♪ Empathy ♪

11

”nobody notices how hard I try to hold back my tears everyday.„
-----------------------------------------------------------
...

Uběhlo několik dlouhých týdnů kdy jsem čekal na dopis z U.A.
Byl jsem nervózní, skoro jsem nespal a nepřetržitě pracoval ve dne v noci jen abych si zkrátil dlouhé čekání.

Velkým obloukem jsem se výhybka otci, a když už jsem ho potkal, dělal jsem všechno pro to aby nedošlo k hádce ke které většinou došlo takže nic nového.

Když jsem šel ze své práce v kavárně, bylo šest hodin a já byl neskutečně unavený. Neměl jsem na nic náladu a doufal jsem že se s mým otcem minu.
Dorazil jsem domů kde bylo zvláštní ticho.

Rozhlédl jsem se po předsíni a poslouchal jsem ticho. Myslel jsem si že jsem si zapletl dům, dokud jsem nevkročil do kuchyně kde na mě vyskočila moje matka.

"Přišel ti dopis!"

Vykřikla když mi před nosem mávala kusem papíru.
Chvíli jsem přemýšlel proč by mi někdo posílal dopis než mi to docvaklo.

Dopis!

Dopis z U.A.!

Začal jsem šílet.
Vytrhl jsem jí dopis z rukou posadil se ke stolu.
Byl jsem nadšený ale nemohl jsem si dávat plané naděje, možná je to jen odmítnutí...nebo přijetí.
Uklidnil jsem se a podíval se na ženu která si sedla hned vedle mě, měla ruce stažené k sobě a vsadím se o cokoliv že se v tichosti modlila.

Kývl jsem a začal otevírat dopis. Papírovou obálku jsem otevřel co nejopatrněji tak abych nepoškodil to co bylo ve vnitř.
Když jsem se podíval do papírové obálky, našel jsem v ní něco jako placku. Nevěděl jsem co to je, opatrně jsem to vyndal a prohlédl jsem si tu neznámou věc.

Bylo to podle mě nějaké zařízení ale nevěděl jsem jaké, možná flash disk nebo něco podobného.
Když jsem maličkou věc položil na stůl, vyšel z ní hologram.
Heureka!

Na holografické obrazovce se objevil symbol míru aka All might. Tak je to pravda, bude učit na U.A. pomaslel jsem si.
Netrvalo dlouho než se ozval hromový hlas svalnatého může kterého každý obdivoval.

"AHOJ! NEMĚJ STRACH PROTOŽE NESU DOBRÉ ZPRÁVY!-"

Když jsem uslyšel tuhle větu, v duši mi svitla kapka naděje.
Takže nakonec jsem to zvládl... JÁ TO ZVLÁDL!
křičel jsem ve své mysli a myslel že se zblázním.

"TVŮJ POČET BODŮ V PŘIJÍMACÍ ZKOUŠCE BYL VELMI DOBRÝ! PROTO TĚ PŘIJÍMÁME DO GENERAL DEPARTMENT STUDIES! VÍTEJ NA U.A.! PLUS ULTRA!"

S tím se hologram vypl a v minulosti zavládlo tíživé ticho.
Nevěřícně jsem koukal do prostoru kde ještě před pár sekundami byla obrazovka hologramu.
Stále jsem tomu nemohl věřit že mě přijali.
Byl jsem v nižší třídě než jsem čekal ale když se budu snažit můžu se dostat buď do třídy 1-B nebo do Hero depertment. Šance tu stále je.

Ale teď bych se měl spíš radovat z toho že mě vzali!
Ze samého nadšení jsem položil hlavu na stůl a snažil se všechno vstřebat.
To je úžasný!  Konečně,jednou v životě ke mě nebyl svět tak hnusnej a dal mi kapičku štěstí.