🌇...Říkej mi tak...🌉[Fack CZ]

🌉16-Skatepark

Asi pěkně dostanu do držky ale můj nej kamoš bude v pohodě a nic mu nehrozí.

Teda snad. Po škole jsme s Jackem zamířili domů. Moje nálada už byla lepší, díky to mu že jsem byl s Jackem. „Nechceš zajít do skateparku?" zeptal se opatrně Jack. „Vždyť víš že na tom moc neumím." „Zatím jsem tě neviděl tak nemůžu posoudit. Prostě v 16:30 u mě doma. Jasný?" zavelel a já jsem s úsměvem kývnul.

Když už jsme byli skoro u Jackovo domu tak se zastavil. „Nechal jsem tam skate!" zakřičel Jack snad na celou ulici. „Vždyť máš dva. Tak to nevadí ne?" řekl jsem klidně. „Ale nechal jsem tam ten od tebe. Musím pro něj." řekl a běžel směrem zpátky ke škole. „Tak zatím čau." ještě jsem na něj zakřičel a on se otočil, zamával mi a běžel dál.

Došel jsem domů a šel jsem rovnou do garáže pro můj starý skateboard. Byl dost zaprášený. Nejel jsem na tom už snad dva roky minimálně. Snad se nerosekám hned co na to vlezu. Vzal jsem ho a šel jsem s ním dozadu na zahradu. Vzal jsem hadici a trochu jsem ho umyl.

Pak jsem napsal Jackovi jen tak:

Finnouš:Tak jsem připraven ;)

Nic mi na to neodesal. „Hmm asi nemá čas." řekl jsem si po půl hodině. Bylo už 16:15 tak jsem si řekl že bych měl zjistit jestli na tom vůbec ještě umí.

Vyšel jsem se skatem v ruce na cestu a položil jsem ho. Ještě že v téhle čtvrti nejezdí auta. Stoupnul jsem na něj a nespadl jsem. „Pokrok. Bravo. Zasloužím si potlesk." tak jsem se rozhodl že se pokusím rozjet. Bylo to v pohodě. Nezapomněl jsem to. Asi nebudu dělat žádný extra triky jako předtím ale jezdit na tom umím.

Přijel jsem k Jackovi před dům přesně na čas. On po chvíli vylezl ven. Vypadal trochu zřízeně. „Co se ti stalo že vypadáš jako kdyby tě někdo přejel parním válcem?" zeptal jsem se s ušklebkem. „Nic jenom jsem trochu... Unavený." „A nechceš zůstat doma? Takhle se tam akorát zabiješ." „Ne to je dobrý." přišel ke mě blíž a usmál se. Nebyl to upřímný úsměv, poznám to.

Nějak jsem mu ale neoponoval a tak jsme vyrazili do skateparku. Když jsme tam dorazili tak jsme hned začali jezdit. Jack byl samozřejmě lepší než já ale když mě sem bude brát častěji tak ho možná i překonám. Jack se mě snažil naučit jeden trik ale mě to vůbec nešlo. Vztekal jsem se jak malý dítě.

Po dvouch hodinách jsme už byli oba úplně hotový. Sedli jsme si na lavičku a nic nedělali. Když jsem se podíval na Jackovu ruku viděl jsem že si odlakoval ty nehty. Pohled jsem přesměroval na jeho obličej kde jsem si u oka všimnul špatně zamaskovaného monoklu. „Nevěděl jsem že nosíš makeup Ďáblíku." řekl jsme provokativně. Bylo vidět že znervoznil. „Proč sis odlakoval ty nehty?" „Nechci aby si někdo myslel že jsem gay." řekl smutně. „Ale ty jsi. Proč chceš být někdo jiný než jsi?" řekl jsem ale tentokrát už bez úsměvu.

On se pořad díval do země. „Jaeden?" zeplatl jsem se a on trochu kývnul. „Říkal že ví že nejsi teplej. Ví že ses mě snažil chránit. Když jsem si šel pro skejt ke škole tak tam stál s jeho partou a zbili mě. Říkal že jestli ti to řeknu že mi ze života udělá peklo." řekl a do očí se mu nahrnuli slzy. „Ten bastard. Až se mi dostane pod ruce tak ho..." „Ne. Nesmí se dovědět že jsem ti to řekl." „Nic si mi říkat nemusel vidím to." řekl jsem mu a jemu sklouzla jedna slza po tváři.

„Teď Jaeden na čtrnáct dní odjíždí na výměnný pobyt nevím kam. Ale až se vrátí tak mu úkažu." řekl jsem a Jacka objal. On mi pochvíli objetí opětoval. Najednou jsem slyšel nějakou ránu. Otočím hlavu a na zemi seděla nějaká holka. Měla dlouhé zrzavé vlasy a modré oči a na sobě měla červené tričko s dlouhým rukávem a černé roztrhané džíny. Nejspíš spadla ze skejtu. „Jsi v pohodě?" zakřičel na ní Jack. „Jo. Díky za optání Jacku." řekla ta holka a zvedla se a šla směrem k nám. „Kdo to je?" pošeptal jsem Jackovi do ucha. „Sadie Sink. Potkal jsem ji tady včera." pošeptal mi naoplátku on mě.

Jack nás navzájem představil a Sadie si sedla k nám. Pochvíli nás sezení omrzelo a jakoby se nic nestalo jsme zase začali jezdit. Sadie se snažila mě pořad ze srandy nějak urážet. Samozřejmě jsem ji to vracel. Byla to fajn holka. „Chodím na střední školu která je mimo město a bydlím u centra." řekla když jsme se bavili o tom kde kdo bydlí. „Tak proto jsem tě nikdy nepotkal." řekl jsem a zastavil jsem se. Jack který jel hned za mnou to ale neubrzdil a vrazil do mě.

Společně jsme spadli na zem. Byli jsme obličejema hodně blízko u sebe a já jsem začal mít takoví divný pocit. Jack se na mě díval a něco říkal ale já jsem jo neposlouchal. Díval jsem se mu přímo do očí. Byla to taková zvláštní chvíle. On se s pomocí Sadie začal ze mě zvedat. Ležel jsem tam jak omámený. Probralo mě až to když mi Sadie začala luskat prsty před obličejem.

V 18:28 jsme se všichni rozloučili a každý jsme se vydali cestou domů. No já jsem s Jackem měl stejnou cestu když od sebe bydlíme pár metrů. „Ta Sadie je fajn. Měli bychom chodit ven častěji." řekl jsem a Jack se usmál. „Ďáblíku? Nechceš mě doučovat?" zeptal jsem se pochvíli ticha. „Doučovat? Proč?" zepatl se udiveně.

„Proč asi? Viděl si moje známky z matiky?" řekl jsem a zasmál jsem se. „Dobře, když mi přestaneš říkat Ďáblíku." „Tak to ne. Už jsem ti přestal říkat Dylene. Ďáblíka se nevzdám." „Tak tě nebudu doučovat." řekl a odvrátil zrak. „Ale noták Ďáblíku. Přese nechceš aby se Finnouš nedostal na školu. Nebo snad jo?" řekl jsem a udělal jsem na něj psí oči. Pochvíli přemýšlení kývnul. „To je hodný Ďáblík." „Neříkej mi tak!" řekl trochu naštvaně. „A budu. A budu."

Asi je to divný když mu tak říkám ale mě se to líbí.

Opět kapitola o ničem. 🤔😞
🐺Omlouvám se za chyby!🐺