♪ Empathy ♪

15

”Silly me,
Expecting to much from people again.„
-----------------------------------------------------------
...

Seděl jsem v autobuse přičemž na volném místě vedle mě nikdo nebyl.
Hned na to co jsem se takřka "vybrečel" jsem se tiše vrátil do třídy.

Sensei nám hned po svém příchodu oznámil že půjdeme udělat pár cvičení do USJ.
Vyjeli jsme brzy protože hned po nás měla přijet třída 1-A.
Už jsem neměl takový zájem se i nim dostat, raději budu sedět hezky na zadku v General studies.
Kašlu na to všechno.

Jinak jsem měl šanci se poprvé podívat na svůj Hero kostým.
Všichni tady měli takové kapku zářivé kostýmy co vypadali inteligentně, jen já měl takový hodně simple kostým.
Skládal se z šedivého trička, černé kožené bundy, černých kalhot, opasku se základem Lékárničky, Rukavice bez prstů, náramků s malými speakery které mi umožňují udělat větší a lepší  Rázové vlny, malého kontroleru který kontroluje můj hlas protože při překročení limitu se můžu dost zranit,  vysílačky která byla napojená na rádiové vlny díky anténě kterou jsem měl jen na jednom uchu abych druhým mohl poslouchat a jako poslední jsem měl brýle které se z 40%  podobaly těm co má Present Mic, ne že bych kopíroval...Uh jen jsem fanoušek.

Kvůli mojí vysílačce jsem musel sundat svojí proti zvukovou izolaci, tudíž jsem se snažil všechno ignorovat.
Dobře jsem věděl že všechnen ten šepot produkovalo moje podvědomí, tudíž jsem doufal že najdu způsob jak se toho zbavit.

Sledoval krajinu která ubíhala za oknem  ze kterého jsem hleděl.
Nad stromy se vznášela ještě nějaká ta mlha, bylo ještě brzy tudíž se ještě nestihla vypařit a odkrýt krásu lesa.

Za těch pár týdnů jsem se dozvěděl také spoustu věcí, například že sensei není pro Hero jen tu učí a také že na UA učí All might kterého my třída 1-D mít nebudeme.
Uhhhh, to jsem rád, nechtěl bych aby mě rozmačkal "Detroit Smashem" během tréninku.

A ten kluk, Shinso Hitoshi...začal jsem si ho všímat víc. Chodí do naší třídy, je temný, nedělá si přátelé, je vážný a podle mého názoru je to sobecký a egoistický idiot. To on sem nepatří!
Když je tak chytrý, ať si jde získat místo v Hero depertment.
Idiot.

Moje myšlenky byly někde v oblacích a dělali mě naštvaným až smutným.
Myslel jsem že tady na střední bude všechno jinak, ale je to úplně stejné...
Asi jsem měl jít místo U.A. na Shiketsu high.
Je to druhá nejlepší škola, je to rival U.A., možná by to tam bylo lepší než tady.
Ale to už je jedno.

Povzdechl jsem si a všiml si že jsme zastavili.
Odlepil jsem svůj pohled od okýnka a podíval se do uličky kde se právě postavil sensei.

"Vystupte od zadu hezky v řádku, nechci vidět žádné tlačenice!"

Řekl sensei přičemž měl na tváři úsměv který mohl dodávat energii všem v autobuse.
Třída jednohlasně odpověděla "ano, pane" a všichni podle pokynu začali vystupovat.
Nejdříve vystupovali ti co byly v zadu a pak tu co byly ve předu. Všichni se seřadili venku před autobusem hezky do lajny.
Už jsme měli respekt a věděli co máme dělat.
Když jsme neposlechli nebo udělali něco proti školnímu řádu nebo jeho pravidlům, doskákali jsme si to jako třída. Nebylo to lehké ale měli jsme disciplínu a moc se u nás nestávalo že jsme šli proti pravidlům.