♪ Empathy ♪

49

"So what? I was a burden to you? It looks like I was always a burden to everyone here..."
-----------------------------------------------------------
...

Probudil jsem se až když světlo začalo prosvítat přes závěsy.
Nevěděl jsem kolik bylo přesně hodin, ale podle oranžovo-červeno-žluté záře to vypadalo že je kolem šesté ráno.

Několikrát jsem zamrkal abych si pročistil svůj zrak.
Jen co jsem pročistil svůj zrak, přejel jsem pohledem po místnosti.

Žluté sluneční světlo, které prosvítalo přes závěsy, působilo hezky.
Zívl jsem si a těžce jsem vydechl.
Cítil jsem se docela unavený, ale s tím jak dlouho jsem spal, jsem měl o dodávku energie na dnešek postaráno.

Už už jsem se chtěl posadit ale až moc těžká věc která se mi tu včera jen náhodu naskytla v pokoji, mi v tom bránila.

Nespokojeně jsem zabručel a podíval jsem se na spáče, který se nehodlal dřív nebo později probudit.
Povzdychl jsem si a a pomalu jsem ze sebe sundal jeho ruku.
Měl jsem štěstí že jsem neskončil od něj rozmačkaný.

Pomalu jsem vstal z postele a první co jsem udělal bylo, že jsem se převlékl.
Chtěl jsem se jít dneska trochu projít, takže jsem si na sebe vzal něco víc akceptovatelné, co můžu mít na procházku ven.

V žaludku jsem cítil takový ten nevábný pocit, kdy se má něco stát.
Neměl jsem ještě ponětí co se má stát, ale neměl jsem z toho moc dobrý pocit.

Jen co jsem se převlékl, učesal jsem svoje rozcuchané vlasy, a vydal jsem se do přízemí.
Pomalu jsem otevřel dveře od pokoje a proklouzl jsem na chodbu.

Opatrně jsem za sebou zavřel dveře a vyšel jsem vstříc schodům.
Podle hlasů co vycházely z přízemí, to vypadalo že Present Mic nás poctil svou návštěvou.

Lehkým krokem jsem sešel do předsíně, kde jsem se zastavil u zrcadla, než jsem vkročil do kuchyně.

Upravil jsem si mikinu kterou jsem měl na sobě, a zkontroloval jsem své vlasy.
Vypadal jsem docela v pohodě.

Chvíli jsem se vzhlížel v zrcadle, dokud jsem si nevšiml telefonu co ležel na skříňce, které byla pod zrcadlem.
'to je mobil Mica, většinou má mobil u sebe...'

Zamyslel jsem se, a vzal jsem mobil do ruky.
Nevím proč ale nějaký ten slabý hlásek v mém mozku mi říkal, ať projdu tím telefonem.

Ale co když se dostanu kvůli tomu do problémů?
Neměl bych se hrabat v cizích věcech, to se přece nedělá...

Podíval jsem se na svůj odraz v zrcadle, a rozvážně přemýšlel nad svými dalšími činy.
Připadalo mi to, jako bych měl udělat něco špatného.

' υ๔ěᢺꏹ꒻  ᚂØ,  ¢Ø  ᚂƗ  Յяꁲ́ᑎƗ́?'

Šeptání v temných částech mojí hlavy se zase začalo ozývat.
Tohle jsem vždycky nenáviděl, neuměl jsem se postavit vlastním démonům.
Jednou jsem je slyšel a další týden mě nenechali být.

Nejsem blázen, jenom mám tohle asi jako nežádoucí účinek mého quirku.
Sám nevím ale objevuje se to už od mého dětství.
Nemám s tím moc dobré vztahy.