Spojila nás magie

Úbytek magie

Značně nervózní jsem vstoupila zpátky na ošetřovnu a došla až k Sevovi, který mě bedlivě sledoval, zatímco na něj vrchní ošetřovatelka sesílala diagnostická kouzla. Postavila jsem se vedle postele a čekala až bude mít hotovo. 

„Á slečna Elisabeth, zrovna jsem Vám chtěla nechat poslat zprávu, aby jste se dostavila. Říkal mi Váš kmotr, že jste šla k řediteli."

„Ano, byla jsem u pana ředitele. Co se stalo, že jste mě hledala? Něco s profesorem Snapem?"

„Vlastně ano. Udělala jsem pro jistotu ještě další diagnostiku, ale ta mne pouze utvrdila v tom, co jsem si již myslela. Musíme si promluvit."

„Děsíte mě, madam Pomfreyová. O co jde?" Tázavě jsem se podívala na Severuse, zda mi alespoň on nenaznačí oč jde, ale vypadalo to, že ani on neví, co se děje. Popravdě, vypadal značně znepokojený.

„Tak do toho, Poppy. Ať to máme za sebou. Našla jste mi něco?" 

„Jde o Tvou magii, Severusi. Vaše spojení s Elizabeth trvá již déle než tři měsíce a podle mých dosavadních zkušeností by se Ti magie měla již dávno navracet zpátky. Nicméně podle současných výsledků to vypadá, že se Tvá magie oproti poslednímu měření před tím, než jste prošli rituálem snížila o další tři procenta."

„To přece není možné. Ředitel říkal, že se magie postupně navrátí, o dalším úbytku neříkal ani slovo. Jak je to možné? Co se s tím dá dělat?"

„To netuším. S takovým případem jsem se dosud nesetkala. Budeme to muset konzultovat s panem ředitelem a pak uvidíme, co se s tím dá dělat."

„Ale dokážeš s tím něco udělat, že mám pravdu, Poppy?"

„Severusi, Ty se hlavně musíš uklidnit. Je docela možné, že se Tvá magie nevrací, protože jsi vystaven velkému stresu. Musíš se zkusit zklidnit, relaxovat. Musíš si pořádně odpočinout a načerpat síly. Pokud budeš i nadále v takovém psychickém vypětí může se to ještě zhoršit."

„Jaký je nejhorší možný scénář, Poppy?" 

„Přesně to, co Ti hrozilo od samého počátku. Stane se z Tebe moták. Budeš úplně bez magie a bez kouzelnických schopností. Ve Tvém případě hrozí i smrt, protože Tvé tělo je tak vyčerpané, že by jsi úplnou ztrátu magie pravděpodobně nevydržel."

„Ono se to lehce řekne, madam Pomfreyová, ale v této době je eliminace stresu prakticky nemožná. Jsme ve válce s Voldemortem a profesor Snape v ní hraje docela důležitou roli. Navíc, je tady něco, co s profesorem potřebuji nutně probrat a co mu jistě stres přinese." Tázavě se na mě podíval, ale já jsem dělala, že to nevidím.

„Podívejte se vy dva, teď si řešte co potřebujete, ale po vašem rozhovoru si Severus zase zpátky lehne a až do oběda bude odpočívat. Hodinu po poledni se společně sejdeme u pana ředitele a probereme to. V této chvíli opravdu není dobré riskovat. Nezapomeňte přijít včas. Poté nás čeká pohřeb Hagrida, kde jistě budete chtít být. Nyní mě omluvte."

„Jistě, přijdeme včas. A děkujeme." Počkala jsem až Poppy odejde a přitáhla si židli k posteli. Posadila jsem se a dlouho se na Severuse jen dívala. I on se díval a mlčel. Ani jeden z nás nevěděl, jak začít. 

„Víš, co bych si teď strašně moc přál?"

„Copak? Pokud je to alespoň trošku splnitelné, udělám s Vašim přáním, co budu moct." 

„Přál bych si sbalit své i Tvé věci a odstěhovat se na Tvůj zámeček, kde jsme byli na Vánoce. Přál bych si tam s Tebou žít a zapomenout na celý kouzelnický svět, na Voldemorta, na ředitele a na všechno, co se děje." Říkal to tak smutně.