Prokletí Luny [DOKONČENO, PROBÍHÁ KOREKCE]

🌙32🌙

Všichni Naviané poplašeně zakřičeli. Z nebe se snesl obrovský tvor. Měl tak metr osmdesát pět, dlouhé stříbrné vlasy až po ramena, temně šedé oči plné pomsty, dlouhé špičáky, obrovská křídla, svalnaté tělo a dlouhé naostřené drápy. Začal se smát.
Uren: Konečně. Svoboda! Už nebudu muset jen trpět zavřený v srdci. Konečně budu moci znovu ožít!
Zamyslela jsem se. Jak je možné, že se dostal do srdce? Zašeptala jsem to Tywallovi.
Tywall: Začaroval své tělo i duši. Udělal to z neznámého důvodu, ale teď už asi vím, z jakého. Byla to jediná možnost, jak ožít.
Uren zastříhal ušima.
Uren: Velmi dobře, můj milý. Jsi přímo dokonale stavěný pro zabíjení, ale vybral sis svou cestu.
Pak se podíval na mě. Obočí mu jemně stouplo.
Uren: Ale, ale. To je malá Sorin, ta, kterou si Luna zvolila pro to, aby mě zabila. Ta mutantka se sluneční magií. Čekal jsem, že budeš vypadat silněji, ale vypadáš jako malé dítě. Tohle bude hračka.
Ušklíbl se.
Sorin: Často mě lidi podceňují, a vždycky na to doplatili. Nikdy nesmíš podceňovat nepřítele, ani když je to holka. Může ti totiž nakopat zadek během vteřiny.
Uren se zasmál.
Uren: Já, zlatíčko, jsem starý tisíce let. Já jsem nejsilnější Luňan, co se kdy zrodil. To já jsem byl nejobávanější vrah mezi lidmi. Ty mě nemůžeš zastavit, nemáš sebemenší šanci!
Najednou se ozvala Astra.
Astra: Pane! Splňte svůj slib a pojďme bojovat spolu. Pomůžu vám a konečně budeme oba volní.
V jejích očích byla touha po moci. Uren se najednou zasmál a pak se na ni ďábelsky podíval.
Uren: Myslíš, že tě potřebuju? Já nepotřebuju nikoho! 
Potom k ní přiletěl a začal z ní vysávat život. Astra se snažila bránit, ale nemělo to smysl. Po chvíli padla k zemi. Byla celá bledá a tenká jako proutek. V jejích očích byl strach. Martin zaječel. Tywall ho musel chytit a začít utěšovat, aby neudělal hloupost. Uren se podíval na mě. Vypadal daleko silněji.
Uren: Měl jsem jeden dar, Sorin.
Šel blíž ke mně. 
Uren: Kdykoliv jsem kohokoliv unesl a vysál, zesílil jsem. A to mám pořád. 
Přišel ke mně. Bylo mezi námi tak dvacet centimetrů. 
Uren: Astra mě vyvolala s prosbou o moc s tím, že mi pomůže. Využil jsem jí. Dal jsem jí část své moci a ta část by mi chyběla potom v soubojích. Je jí sice škoda, zlá je dost, ale bohužel. Ale ty nepotřebuješ mou moc.
Začal mě obcházet, jakoby si mě měřil. Tywall vrčel, ale Luna ho držela zpátky.
Uren: Jsi silná dost, v krvi ti koluje neznámá mutace naší magie. Je tě celkem škoda, spolu bychom dokázali velké věci.
Odfrkl si. Ucítil Tywalla. Byl ze mě určitě cítit velmi intenzivně. Otočila jsem se k němu čelem.
Sorin: Nejsem hloupá, abych ničila svět. Nejsem chtívá, abych s tebou šla a vládla světu. Nechci nic z toho, co chceš ty. Nemá to pro mě cenu.
Uren: Ach tak. Ty hlavně chceš najít jejich zachránkyni a zrušit kletbu. Jak roztomilé. Ale uvědomila sis, že on pak bude muset být s ní?
Zaskočil mě. Nad tím jsem nikdy nepřemýšlela.
Uren: Bude s ní navěky, a co zbude tobě? Jen pláč, smutek, bolest. Ale když půjdeš se mnou... Nic z toho nezažiješ. 
Ne... Chce mě jen napálit. 
Sorin: Tvoje hloupé řeči nikam nevedou, chceš mě jen napálit!
Uren se zamračil.
Uren: Buď to bude po dobrém, nebo po zlém. Vyber si.
Sorin: V životě s tebou dobrovolně nepůjdu! Nikdy bych neudělala něco tak odporného. 
Uren: Fajn. Vybrala sis.
Vzlétl a okamžitě na mě zaútočil. Odrazila jsem ho kouzlem. Luna teleportovala lidi pryč a Tywall si stoupnul ke mně.
Uren: Neporazíte mě!
Zaútočil znovu. Společně s Tywallem jsme vytvořili bariéru. Neprorazil ji, ale byl k tomu blízko. Měl obrovskou sílu. Takhle jsme ho párkrát odrazili, ale věděla jsem, že nás to jen vysiluje. Takže když znovu chtěl zaútočit, přenesla jsem se nad něj a skočila mu na záda. Chtěla jsem do něj zabodnout tu dýku, ale chytil mě. Vpustila jsem do něj aspoň magii, ale nepomohlo to. Shodil mě na zem. Chytila jsem se kouzlem a pak vstala. 
Uren: Nechovej se jako dítě, co bojuje pro spravedlnost, Sorin! Nejsi hloupá, tak pojď se mnou a ukaž všem, co umíš!
Neposlouchala jsem ho. On se najednou rozletěl proti mě. Chytil mě a vznesl se do vzduchu. A pak se prudce rozletěl k zemi. Chce mě zabít??? Opřela jsem do něj plnou sílu, co v sobě mám. Zakřičel. Popálila jsem ho na kůži. Pustil mě. Pořád jsem padala volným pádem. Zakřičela jsem.
Sorin: TYWALLE!!!
Okamžitě mě ve vzduchu chytil a rozletěl se pryč. Pak se mnou sletěl dolů a položil mě na zem. Ozvalo se další šustění křídel. Luna se teleportovala za nás. Uren se na nás ze vzduchu podíval a odplivl si. Jsme silnější.
Uren: Vrátím se, Sorin! Uvidíš, že spolu budeme vládnout a všichni tady v Navii zažijí peklo! Uvidíš!
Pak odletěl.
Sorin: Kde má skrýš? Překvapíme ho.
Luna zakroutila hlavou.
Luna: Nemá skrýš. Nepotřebuje ji. Neunáší lidi. On je hned zabíjí.
Sorin: Tak kam letěl?
Tywall se zamyslel.
Tywall: Potřebuje zesílit. Určitě letěl zabíjet nějaké lidi.
Sorin: Pak bychom mu v tom měli zabránit!
Chtěla jsem ho zničit. Ale Tywall mě chytil za rameno.
Tywall: Teď nemůžeme riskovat. Ty nesmíš tohle udělat. Z neznámého důvodu tě chce a kdyby tě dostal, přijdeme o jedinou naději. Teď nesmíš myslet na to, že zabije pár lidí. Mysli na to, že můžeš zachránit celý svět.
Rozbrečela jsem se. Luna mi dala velmi těžký úkol a já nevím, jak ho splnit. Nechci ji zklamat. Chci, aby viděla, že to dokážu. Ale... Co když to nedokážu?

Martin
Luna nás s dětmi noci přenesla do naší haly. Nemohl jsem uvěřit tomu, co se stalo... Astra, moje vlastní sestra, nás zradila a pak... Ji ta zrůda zabila. Moji lidé se kolem mě nahrnuli a objímali mě. Brečel jsem, i když jsem nechtěl dát najevo slabost. Pustili se smutné písničky a my šli zapíjet. Já pil nejvíc. Musím zapomenout na to, co jsem viděl. Musím zapomenout na to, jak její tělo bezvládně spadlo na zem. Musím zapomenout na ten její vyděšený mrtvolný výraz... Musím zapomenout na to, že je mrtvá...

Takže ahojky, menší zvrat zase :D. Každopádně doufám, že se vám knížka pořád líbí, připadá mi, že ani moc ne, nevím proč. Když tak mi dejte najevo likem nebo komentářem, že se vám knížka pořád líbí. A uvítám i kritiku, abych věděla, co změnit.
Další kapitola vyjde pravděpodobně zítra.
Tak ahoj příště...

VikisekCZ