♪ Empathy ♪

22

”I need to stop thinking about you,
Because i know you're not thinking about me.„
-----------------------------------------------------------
...

"Takže ty závisláku, je čas tě utnout!"

Vyjekl Monoma když mi sebral poslední krabičku cigaret a hodil jí do igelitového pytle na odpadky.
S povzdychem jsem se svalil na pohovku.

"Nejhorší chvíle mýho života"

Vydechl jsem a začal hladit jednu z mých koček.
Většina z nich neměla jméno, neměl js m čas jim nějaké dát.
Kočka se usadila na mém klíně přičemž spokojeně předla.

"Bože, kolik těch koček máš?"

Padla na mě otázka.
Hluboce jsem se zamyslel a rozhlédl se kolem sebe.
Naposledy jich bylo sedm, teď jich je.....osm... devět...deset... dvanáct.
Kde se jich tu tolik vzalo?

"Um, asi dvanáct.."

Řekl jsem zamyšleně a stále přepočítával chlupatá roztomilá stvoření pobývající po domě.
Monoma se zděsil přičemž se chytil na místě kde je srdce.

"Božíčku! Jsi normální? Brzo tu budeš mít zoo"

Protočil jsem oči v sloup a pozoroval jak se Monoma usadil v křesle přičemž vzal ze stolu šálek kávy, který jsem mu udělal když jsme přišli ke mě.
Zahleděl jsem se do zdi a sledoval ji jakoby na ní bylo něco zajímavého.

"Pořád myslíš na něj?"

Zeptal se mě Monoma přičemž seděl v tureckém sedu na křesle a sledoval mě jako svatý obrázek.
Odlepil jsem svůj pohled ze zdi a věnoval jeden utrápený jemu.

"Ani nevíš jak moc..."

Sklopil jsem hlavu přičemž jsem zavřel oči.
Myslel jsem zrovna na něj 24/7 a nevěděl jsem proč.
Nešťastná láska by mi ještě tak scházela...

Chytl jsem se za hlavu a přitáhl kolena k hrudi.
Tohle už je vážně karma nebo pekelná smůla.

"Oj, řekl jsem ti ať na něj nemyslíš"

Řekl Monoma a následovně položil šálek znovu na stůl.
Jemu se to lehko řekne, on není v mojí kůži.
Povzdychl jsem si a položil hlavu na svá kolena.

"Když ono to nejde... snažím se nemyslet na něj ale každou chvilku si prostě znovu vzpomenu.."

Zachraptěl jsem a pohlédl na svého společníka který nadzvedl obočí a usadil na mě pohled svých modrých očí.

"S tímhle ti moc nepomůžu, nejsem expert na takovýhle věci. Nejlepší co můžeš udělat je zapomenout.."

Kývl jsem hlavou na souhlas.
Možná by to šlo ale na to potřebuju čas, hodně času.
Hlasitě jsem si povzdychl a podíval se na obrazovku zapnuté televize.

"Zkusím to... možná to půjde.."

Řekl jsem odhodlaně ale nic jsem nesliboval.
Hodně jsem o tom přemýšlel a uznal za vhodné nechat toho šmejda plavat.