„Jsi v pohodě?” zeptal jsem se Jacka. A on zakroulit hlavou že ne.
Ředitel nám oznámil že si pozve naše mamky a že se to bude řešit. Stejně se to řešit nebude. Když nám řekl vše podle něj podstatné poslal nás do třídy. Z ředitelny jsem vyšel první a Jack hned za mnou. Jack zavřel dveře a šel do třídy. „Ty nejdeš?” zeptal se mě smutně když si všimnul že pořad stojím na místě. Přišel jsem k němu blíž. „Půjdu až mi řekneš co se děje.” řekl jsem a dal jsem mu ruce na ramena. „V-všichni se na mě koukají... Koukají na mě jako na monstrum. A až se to dozví matka tak... Asi půjdu hledat nějaký vhodný strom... Že budeš té lásky a podkopneš mi tu židli na které budu stát...” řekl Jack a po tvářích se mu začaly kutálet slzy. Okamžitě jsem si ho přitáhnul do objetí které mi opětoval. „Shhh to bude dobrý. Postarám se o to. Nic se ti nestane. Slibuji.” řekl jsem a hladil jsem Jacka po zádech.
„A-asi by jsme m-měli jít.” řekl Jack mezi vzlyky. „Dobře.” řekl jsem, odtáhnul jsem se od něj a utřel jsem mu slzy co mu tekly po tvářičkách. A pak jsme se rozešli směrem do naší třídy. Byla hodina takže na chodbě bylo ticho a klid. Jack už se uklidnil ale pořad vypadal nervózně. Chytil jsem ho okolo ramen a zašeptal jsem mu do ouška „Klid. Všechno bude dobrý.” a odtáhnul jsem hlavu. On se jenom na mě trochu usmál. Už jsme stáli u třídy a tak jsem zaklepal, otevřel jsem a všechny pohledy směřovali na mě. „Finne. Jacku. Konečně jste se rozhodli nás navštívit. Sedněte si a věnujte se učivu.” řekla učitelka a mi jsme tak udělali. Všichni kromě Soph, Jaedna a Wyatta si něco šeptali. Mě to bylo celkem jedno ale Jack vypadal nervózně. Když si sednul tak jsem ho pod lavicí chytil za ruku. Trochu nadskočil ale bylo vidět že je trochu klidnější. Už se nesoustředil na ty debili ale na to že ho držím za ruku.
Zbytek vyučování proběhl podobně. Když nám skončila poslední hodina tak jsem já, Jack, Sophu, Jae a Wyatt vyšli ze školy. „Takže mi chcete říct že to co bylo na té fotce... Je pravda?” zeptal se Jae asi už po šestý. Kývnul jsem. „Tak co mezi vámi je teda?” řekl a Jack se začal červenat. „Jsme jen k-kamarádi.” vykoktal ze sebe Jack. „Jeden z nás to trochu přehnal s pitím návykových látek.” řekl jsem optimisticky. Po chvíli jsme se rozločili a Jae, Soph a Wyatt šli domů. Já a Jack jsme si sedli na lavičku před školou protože naše mamky byli ve škole u ředitele.
Všimnul jsem si že Jackovi po čele z toho stresu teče pot. V rukách držel spodní část jeho mikiny a žmoulal jí. Netrvalo dlouho a ze školy se vyřítila Jackovo matka. Vypadala dost naštvaně ale nic neříkala. Jack se zvednul z lavičky a šel za ní. Ona se zastavila a když k ní Jack přišel něco řekla ale nerozuměl jsem jí. Jeho matka se rozešla směrem k autu a Jack šel za ní. Vypadal trochu vyděšeně. Chtěl jsem jít za ním. „ Finne.” ozvalo se za mnou. Byla to moje mamka. „Jedeme domů.” ještě dodala. Stál jsem na místě. Můj pohled jezdil z mámi na Jacka a zase naopak. „Finne.” zopakovala mamka. Když jsem se naposledy otočil směrem kde byl Jack tak tam nebyl a v dálce jsem vidět jedoucí auto. Odjel.
Tak jsem teda šel za mamkou. Nastoupil jsem do auta a mamka taky a jeli jsme domů. Mlčky jsme seděli v autě a já jsem se koukal z bočního okna. „Kdy si mi to chtěl říct?” zeptala se najednou máma. „Nevim. Já to donedávna taky nevěděl.” řekl jsem potichu. „Takže tobě se líbí kluci?” „To pořádně nevím... Ale je tu jeden co se mi víc než líbí.” řekl jsem pocitu. „Asi ti ani nemusím říkat kdo to je že?” ještě jsem dodal. Mamka se jenom usmála. „Vždycky tě budu mít ráda. Ikdyby jsi byl hetero, gay, trans... Je to tvoje věc.” řekla s úsměvem a já jsem jí úsměv opětoval.
„Ale ty tvoje problémy o který jsem se dneska dozvěděla mě trochu vyvedli z míry.” řekla tentokrát už s vážným pohledem. „Promiň, chtěl jsem ti to říct.” řekl jsme a sklopil jsem hlavu. „Takže budeš mít domácí vězení. A už tě doma nenechám samotného více než dva dny.” řekla a já jsme kývnul. „A to znamená že se mnou pojedeš na měsíc a půl do L.A.” řekla a já jsem jen vykulil oči. „Ale mami já..” „Žádné ale. Už jsi i omluvený. V pátek odlétáme.” řekla a já jsem věděl že nemá cenu odporovat.
Projížděli jsme okolo Jackova domu. On a jeho matka stáli před domem a hádali se. „Mami. Zastav mi prosím.” „Finne. Tohle není naše věc. Musí si to vyřešit sami.” řekl mamka. „Ale jde i o mě.” řekl jsem a mamka teda zastavila. Vyšel jsem z auta a šel jsem k nim. „Říkal jsi že přespíš u kamarádky. Že půjdete na ples. A ty se taháš s nějakým klukem. A ještě k tomu s tím problémovým.” „Mami nech si to vysvětlit.” řekl Jack a po tvářích mu tekly slzy. „Je to pravda? Můj syn je gay?”řekla naštvaně. Jack už otevíral pusu že něco řekne ale já jsem ho přerušil. „Není.” řekl jsem. „Ty se do toho nepleť.” řekla agresivně jeho matka. „Tohle se týká i mě. A vy teď obviňujete vašeho syna. Já jsem ten co za to může.” řekl jsem a schoval jsem Jacka za sebe. „Ty se mého syna už ani nedotkneš.” řekla, chytla Jacka za zápěstí a táhla ho do domu. „A na můj pozemek už nikdy nevkročíš.” ještě dodala. Jack na mě koukal z děkovným obličejem ale i tak mu po tvářích tekly slzy. Trochu jsem se usmál a vduchu jsem doufal že všechno bude v pohodě.
Po chvíli jsem odešel a šel jsem domů. Tam na mě čekala mamka. Seděla v obýváku a chtěla se mnou mluvit. Ptala se na mě, na školu, Jacka, kamarády, problémy a tak dále. Potom jsme probrali tu cestu do L.A.. Odjíždíme 8.11. a budeme tam až do 20.12. Potom pojedeme k bratrovi a budeme tam až do 2.1.
Takže celý dva měsíce bude někde v prdeli. Řekl jsem si v hlavě.Někde v prdeli a bez Jacka.
Jelikož chci v téhle knížce udělat jednu věc tak potřebuji posunout čas. Tak snad vám nevadí že to bude tahle posunutý. 😅
💛Omlouvám se za chyby!💛
ČTEŠ
🌇...Říkej mi tak...🌉[Fack CZ]
Fanfic🌇29.září 2k19-22.listopad 2k19🌉 ⚠️Knížka obsahuje hodně chyb a autorka není schopná je opravit tak se nezlobte a při čtení si chraňte oči⚠️ •Něco z knížky😏🌹: ~„M-moc se o-omlouvám."řekl s nervozitou v hlase i v obličeji a sklonil hlavu a tím pře...