Together |U20|

7.

Povídali by jsme si dál,kdyby do pokoje nepřišla Květa. Překvapilo jí,že masíruju Honzu podle výrazu,ale je to moje práce a ona se tomu může divit jakkoliv.

Celou tu čtvrt hodinu bylo takové divné ticho a to jsme si s Honzou do té chvíle hezky povídali. A pak odešel a Květa spustila.

„Ty to vedeš teda." Vyprskla z ničeho nic smíchy a já nechápala co jí přeskočilo.

„Co?" Nechápala jsem co mele.

„Ale nic." Pousmála se a teď jsem byla uražená já na ní,ale po chvíli to přešlo. Konečně jsem se stihla vysprchovat a upřímně i když jsem klukům slíbila,že přijdu, nikam se mi nechtělo.

Samozřejmě že mé prosby o to jít spát poslechnuty nebyly a o půl hodiny déle už pro nás přišel Marcel ať jdeme za nima na pokoj. V doporučení od svazu je napsáno ať trávíme s hráči co nejméně času,jenže hold to nejde.

Na pokoji byl celý tým,možná tam pár kluků chybělo,ale fakt jen asi čtyři nebo pět. Postele byli obsazený a tak jsem si našla místo na zemi a Květa si sedla vedle mě. Jenže když si nás kluci všimli,udělali nám místo na posteli. Ani nevím čí to byl pokoj,ale byl tam podobný bordel jako v tom našem.

„Ahoj,dlouho jsme se neviděli že?" Objevil se vedle mě Honza.

„To teda." Zasmála jsem se.

„Hele já se tě zapoměl zeptat, jestli by jste s Květou nedojeli 24. K nám do Litvínova. Bude mi už konečně 18 a méně podstatné je že mám i svátek." Zasmál se. No jo to mě bylo už v březnu stejně jako Květě. My jsme vlastně mladší než několik kluků. Jenže jí to nevadí a mě vlastně taky ne, i když bych možná už radši měla po maturitě.

„No jo ty jsi značně mladší." Zamumlala jsem.

„Ty kecko. Vždyť jenom o čtyři měsíce nebo kolik. Ale jestli ti tohle vadí,budou tam určitě i starší kluci to se neboj, když jenom pozvu kluky odsuď nebudete nejstarší."

„Tak to děkujeme,aspoň nebude vypadat jako babičky." Zasmála jsem se.

„Spíš to bude na opak. Budete tak jedny z nejmladších." Ušklíbl se.

„Mě ani Květu nepodceňuj." Zamumlala jsem a on se smíchem odešel. Celej večer jsem trčela u nich na pokoji a sledovala co dělají. Hráli pokuď PlayStation o který se hádali jak děti a další byli na mobilech nebo si povídali.

Dokonce i Květa si našla zábavu. Povídala si se Standou. Aspoň že má holku,jinak bych se strachovala o ten můj a Míňi plán.
.
.
.
Ráno mě tentokrát zbudil můj budík,ale to mi nemělo zabránit v tom,jít Květu probudit jako včera,jenže jen co jsem se zvedla ucítila jsem bolest.

„Doprčic." Proklela jsem nahlas svou hloupost. Zapoměla jsem se včera po tom cvičení protáhnout a všechno mě proto bolí. Vždyť to je základní věc a já ji zapomenu, to jsem hold já.

„Co děláš?" Probudila se Květa. Tak jedno moje slovo jí probudí a budík ne? Ale je to vlastně dobře.

„Vše mě po tom posilování bolí." Zabrblala jsem.

„Ty seš tele." Zasmála se mi a vstala. Jenže na tohle jsem s mojí šikovností byla už zvyklá a tak než se ona stačila protáhnout, už jsem byla v koupelně.

Dneska už jsme na snídani brzo nepřišli a to nejen kvůli mé rychlosti,ale protože Květa byla moc dlouho na záchodě.

Dnešní plán byl trochu jiný než včera,ráno i odpoledne led a večer video z tréninku. Vlastně jsem v tom případě byla nepotřebná a mohla si tak odpočinout na tribuně.

Doufala jsem,že po dobu co jsem tady pochopím jak to dělají s tím pukem,ale prostě mě to do hlavy nelezlo. Asi stejně jako když jsem Michalovi ukazovala kolečkové lyže to bylo těžké pro něj a pro mě je těžké tohle.

Před kluky jsem se zrovna dvakrát moc ukazovat nechtěla aby si nemysleli jaký jsem tintítko a než oni odejdou z šaten tak já zmizela i s Květou do hotelu.

„Myslíš si že si nevšimnou jak chodíš?" Zeptala se Květa, když jsme došli na pokoj.

„Ne,ale ty budeš mlčet jo." Objasnila jsem a převlíkla se stejně jako ona.

„Jsem tady zas a dokonce mám sebou i sluhu." Přišel do pokoje Adam a za ním vlál Míra. Už mi vystvětlete někdo proč neklepají?

„A copak by jste chtěli?" Zeptala jsem se jich.

„Jsme si přišli dát čtyrku." Zasmál se Pytlík.

„Omlouvám se,ale beze mě." Ozvala se Květa ze své postele a dělala že spí.

„Tak nic. Bude muset stačit něco na to lítko nebo tříslo a Pytlovi tady udělej něco s ramenem,je už celej ty." Zamumlal Adam.

„To by snad šlo." A tak jsem se pustila do práce. Nudný to nebylo a hlavně když i další kluci byli takto vtipní jako tihle dva. Možná proto nepřišel Honza,ale myslím že ten by přišel taky s někým a už by to jelo.

Pokaždé když někdo přišel, nemohla jsem si nevšimnout jak Květa kouká kdo přišel. Ten Hugo jí teda vzal a to mi říkala že se jí žádný hokejista nikdy líbit nebude.

A najednou to je tady,ale myslím že není sama, která má takovýhle problém.