Spojila nás magie

Vyznání citů

Tak máme tady další pokračování. Psala jsem ho dneska v noci a můžu říct, že po opravdu dlouhé době se mi zase psalo úplně úžasně. Takže doufám, že v tomto duchu budu pokračovat a tím pádem zase můžu vždycky oznámit pevný termín pokračování. Další kapitolka vyjde v neděli. 

Následovalo několik minut ticha, který protínal pouze jeho tichý pláč. Nejdříve jsem ho chtěla co nejdříve utišit a uklidnit, ale pak mi vzhledem k situaci došlo, že je vlastně úplně v pořádku, jak reaguje. A věděla jsem, že ta bolest stejně musí ven, takže proč ne nyní, když jsme sami a máme čas pro sebe. Přistoupila jsem k němu a za ruku si ho odvedla ke gauči, na který jsme se posadili. Přehodila jsem si jeho paži kolem sebe a jemně mu položila hlavu na rameno. Cítila jsem, jak mu zběsile buší srdce, jako by se každou chvíli chystalo opustit jeho hrudník. Chvíli mezi námi panovalo ticho, ale takové to příjemné, kdy nepotřebujete používat slova k tomu, abyste si plně rozuměli. 

„Takhle blízko jsme si ještě nebyli." Konstatoval Severus tichým hlasem, jakoby doufal, že ho neuslyším. 

„No, Vaše interpretace není zcela správná, pane profesore. Jednou jsme si takhle blízko byli a možná bych řekla, že i trošku blíže. Copak jste zapomněl na lektvar, který Vám speciálně koupil a poté podal Draco?" V mém hlase jsem nechala zaznít legrační tón, abych trošku odlehčila napjatou a smutnou situaci. 

„Tak na tuhle část našeho sblížení bych nejraději zapomněl. Bylo to tak potupné a nevhodné. Kdyby na to tenkrát někdo přišel, nechali by mě vyhodit ze školy a Tebe by poslali do nápravného zařízení pro kouzelníky. Pokud bys tedy neřekla, že jsem Tě k tomu donutil. To bych skončil v Azkabanském vězení."

„Severusi, tohle byla velice příjemná část našeho poznávání. Já jsem vlastně Dracovi vděčná, že Vám ten lektvar do pití nalil, i když samozřejmě ho mohl koupit od někoho, kdo lektvarům rozumí nebo si ho mohl uvařit sám."

„Vůbec nechápu, co ho to tehdy napadlo. Ano, zmijozelové jsou pomstychtiví a nesnášejí pokud se někdo z nich přátelí s Nebelvírem, ale mezi námi to bylo od začátku jiné. My jsme spolu museli být, nás pojila magie. Mimochodem, příjemná část našeho poznávání? "

„Víte, jedna věc byla ta, že Vás tak chtěl potrestat za to, že se přátelíte se mnou, s Nebelvírkou, ale druhá věc byla zřejmě ta, že Draco na Vás žárlil, ne jako na vedoucího své koleje, ale jako na muže. Na muže, se kterým jsem trávila spoustu času a bylo mi s ním příjemně. A ano, tohle poznávání pro mě byla příjemné. Jsem ráda, že jsem měla tu možnost nahlédnout na ta nejtajnější místa zlověstného Severuse Snapea."

„Elisabeth! Je pravda, že jsi nahlédla úplně na všechno, ale to neznamená, že Ti ještě nemám co ukázat. A...počkej, chceš mi říct, že už tenkrát si Draco myslel, že k sobě chováme jisté city?"

„Ano, myslel si to. A hrozně žárlil. V té době byl do mě zamilovaný nebo si to tedy alespoň myslel. Později, když zjistil, že to asi opravdová láska nebyla, svého činu litoval."

„Takže nyní již můžu mít jistotu, že Tě Draco nemiluje a že Tě mám jen pro sebe? Že není nikde nikdo, kdo by Tě chtěl jen pro sebe a kdo by mě byl ochotný vyzvat na souboj? Žádný Dean, žádný Ronald, žádný Lupin?"

„Počkejte Lupin? Jako Remus Lupin? Vy jste si vážně myslel, že bych k němu mohla něco cítit? Ano, své city mi vyznal, ale milovat bych ho nedokázala. Ne, ne proto, že je vlkodlakem, ale proto, že vím, že byl přítelem mých rodičů a beru ho spíše jako svého druhého kmotra. Prostě jako strýčka, který byl přítelem mého otce. Nikdy jsem se na něj nedívala jako na muže. Samozřejmě, že vím, že mužem je, ale úplně v jiném smyslu. Mimochodem, pane profesore, copak Vy mě chcete jen pro sebe? Vím, že jste velice majetnický člověk, ale takhle otevřeně jste mi o svých pocitech nikdy neřekl. "

„Tak to říkám teď. Pokud má jeden z nás zemřít, je na vyznávání citů ta správná chvíle, nemyslíš? Ano, chci Tě mít jen pro sebe. A pokud čirou náhodou válku oba přežijeme, můžu Tě ujistit, že pak už nebude nikdy nic a nikdo, kdo by mé rozhodnutí mohl zvrátit. Pak už budeš navždy jenom moje. A budeš ta nejšťastnější žena v kouzelnické světě i mimo něj."

Vaše Emily