🌇...Říkej mi tak...🌉[Fack CZ]

🌇9-„Rande"

Tak ale teď začne ta práva sranda.

Když se blížila třetí hodina odpolední tak jsme se sebral a šel jsem ven a namířil jsme si to do parku. Teda kdyby mě nezastavila mamka se slovy „Kam to zase jdeš?" „Potřebuji jít ven abych domluvil tu oslavu." „Dobře ale nejdéle v osm ať jsi doma." řekla s úsměvem a odešla do kuchyně. Usmál jsem se a rychle jsem vyběhl z domu. Bylo už totiž 15:07 a já to do parku nemám zrovna blízko. Běžel jsem tak rychle jak jsem jen mohl. Když jsem se blížil k Jackovu domu tak jsem zastavil. „A sakra. Nesmí mě vidět."

„Kdo tě nesmí vidět?" ozvalo se za mnou. Otočil jsme se a stál tam... Ten člověk který mě neměl vidět. „Jeee ahoj Ďáblíku. Co ty tady?" nervózně řeknu a falešně se usměju. „Hele já se ptal první. A neříkej mi tak!" „No procházím se." „Tak to půjdu s tebou." „Ne!" vykřikl jsme a on se na mě udiveně podíval a úsměv mu spasnul. „Ne, promiň, víš já..." Co mám říct co mám říct?

„Mám domluvený rande víš." zašeptal jsem. „Cože máš? Nerozuměl jsem." řekl Jack a přišel ke mě blíž. „R-A-N-D-E. Rande." vyhláskoval jsme mu. Bylo vidět že se mu do oči nahrnuli slzy. „Na kterém už jsem měl být. Takže promiň už musím." rychle jsem ho obejmul a rozběhl jsem se pryč. On tam jenom stál a koukal. Je mi ho líto. Ale musel jsem se nějak vymluvit. Vsadím se že ta oslava mu to vynahradí.

Doběhl jsem do parku a hned na první lavičce seděla Soph. Zastavil jsem se a sedl jsem si vedle ní. Ona mě obejmula a já jí objetí opětoval a hned potom spustila „Jdeš pozdě o 12 minut. Copak tě zdrželo?" zeptala se trochu naštvaně. „Zdržela mě osoba kvůli které se tohle všechno děje." „Tak to tě jediné omlouvá. No a jak si myslel tu změnu plánu?" usmála se na mě a já začal vysvětlovat.

Jackův pohled

Když mi Finn řekl že má rande tak mě strašně začalo bolet u srdíčka. Už několik dnů si jsem opravdu vědom toho že k němu cítím víc než jen to že ho mám rád jako kamaráda. A tohle mě hodně bolelo. Zajímalo mě ale s kým na to rande jde. Takže jsem se vydal za ním. Měl jsem s sebou skateboard tak jsem na něj stoupl a jel jsem za ním.

Když jsem se blížil k parku tak jsem si všiml že Finn zpomalil. Slezl jsem ze skateboardu a vzal jsme ho do ruku a vešel jsem do nějakého křoví. Viděl jsem jak se Finn blížil k lavičce kde seděla nějaká holka. Na tu dálku jsem ji vůbec nemohl poznat. Viděl jsme jak jí obejmul. To už na mě bylo moc a tak jsem vyběhl z křoví, skočil jsem na skateboard a rychle jsem se rozjel domů.

Když jsem přijel domů tak jsem skateboard hodil na zem v chodbě a vletěl jsem do svého pokoje. Sedl jsem si na postel a po tvářích mi začaly téct slzy. Nechal jsem je volně téct a pak jsem si lehl a otočil jsme se na břicho a hlavu zabořil do polštáře.

Brečel jsme celkem dlouho. „Co jsem si myslel? Že by mě mohl taky milovat? To se mi může stát jenom ve snech. On je prostě dokonalost sama. Já si ho nezasloužím." řekl jsem si mezi vzlyky. „Ale třeba si nesednou a nebudou spolu. Ale co si to nalhávám. Žádná holka by se dokonalého Finna Wolf... " „Jsem doma!" ozvalo na chodbě. Byla to máma. Zvedl je se z postele, utřel jsme si slzy a vyšel jsem z pokoje. „Ahoj." řekl jsem jí s neutrálním obličejem.

Finnův pohled

Když jsem Sophii všechno vysvětlil tak se chvíli dívala jenom do země. Asi přemýšlela. „A jak si se vlastně Jacka zbavil když jsi ho potkal?" zaptala se mě a já na ní koukal pohledem který říkal to nemyslíš vážně. „To nemyslíš vážně. Já ti tady říkám svůj plán a ty se mě zeptáš jak jsem se zbavil Jacka?" ona na mě jenom koukala a čekala na odpověď. „Řekl jsem že mám rande." sklonil jsme hlavu a podíval jsme se na svoje boty. „Ou takže máme jako rande?" řekla Sophia a začala se smát.

Byl jsem z toho celkem smutný a litoval jsem téhle lži, protože bylo vidět že to Jacka ranilo. Nevím sice proč ale bylo mi ho pořad líto. „Hele já už musím." řekl jsem trochu podrážděně. „Vždyť si chtěl řešit tu oslavu." řekla Soph už bez smíchu. „Řekl jsme ti všechno co jsme chtěl. Zítra to dořešíme. Ahoj." a rozběhl jsme se pryč. Když jsem byl kousek za parkem tak jsem zpomalil z běhu na normální chůzi. Přemýšlel se nad tím proč to co jsme řekl Jacka ranilo. „Asi prostě jenom žárlí." řekl jsme si potichu sám pro sebe a dále už jsem to neřešil.

Přišel jsem domů a hned co jsem vešel dovnitř mě zastavila mamka ať si dám večeři. Tak jsem si sedl ke stolu a dal jsem si pár soust. Když už jsem neměl hlad tak jsem se zvednul bezeslova od stolu a namířil jsem si to do koupelny. Vlezl jsem si do splchy a smysl jsem ze sebe pot, stres, smutek a mnoho dalších věcí, jenom jedna zůstala... Myšlenky ohledně Jacka. Když jsem si udělal i hygienu tak jsem zalezl do svého pokoje. Zavřel jsem dveře a vlezl jsem si do postele. Koukal jsem chvíli do stropu a přemýšlel.

„Snad se na mě Jack nezlobí." pošeptal jsem doprázdna a usnul jsem.

Už určitě čekáte na to kdy konečně přijde Fack na scénu a já vám řeknu jediné... Dočkáte se. 😂😉
😜Omlouvám se za chyby!😜