Pozoroval jsem je hodně dlouho. Dost dlouho na to aby si mě Finn všimnul. Když mě viděl podled jsem přesměroval na zem. Ale v tom...
Mě někdo vzal za rameno. „Pojď tancovat.” řekla ta osoba co mě držela za rameno. Otočil jsem se a byla to Soph. „A co Jeremy? Nebude žárlit?” řekl jsem s malým úsměvem. „Ježiši pojď.” „Nejsem Ježíš.” „Dobře tak Ďáble jdeme.” řekla a vzala mě za ruku a táhla mě na parket. Už chtěla začít tancovat ale najednou se změnila písnička. Ani nevím jméno ale nic pomalého to nebylo. „Já jsi jdu sednout.” řekl jsem a odešel jsem. Ona tam jenom stála ale pak šla tancovat. Neměl jsem dobrou náladu po tom co jsem viděl Finna. Sedl jsem si na úplně stejné místo a rozhlížel jsem se okolo sebe.
Už bylo celkem pozdě a všichni začali odcházet. Seděl jsem na židli a díval jsem se na zbytek lidí na parketu. Z toho malého davu se na mě vyřítila Soph. „Pojď jdeme na tu párty.” řekla a chtěla mě táhnout zase pryč. „Ale vždyť tady Ashley ještě je.” „No a co? Párty už začala i bez ní.” striktně mi odpověděl a táhla mě ven. Ashley byla veprostřed parketu a s kým jiným nežli s Finne. Ten se na mě celou dobu díval. Naskočila mi husí kůže po celém těle ale když mě Soph zatáhla za roh tak jsem se uklidnil.
Finnův pohled
Celý ples jsem protancoval s Ashey. Ani mě nenechala někam jít nebo vyzvat někoho jiného. Když jsem viděl Jacka odcházet věděl jsem kam má namířeno. „Tak pojď Finnie. Půjdeme ke mě.” řekla Ashley a mrkla na mě. Jestli čeká na to že se tam s ní vyspím tak ať na to rychle zapomene. Vyšli jsme z tělocvičny před školu. Šli jsme už za tmy takže všude svítily lapmy. Ashley celou cestu něco mlela ale vůbec jsem jí nevěnoval pozornost. Už na dálku jsem slyšel příšerný hluk. Ano jsem trochu problémový kluk ale tohle byl extrém. Když jsme přišli až k domu cítil jsem kouř, chlast a slyšel jsem spoustu už opilých nezletilých osob.
„Takže já půjdu něco zařídit a pak si pro tebe příjdu. Hlavně mi nikam neuteč.” řekla Ashey a dala mi pusu na tvář. Šla někam za roh tak jsem si tvář otřel. Vešel jsem dovnitř do domu a snad nikdo nebyl střízlivý. Procházel jsem mezi lidmi a snažil jsem se někam dostat. Dostal jsem se přes dav do kuchyně kde bylo nějaké pití. Snažil jsem se najít něco bez alkoholu páč jsem neměl v plánu se zdunit. Ale marně. Všechno bylo cítit po chlastu. Takže budu umírat žízní.
Opět jsem vešel do davu a nějakým způsobem jsem se dostal do obýváku. Oči mi jezdili po celé místnosti ale nikde jsem neviděl Jacka ani Sophii. Tak asi nepřišli. Když jsem se otočil tak jsem ale názor změnil. Na stole stál Jack s flašku v ruce. „Striptýz! Striptýz!” začali řvát lidi okolo mě. Na Jackovi bylo vidět že je úplně namol. Sundal si rohy z hlavy a položil flašku. Stoupnul si a začal si rozpínat vestu. Tak to ne. Snažil jsem se přes dav lidí dostat k němu. Nenechám ho se tu takhle ztrapnit. Už měl dole vestu a začal si rozpínat košili. Už jsem stál u stolu. „Jacku pojď dolů.” zakřičel jsem na něj se starostlivým pohledem. „Ani mě nehne.” odpověděl mi a začal se smát a pokračoval v rozepínání. „Hele nenechám tě tady ze sebe udělat vola.” řekl jsem a stáhnul jsem ho ze stolu. Vzal jsem do ruky ty jeho rohy a vestu a začal jsem ho táhnout pryč. „Nikam nejdu.” řekl a zamračil se na mě. „No to teda jdeš.” řekl jsem ale on se zastavil a odmítal jít. ”Dobře řekl sis o to.” když jsem to dořekl vzal jsem ho do náručí a šel jsem přes dav pryč. Lidé mi začali radši dělat místo abych mohl projít. Asi nikdo nechtěl dostat kopanec od Jacka který se dost vzpíral.
Konečně jsem i s Jackem v náručí vyšel ven. Ještě chvíli jsem ho nesl ale pak jsem ho položil nohama na zem. „A jdeme.” řekl jsem a rozešel jsem se. Jack stál na místě. „To tě mám nést jako celou dobu?” zeptal jsem se s vážným výrazem a on se jenom usmál a zakýval hlavou. Přišel jsem k němu blíž a dal jsem přes něj jeho vestu a na hlavu jsem mu dal rohy. Vzal jsem ho tedy do náruče... Opět... A šel jsem směrem ke mě domů. „Kam to jdeme?” zeptal se mě vysmátý Jack. „Ke mě domů. Jestli tě takhle uvidí tvoje máma tak nejenže budeš mrtví ty ale i já.” když jsme to dořekl Jacka chytnul záchvat smíchu.
„Finne... Já tě mivuju.” zašeptal Jack. „Cože mě?” „Miluju tě.” řekl a mě se vrátil ten pocit který mám vždy v jeho přítomnosti. „Jacku kdybych toho měl v sobě tolik co máš ty tak bych se taky miloval.” „Ale já tě vážně miluju.” řekl a než jsem stihl cokoliv udělat nebo říct tak spojil naše rty. V podbřišku se mi rozletěli motýlci a měl jsem pocit že se všechno okolo nás zastavilo. Po chvíli se Jack odtáhnul a díval se mi přímo do očí. Byl jsem nervózní. „Už mi věříš?” zeptal se a já jsem se trochu probral. „O tomhle si promluvíme až budeš střízlivý.” řekl jsem a šel jsem dál.
Už jsme byli skoro u mě doma a všimnul jsem si že ten maličký klučina u mě v náručí začal usínát. „Můžeš mi říct kdo tě takhle zřídil?” zeptal jsem se ale odpovědi jsem se nedočkal. Jediná odpověď byla lehounké oddechování. Když jsem už stál u dveří od domu tak jsem nějakým magickým způsobem otevřel dveře a šel jsem do pokeje. Položil jsem ho na postel a sundal jsem mu rohy z hlavy. Asi bych ho měl převlíct. Řekl jsem si v hlavě. Sundal jsem mu vestu a poté jsem mu začal rozepínat košili. Ano zachránil jsem ho před tím aby se svléknul před několika lidmi ale já ho vidět mužů. Sundal jsem z něj košili i kalhoty s botami a obleknul jsem mu moje tričko. Taky jsem se svléknul a vzal jsem si tričko na spaní. Ještě jsem ho chtěl přikrýt dekou ale on vzal mojí ruku a silně ji stisknul. Ležel zády ke mě a nechtěl jsem ho vzbudit takže jsem si lehnul vedle něj. Měl jsem úžasný pocit. Sice to vypadalo určitě strašně teple ale co už. Asi opravdu jsem. Když jsem se tak koukal na Jackovo vlasy tak jsem pomalu usnul.
Už nikdy o tohohle prcka nechci přijít. Nemůžu se od něj držet dál.
Omlouvám se ale nějakým způsobem jsem tuhle kapitolu omylem vymazala.😅😞
Tak ji sem dávám znova😅
Moc se omlouvám✌
ČTEŠ
🌇...Říkej mi tak...🌉[Fack CZ]
Fiksi Penggemar🌇29.září 2k19-22.listopad 2k19🌉 ⚠️Knížka obsahuje hodně chyb a autorka není schopná je opravit tak se nezlobte a při čtení si chraňte oči⚠️ •Něco z knížky😏🌹: ~„M-moc se o-omlouvám."řekl s nervozitou v hlase i v obličeji a sklonil hlavu a tím pře...