Spojila nás magie

Musíte přežít

„Takhle nemluvte, prosím. Nikdo neřekl, že musím určitě zemřít. Já celý svůj život věřím na zázraky, takže v jeden z nich věřím i nyní. Třeba se nad námi opravdu Merlin nebo zakladatelé Bradavic s jejich duchy slitují a nějaký menší zázrak nám zařídí."

„Tomu přece sama nevěříš. Opravdu si myslíš, že by jsi mohla válku s Voldemortem vyhrát a přežít?" Díval se na mě s tou největší prosbou v očích a já jsem věděla, že mu prostě lhát nemůžu. A hlavně, že to nechci a nedokážu. Ať si nás Voldemort vezme oba, ale ať mě nenutí lhát jedinému člověku, kterého jsem milovala a který očividně miloval mne. Kdyby mě totiž nemiloval, nemohl by se na mě právě teď dívat těma nejsmutnějšíma očima. 

„Já nevím, Severusi. Opravdu nevím. Nemám tušení, co se stane. Jediné, co vím s jistotou je to, co nám řekl ředitel před chvíli. Při poslední bitvě, která mě s tím zatraceným kouzelníkem čeká musí jeden z nás zemřít. Nemůžeme přežít oba a ani oba nemůžeme zemřít. Prostě jen jeden z nás."

„Věříš tomu, že ho můžeš porazit? Když Ti budou všichni stát po boku? Myslíš si, že máš šanci?"

„Severusi, kladete mi otázky, na které neznám odpověď. Samozřejmě, že tady ta šance je. Šance je tady vždy dokud se ji my sami nevzdáme. Věřím, že pokud spojíme síly, můžeme proti němu mít mírnou výhodu, ale v konečném duelu proti sobě staneme stejně jen my dva. Já a Voldemort. Vy ostatní budete chránit školu, studenty, své zdraví a zdraví druhých a především své životy. Musíte se postarat jeden o druhého a mě nechat splnit můj vlastní úkol."

„Nemůžeš po mě chtít, abych se jen díval na to, jak Tě Pán Zla zabíjí před mýma očima. Nemůžeš po mně chtít, abych se pouze díval a neudělal vůbec nic. Pokud bych náhodou přežil až do chvíle, kdy proti sobě stanete, budu Ti pomáhat a budu bojovat s Tebou. Nenechám Tě s ním samotnou." Díval se na mě s takovým odhodláním až jsem sama zaváhala zda se mi podaří ho od jeho nápadu odradit. 

„To nejde. Vy musíte zůstat s ředitelem a chránit školu, děti a své kolegy. Nikdo silnější než Vy a ředitel tady není a nebyl by nikdo, kdo by se postaral o to nejnutnější. Navíc, kdyby Vás Voldemort viděl po mém boku, nikdy by se nezaměřil na mě, ale na Vás a to nemohu dovolit."

„Třeba by zabil mě a byl by to konec války." Jeho naděje odrážející se z pohledu těch krásných očí se nedala přehlédnout. 

„Ne, Vaše smrt by konec války neznamenala. Znamenalo by to pouze to, že by se mi umíralo mnohem hůře, kdybych věděla, že jste nezůstal naživu. Prosím Vás o to. Musíte přežít. Kvůli mě, kvůli sobě a také kvůli Dracovi. Bude Vás potřebovat. Jeho matka je nemocná, jeho otec bude po válce uvězněn v Azkabanu a jemu nezbyde nikdo o koho by se mohl opřít."

„Tohle mi neříkej, prosím. Nemůžeš po mě chtít, abych žil, když ty budeš mrtvá. To mi nedělej, prosím."

„Severusi, nás dva přece nepojí pouze tento svět. Naše spojení je  na mnohem vyšší úrovni, než pouze na té pozemské. Věřím, že pokud své životy máme sdílet, osud si nás zase svede dohromady. Podívejte se na nás nyní. Nenáviděli jsme se roky, nebo jsme se o to alespoň snažili a stejně si nás svedl dohromady. Nyní nás pojí pevné pouto, přátelství, důvěra a láska. Před třemi lety bych se této představě zasmála a nyní jsem na ni pyšná. Vy prostě musíte přežít, aby jste mohl pokračovat v tom, co jsem já začala. Musíte pomoci navrátit školu do původního stavu a dát tak příležitost dalším tisícům studentů možnost kvalitního kouzelnického vzdělání. Musíte stát po boku svých kolegů v časech nejtěžších a musíte být oporou svému kmotřenci, kterému po válce nezbyde vůbec nikdo. Nikdo, kdo by ho chránil a kdo by ho měl rád. Prosím Vás o to. Přežijte kvůli mě. Žijte a buďte šťastný s odkazem na lásku, kterou k Vám chovám nyní a kterou k Vám budu cítit ať již přežiji či nikoliv." Severusovy oči se znovu plnily slzami, pouze s tím rozdílem, že nyní je nechával volně ztékat po tvářích. Plakal a díval se mi při tom do očí. 

Vaše Emily