se ozvalo přes celý dům. Šlo to z kuchyně. Když jsem tam došel u linky stál Jack a něco tam dělal. „Dobré ráno Ďáblíku. Co tu děláš?” řekl jsem a Jack se otočil. „Dobré rá-... Je ti dobře? Vypadáš strašně.” řekl Jack. „Moc ne... Proč nejsi ve škole?” „Přemluvil jsem mamku abych mohl zůstat doma... Že ten projekt není důležitý... A ona souhlasila.” řekl a přišel ke mě blíž. Dal mi ruku na čelo a odskočil. „Úplně hoříš. Tak to si ty míchaný vajíčka asi nedáš. Okamžitě mazej do postele.” řekl. „Dobře mami.” řekl jsem a rozcuchal jsem mu vlasy. Šel jsem tedy do pokoje. 

Celý den se o mě Jack staral. Nejvtipnější bylo to že chodil s utěrkou okolo pusy a nosu... Prý aby to nechytnul. Kdyby to měl chytnout tak už jsem ho včera nakazil. Nastalo odpoledne a moje mamka se měla vrátit domů... Stejně tak i Jackovo. „Tak já už budu muset jít. Nezlob se.” řekl Jack když stál ve dveřích mého pokoje. „Jen běž... Ať nemáš problém.” řekl jsem z postele. On se na mě usmál. „Ale chci ještě pusinku.” řekl jsem a ušklíbl jsem se. „Tak dobře.” přišel ke mě a s tou jeho 'rouškou' mi dal 'pusu'. „Už jdu tak pa.” „Nezapomeň na tu blbost.” řekl jsem a ukázal jsem na jeho pusu. On si jeho 'roušku' sundal a zamával mi. „Miluji tě Ďáblíku.” řekl jsem těsně než odešel. „Já tebe taky.” řekl a poslal mi vzdušnou pusu s úsměvem a odešel za roh. Ah ten jeho úžasný úsměv.

„Já toho kluka prostě miluju.” řekl jsem doprazdna.

Dneska je kapča kratší... 😅🌹Nojono co se dá dělat...♥📖 Nebyl moc čas a chtěla jsem ji dneska prostě vydat...😉💕 Prostě nebyl čas...😅 Proč asi unimaile? Víme že? 😂😂😂😉💕
😏Omlouvám se za chyby!😏