🌇...Říkej mi tak...🌉[Fack CZ]

🌇45-Ospalec

Měl jsem pocit že jsem zase šťastný. Jack Dylan Grazer je moje štěstí.

Ráno mě probudilo klepání... Nechtělo se mi vstávát ale ten kazisvět za dveřmi nechtěl přestat bušit do dveří. Jack ke mě byl přítulený a já jsem ho nechtěl vzbudit. Opatrně jsem se vyvlíknul z jeho sevření a šel jsem ke dveřím. „Nojo nojo. Nemusíš do těch dveří udělat díru." řekl jsem a otevřel jsem. Stál tam učitel. „Ah dobrý den." řekl jsem nervózně. „Finne? Co tady děláš? Proč nejsi u sebe v pokoji?" zeptal se učitel. „Noo... Jackovi bylo večer špatně tak jsem u něj zůstal přes noc." zalhal jsem. „Hmm dobře. Připravte se. Za dvě hodiny odjíždíme." řekl a odešel. Zavřel jsem dveře a oddechnul jsem se.

Šel jsem zpátky a viděl jsem ospalého, rozcuchaného Jacka. „Jsem tě vzbudil? Promiň." řekl jsem a opřel jsem se o futra dveří. „Nee.. Já stejně už bych měl vstávát." řekl Jack a zívnul si. Vypadal jako ospalé koťatko. „Jinak dobré ráno." řekl jsem a sednul jsem si vedle něj. „Dobré i tobě." řekl a opřel si hlavu o mé rameno. „Vypadá to jako kdyby jsi v noci vůbec nespal." řekl jsem a dal jsem mu malinkou pusu do vlasů. On jenom zamručel a pak se zvednul. Šel ke skříni jak zombie a otevřel jí. Vytáhnul kufr a začal do něj hlava nehlava házet věci. „Vypadáš jak mrtvola." řekl jsem a zasmál jsem se. On se na mě otočil a s polozamřenýma očima se jakože usmál. Otočil se zpátky ke skříni a obléknul si tmavě zelené tričko a pokračoval v 'balení'.

Po chvíli Jack všeho nechal a přišel je mě. Byla mezi námi mezera asi velká tak 2 metry. „Em chtěl bych se zeptat... Ale přijde mi to trapný..." řekl a díval se do země. „Povídej. Copak to je za moudro že ti to přijde trapný?" zeptal jsem se s úsměvem. „C-co mezi námi teď je?" nervózně se zaptal a podíval se mi do očí. „Řekl bych... Že až moc velká mezera." když jsem to dořekl vzal jsem ho za spodek trička a přitáhnul jsem si ho blíž k sobě. „Myslím to vážně." řekl a začal se červenat. Stál mi mezi nohama a já jsem ho držel za boky. „Já taky." řekl jsem a ušklíbnul jsem se. Když se na mě zadíval s vážným pohledem tak jsem se usmál. „Takže... Předtím bych řekl že jsme teplý bratři... Ale jelikož by to mohl být incest tak dám slovo bratři pryč a za slovo teplý dám pár. Řekl bych že jsme teplý pár." řekl jsem a pohladil jsem Jacka po tváři.

„Ale já jsem ještě nedal souhlas." řekl a ušklíbnul se. „Ďáblíku... Jacku Dylane Grazere... Staneš se mým úplně prvním klukem v mém životě?" zeptal jsem se a přitáhnul jsem si ho ještě blíž k sobě. „To zní jako žádost o ruku." řekl Jack a trošku se zasmál. „Klidně ještě půjdu pro prstýnek jestli chceš?" zasmál jsem se a začal jsem se zvedat. Jack mě posadil zpátky na postel a pohladil mě po vlasech. „Rád se stanu tvým úplně prvním klukem v tvém životě." řekl a dal mi malou pusinku do vlasů. Už se nebojím toho pocitu když jsem s Jackem. Teď se toho pocitu nemůžu nabažit. Chtěl jsem být jenom a jenom s ním.

Když mě hladil ve vlasech tak jsem ho obejmul. Nečekal to takže trochu nadskočil. „Miluji tě Ďáblíku." zamumlal jsem mu do hrudi. „Já tebe taky. I přes to že mi takhle říkáš." řekl a věnoval mi polibek do vlasů. „Ještě včera jsi chtěl abych ti tak řekl." řekl jsem a ušklíbnul jsem se. „Neměli bychom jít bavit nebo něco dělat?" zeptal se Jack. Odtáhnul jsem se od něj a nasadil jsem uchylnej pohled. „Co přesně máš na mysli?" řekl jsem a zvednul jsem obočí. „Na co myslíš ty tak ne." „Co je špatného na společném hraní na klavír?" řekl jsem a začal jsem se smát.

„Řekl jsem ti někdy že máš vážně divný nápady?" zeptal se a zadíval se mi do očí. „Moooožná ses už zmínil." řekl jsem a usmál jsem. „Měl by sis jít zabalit věci." řekl Jack a chtěl jít je skříni ale moje ruce na jeho bocích mu to nechtěli umožnit. „Šel bych ale... Jsem strašně slabý. Potřebují dobít baterky." řekl jsem a trochu jsem nenápadně našpulil pusu. Jack to pochopil rychle a spojil naše rty. Netrvalo dlouho a Jack se odpojil. „Tak 63% baterky ti stačí na to aby jsi došel do pokoje a zbalil sis věci." řekl Jack a než jsem stačil zareagovat stál u skříně. „No dobře... ALE... Neručím za to že dokážu dojít k autobusu." řekl jsem u dveří. „Běž už." řekl Jack a zasmál se. „Provedu Ďáblíku." řekl jsem a zavřel jsem zasebou dveře.