Spojila nás magie

Lektvar pro zmijozela

To ráno jsem se po dlouhé době probudila odpočatá a v dobré náladě. Čekala mě rychlá ranní výměna magie, klidná procházka, výborná snídaně a dvouhodinovka lektvarů se Severusem. Co víc jsem si mohla přát. Všechno probíhalo tak, jak jsem si naplánovala. Tedy až do chvíle, kdy jsem vstoupila do Velké síně na snídani. Atmosféra byla napjatá a všichni těkali pohledy mezi mnou a Severusem. Vůbec jsem tomu nerozuměla. Až Hermiona byla ta, která sebrala odvahu a vysvětlila mi celou tu frašku. Malfoy mě totiž už několikrát viděl vcházet a vycházet z kabinetu lektvarů mimo můj trest a tak po celé škole roznesl, že jejich vedoucí zmijozelské koleje udržuje jistý vztah s nebelvírkou, což bylo proti všem pravidlům zmijozelské koleje. Zmijozel s Nebelvírem se nesnášeli od nepaměti. Stočila jsem svůj pohled směrem k tomu zatracenému Zmijozelovi. Malfoy se usmíval a sledoval Snapea. Ten upíjel svou černou kávu a pohled Dracovi vracel. Jejich vzájemný oční kontakt byl tak zvláštní, že kdybych je oba neznala myslela bych si, že si tím pohledem vyřizují účty. Nevím, proč mě to tak rozčílilo, ale zvedla jsem se od stolu a bez snídaně odešla. Ani jsem si nevšimla, že se Hermiona s Ronem přidali ke mě. Čekali jsme ve sklepení na hodinu lektvarů. Hermiona si četla nějakou knihu, Ron si opakoval strategii nadcházejícího famfrpálového zápasu a já jsem se toulala ve svých myšlenkách u Severuse. Přehrávala jsem si náš včerejší rozhovor a snažila se najít nějaké východisko z aktuální situace. Jestli si všichni budou myslet, že mám vztah se Snapem, bude to zatraceně těžké. Pro oba. Zrovna když jsem zvažovala, že bych si po vyučování mohla promluvit s Malfoyem a zjistit, co má v plánu a co znamenaly ty jeho pohledy k Snapeovi se rozrazily dveře učebny a v nich stál Severus. Tedy profesor Snape. Mlčky jsme všichni vešli dovnitř a usadili se do lavic. Nemohla jsem si nevšimnout zvláštního pohledu Malfoye, který si prohlížel Severuse. Dvouhodinovka to byla šílená. Snape měl očividně hodně špatnou náladu, protože strhával body úplně za každou maličkost. Mě například strhnul dvacet bodů za to, že jsem se mu dostatečně nedívala do očí, když semnou mluvil. Ve chvíli, kdy na začátku druhé hodiny Severus prohlásil, že nebude výjimečně nikoho zkoušet jsem si byla téměř jistá, že se něco muselo stát. Pravdou bylo, že když jsem o tom zpětně uvažovala měla jsem si něčeho všimnout hned. Severus byl celou dobu nervózní. Navíc ty jeho zvláštní pohledy směrem k Malfoyovi, který ho po celou dobu sledoval a zkoumal. Bylo to tak divné a zároveň tak nápadné. Největším šokem pro nás všechny bylo to, když Severus patnáct minut před koncem dvouhodinovky řekl, že končí hodinu, zvedl se ze svého místa a odešel z učebny. Já bych tedy spíš řekla, že doslova utekl, ale přece jenom byl to profesor lektvarů a ten nikdy neutíká. 

Všichni jsme se tedy zmateně zvedli a vydali se k odchodu na další hodinu. Hermiona si šla ještě odskočit a já jsem ji čekala u přístěnku na košťata. Když jsem uslyšela Dracův hlas vycházející ze třídy musela jsem se schovat za závěs. Draco se totiž právě smál něčemu co se týkalo Snapea. 

,,Viděli jste, jak už to ten umaštěnec na konci hodiny nemohl vydržet a utekl ze třídy?"

,,Jo, to bylo skvělý, Draco. Konečně na něj taky došlo. Na parchanta. Myslíš ale, že to nikomu nenahlásí? Mohl by jít za ředitelem a všechno mu říct."

,,Ten? Bude rád, když ho to do večera přejde a zítra bude schopný normálně učit. I když po tolika orgasmech, které ho čekají se spíš nebude schopný postavit na nohy. On moc dobře ví, za co to má a dobře si rozmyslí jestli se s tím bude chtít někomu svěřovat."

,,Existuje na to nějaký lektvar s protiúčinky? Nebo jak to vlastně funguje? To mu bude jako celý den jenom stát?"

,,To jsi opravdu takový tupec Crabe? Nikdy jsi neslyšel o fungování Erektivního lektvaru? Samozřejmě, že mu bude celý den stát. A nejenom to, ten lektvar působí tak, že se bude celou dobu cítit jako těsně před vyvrcholením."

,,A máš ponětí, jak dlouho to bude působit."

,,Už jsem Ti říkal, že to funguje jako při orgasmu. S každým uspokojením se snižují účinky lektvaru."

Takže se musí udělat tolikrát, dokud ten lektvar nevyprchá."

,,Chápeš správně, Goyle. Sranda je v tom, že pokud to bude dělat sám, bude to trvat déle. Kdyby mu to dělal někdo jiný, vyprchá to dříve."

,,Malfoyi, ty jsi borec. Dokážeš si představit, jak to někdo chce dobrovolně dělat Snapeovi?" Všichni tři vybuchli smíchy.

,,Máš pravdu, teď už se určitě svíjí v tom svém sklepení a neví co má dělat. Umaštěnec jeden zasranej." Všichni tři se náramně bavili a mě se otvírala kudla v kapse. Měla jsem chuť vyběhnout zpoza toho závěsu a všem třem jim rozbít hubu. To by ale znamenalo se zdržet a to jsem si nemohla dovolit. Musela jsem jít zkontrolovat Severuse. Vůbec jsem si nedokázala představit, jak na tom asi je a hlavně co by to mohlo udělat s naší magii. Bohužel jsem ale neměla na výběr, protože jsem začínala chápat, jak asi ten zatracený Erektivní lektvar funguje.

Počkala jsem na Hermionu a sdělila jí, že si mě nechal zavolat Snape kvůli školnímu trestu a lekcím nitrobrany. Sice jsem měla pocit, že mi moc nevěří, ale slíbila, že mě v hodině omluví a poté mi dá opsat poznámky. Rozloučili jsme se a já jsem se poměrně rychlým krokem vydala k soukromé laboratoři mistra lektvarů, která vedla do jeho bytu. 

Samozřejmě, že jsem věděl, že v té ranní kávě je přimíchán nějaký lektvar. Poznal jsem to nejen podle vůně, ale hlavně podle pohledů mých zmijozelů, kteří mě neustále sledovali a tak spokojeně a pomstychtivě se usmívali, když viděli, že jsem kávu dopil. Mohl jsem ji samozřejmě vylít a řediteli říct pravdu. To by ale znamenalo odmítnutí trestu za porušení pravidel mezi zmijozely. A já jsem byl zmijozel tělem i duší. Proto jsem kávu i s lektvarem před zraky všech vypil a s obavami čekal jaké následky to bude mít. Rozhodně mě nenapadlo, že to bude mít tak rychlé účinky, že ani nebudu schopný dokončit vyučování. Před koncem druhé hodiny už se to nedalo vydržet takže jsem musel hodinu ukončit. Nemohl jsem dopustit, aby mě všichni viděli v takovém stavu. Utekl jsem ze třídy jako malý kluk. 

Když jsem se konečně dostal do svého bytu, účinky Erektusu už nastoupily naplno. Právě jsem se chtěl posadit a začít se věnovat svému velkému problému, když se ozvalo rázné klepání na dveře. No, to mi ještě scházelo...