„Snad se na mě Jack nezlobí." pošeptal jsem doprázdna a usnul jsem.
Jackův pohled
„Tak dnes je další den." tohle byla moje první věta potom co jsme otevřel oči. Když jsem vzal telefon do ruky tak hned jsem si všiml jednoho upozornění v listě. Byla to zpráva od... Finna? Pročpak mi psal? Otevřel jsme upozornění a přečetl jsme si tu zprávu...
Finnouš: Promiň za včerejšek. Co kdyby jsme dneska zašli ven? Třeba co centra?
Celkem mě ta zpráva zaskočila. Ale jako nebyl to špatný nápad.
Jackie:Dobře tak v kolik a kde se sejdeme?
Finnouš:Přijdu si pro tebe ve 14:00 Ďáblíku ;3 <3
Jackie:Dobře budu čekat. A neříkej mi tak!!!
Tím jak mi říká pořad Ďáblíku tak mě dokáže tak naštvat. Já mu taky neříkám Wolfíku.
Jelikož bylo 7:00 a my máme volno tak jsem se rozhodl že ještě půjdu spát. A tak jsme tady učinil.
Finnův pohled
Hned co jsem si přečetl poslední zprávu od Jacka tak jsme věděl že není naštvaný. „Tak první starost mám zasebou a teď bych měl jet omrknout místo na tu oslavu." řekl jsem si a zvedl jsme se z postele. Byl jsem vzhůru už dlouho takže už jsme byl oblečený a přepraveny vyrazit. S mamkou jsem byl domluvený takže jsem mohl v klidu vyrazit.
Šel jsme do garáže a vytáhl jsme mámi kolo. Mám i svoje ale máma má na něm košík takže se to hodí. Vzal jsem nějaké ty věci jako nářadí a spol a už jsme měl i zabalené nějaké věci na výzdobu a tak dále. Nasedl jsme na kolo a jel jsme směrem z města. Není to zas tak daleko takže jsme tam byl celkem rychle ale bylo to do kopce takže jsme byl trochu vyčerpaný.
Z kola jsme slezl a s batohem na zádech a s kufříkem který byl plný nářadí jsem se vydal blíž k tomu stromu. Do domku vedl žebřík takže jsme tam pomalu začal lézt. Musím říct že domek byl celkem zachovalí, jenom chtěl trochu uklidit.
Když jsme tam skončil s úklidem tak jsem tam dal takovou provizorní výzdobu. Bylo už 10:00 tak jsme se rozhodl jet zpátky domů. Ještě jsme předtím zavolal Soph abych jí řekl ať ke mě domů přenese nějaké věci na kterých jsme se domluvili. A až pak jsem se vydal domů.
Dojel jsme domů, uklidil jsem kolo do garáže a najednou jsme si uvědomil že jsme tam nechal to nářadí... A sakra. No co snad máma nebude chtít něco opravovat. Za tak půl hodiny by měla přijet ta její kamarádka tak bych se mě spakovat a někam odejít páč jí zrovna v lásce nemám. Ale bylo ještě brzo abych šel za Jackem... I když možná ani ne. Řekl jsem že ho sice vyzvednu ve dvě ale neříkal jsem že za ním nepřijdu.
Už jsme chtěl jít ale když jsem otevřel dveře tak jsem tam viděl Soph. „Ahoj tady máš ty věci." řekla mi a dala mi okolo zápěstí nějaké tašky. „Jo a tady jsem přinesla ještě něco navíc." a ještě mi dala do rukou nějaký batoh. „Jo a ten batoh mi pak někdy vrátíš ale teď už musím. Uvidíme se zítra Ahoj!" křikla na mě a odešla. Já jen stál mezi dveřmi, ozdobenej taškami jak vánoční stromeček. Otočil jsem se a šel jsem ty věci dát do pokoje. Zítra ráno je tam odvezu ale teď půjdu za Jackem.
Už jsem byl opět u dveří když v tom se rozletěli a praštili mě do nosu. Za nimi stála mamky kamarádka... Alice. „Mary! Jsem tady." nadšeně zakřičela. Potom si všimla že stojím za dveřmi. „Ahoj Finne! Zlatíčko tak dlouho jsme se neviděli!?" a je to tady. „Už dlouho a jsme za to rád." a věnoval jsme jí znechucený pohled. „Jsi tak vtipný. Kde máš mamku? A ty někam jdeš? To snad ne? Hezky zůstaň tady s námi." a je to tady teď už se nikam nedostanu minimálně do oběda.
Po několika minutách se vrátila mamka a převzala si Alici a šly spolu do kuchyně. Chtěl jsme se vypařit ale Alice mám snad oči i z druhý strany hlavy takže mě nenechal odejít. Snažil jsme se být milý kvůli mamce ne kvůli ní. Několik hodin celou dobu jen mluvily. Až mě z toho bolela hlava.
Po obědě který jsme měli kvůli jejich věčnýmu kecání ve 13:30 jsem se vydal do mého pokoje. Vzal jsme si peněženku a šel jsme zpátky dolů. Mamka věděla že jdu ven s Jackem takže mě pustila. Samozřejmě Alice měla kecy ale rychle jsme vypadl a rozběhl jsem se k Jackovo domu.
Věděl jsme že jeho máma není doma tak jsem normálně zaklepal. Nikdo mi ale neotevřel. Tak jsme zkusil vzít za kliku a zkusil jsme otevřít. Šlo to. Tak jsem vstoupil dovnitř a zul jsem si boty a šel jsme k Jackovi do pokoje. Pootevřel js. e dveře a koho jsme to neviděl. Spícího Jacka v postely. Byl tak roztomilý až se mi ho nechtělo budit. Ale potřebuji mu vybrat nějaký dárek. Proto taky chci jít do centra.
Sedl jsme si k němu na postel a jemně jsem s ním zatřásl. „Vstávej ty ospalče." pošeptal jsme mu do ouška. On se na mě otočil a napůl otevřel oči a pak je zase zavřel. Ale pak vystřelil jako raketa z postele a letěl ke skříni. „Jak ses sem dostal? Kolik je hodin?" řekl Jack dost rozrušeně. Podíval jsme se na telefon a řekl jsem „Právě je 14:09 a bylo odemčeno tak jsem sám sebe pozval dál když mi nikdo nechtěl otevřít." on jen koukal a snažil se probudit.
Po několika minutách se vzpamatoval a šel se převléct. Já jsem pořad seděl na postely a pozoroval jsme ho. „Nechceš jít pryč a nechat mě převlíct?" řekl když si chtěl sundat tričko. „Jsme oba kluci a myslíš že jsme tě nikdy neviděl na těláku v šatně?" pousmál jsme se na něj. On ale trval na svém a tak jsem si lehl na jeho postel a zabořil jsme hlavu do jeho peřiny. On se zatím převlékl a mohli jsme vyrazit.
Teda to jsme si mysleli že můžeme vyrazit.
Moc se vám omlouvám že ty kapitoly tak protahuji ale mě se to tak prostě líbí 😂
Jestli by jste je chtěli o něco zkrátit tak napište do komentářů. 💕
😇Omlouvám se za chyby! 😇
ČTEŠ
🌇...Říkej mi tak...🌉[Fack CZ]
Фанфик🌇29.září 2k19-22.listopad 2k19🌉 ⚠️Knížka obsahuje hodně chyb a autorka není schopná je opravit tak se nezlobte a při čtení si chraňte oči⚠️ •Něco z knížky😏🌹: ~„M-moc se o-omlouvám."řekl s nervozitou v hlase i v obličeji a sklonil hlavu a tím pře...