Prokletí Luny [DOKONČENO, PROBÍHÁ KOREKCE]

🌙39🌙

Sorin
Probudila jsem se v teple. Tywall mě pořád objímal. Usmála jsem se. Měl rozcuchané vlasy do všech stran. Opatrně jsem se vymanila z jeho sevření, abych ho neprobudila, a šla jsem do koupelny. Musela jsem se upravit. Byla jsem moc líná to dělat ručně, tak jsem si pomohla magií. Pak jsem šla pro něco k jídlu. Potkala jsem na chodbě Lunu. 
Sorin: Dobré ráno.
Luna: Dobré. Chtěla jsem jít vzbudit brášku, ale byli jste tak roztomilí, nechtěla jsem vás rušit. Bouchla jsem ji do ramene.
Sorin: Luno, notak. Jen jsme spali.
Luna: Já vím. Ale to bylo tak krásné.
Zasmály jsme se a šly do jídelny. Moc jsem sem nechodila, ale dneska jsem si řekla, že udělám výjimku. To byla nejspíš chyba. Už tam seděla Lyra a se všemi si povídala. Ten její úsměv a tenký hlas mi lezl na nervy. Bylo očividné, že nás chce oblbnout, ale nevěděla jsem proč. Co by tím získala? Jakmile mě uviděla, vesele na mě zamávala.
Lyra: Sorin! Pojď za námi.
Jelikož tu byli všichni, nemohla jsem být nepříjemná. Usmála jsem se a šla jsem. 
Lyra: Dobré ráno, konečně jsi vzhůru! Tolik jsem si chtěla povídat.
Sorin: Dobré. Proč?
Lyra se usmála.
Lyra: To je jasné. Jsi Tywallova nejlepší kamarádka, chci o něm vědět všechno.
Lidi kolem se zasmáli. Navenek jsem vypadala klidně, ale uvnitř jsem byla rozzuřená tak, že bych ji bez výčitek a váhání roztrhala na kusy.
Sorin: Proč se nezeptáš jeho? Když uvidí, že máš zájem, třeba bude mít taky.
Lyra: Máš naprostou pravdu, děkuji!
Luna si všimla, že nejsem moc klidná a tak mě raději odvedla stranou. Tam jsme se posadily.
Luna: Vidím, že tě to, že se objevila, žere.
Sorin: Samozřejmě, že mě to žere! Podívej se na ni! Je tak falešná. Nechápu, proč ji všichni mají rádi.
Luna kývla.
Luna: Umí mluvit a manipulovat, to jí stačí.
Sorin: To ano, umí to velice dobře. Ale nechápu, proč tak moc prahne po Tywallovi. Ano, podle hvězd patří k sobě. Ale netlačí na to moc? Podezřele moc?
Luna se zamyslela.
Luna: Myslím, že máš pravdu. Dost na to tlačí. Tywall mi včera popisoval, co se dělo. Prostě se na něj vrhla, aniž by ho znala. Je to divné, ale nemůžeme ji vyhodit. Je vyvolená, má právo tu být.
Povzdychla jsem si. Luna to říkala správně. Ona je vyvolená, patří sem.
Luna: Tebe nežere, že je tady a že je vlezlá. Tobě vadí, že je vyvolená a že se staví mezi tebe a Tywalla. Prostě žárlíš.
Chtěla jsem jí to vyvrátit. Ale nakonec jsem složila hlavu do dlaní. Měla pravdu, žárlila jsem.
Sorin: Prostě... Konečně se s Tywallem nehádáme a začíná se to někam posouvat, dokonce jsem začala věřit, že by mě mohl mít i rád. Nikdy se ke mně nikdo takhle nechoval. A teď přijde slečna dokonalá. Jak se jí můžu rovnat?
Luna mě pohladila po rameni.
Luna: Tywall není hloupý. Ví, že se přetvařuje a ví, že ty jsi pro něj daleko lepší. 
Sorin: Mluvím o nás, jako bychom byli ve vztahu, přitom nejsme.
Luna: Miluješ ho?
Podívala jsem se jí do očí. Miluju ho? Zalekla jsem se toho slova.
Sorin: Nevím... Nevím, jak vypadá láska.
Nahnula se a obejmula mě.
Luna: Jsem si jistá, že ve správnou chvíli se vše vyjasní. Dej tomu čas, buď s ním. A věř mi, že ta nafoukaná nána si ani neškrtne.
Usmála jsem se.
Sorin: Děkuji moc.
Opravdu mi pomohla a dodala mi sebevědomí. Cítila jsem se mnohem líp.
Luna: Nemáš vůbec zač. Stejně ti to dlužím za to, že jsi mě oživila.
Vděčně jsem se na ni podívala. Pak jsme se zvedly a šly zpět. Lyra pořád bavila ostatní, ale bylo mi to jedno. Musím za Tywallem.
Po chvíli jsem ho našla. Byl v mém pokoji a vypadalo to, že na mě čekal. Jakmile mě uviděl, usmál se.
Tywall: Konečně, kde se touláš?
Sorin: Povídala jsem si s Lunou.
Tywall: A o čem?
Sakra, nemůžu mu říct, že jsem se ptala, jak si ho nechat pro sebe.
Sorin: To... To jsou holčičí záležitosti, nic pro kluky.
Tywall si odfrkl. Zasmála jsem se. Snad nebude tušit, co to ty holčičí záležitosti byly. 
Tywall: Sorin? Poletíš se mnou do města? Chci zkontrolovat Martina a ostatní. 
Sorin: Vidíš, jak mu vlastně je?
Tywall se s jakousi úctou usmál.
Tywall: Zachránila jsi ho. Je v pořádku. Jen jsem mu musel doplnit energii, ale nějak vážně zraněný nebyl.
Oddechla jsem si. Zvládla jsem to.
Sorin: To jsem ráda, tak, kdy poletíme?
Tywall mě chytil kolem pasu a teleportoval.
Tywall: Hned!
Pak se mnou v náručí vzlétnul. Bylo to tak nečekané, že jsem zaječela. Tywall se mi jen smál. Pak mě kouzlem nechal letět samotnou. Po chvíli, kdy se mi dělalo špatně, jsem se s ním zasmála. On vyčaroval magickou kouli.
Tywall: Chytej!
A hodil ji. Naštěstí mám dobré reflexy a chytla jsem ji.
Sorin: To bylo jednoduché. Teď sleduj, jak hodím já!
Natáhla jsem se a vrhla ji tam, kam Tywall nedosáhnul. V rychlosti se otočil, nabral rychlost a chytil ji. 
Tywall: Já ti to hodím tak hezky a ty se mi za to takhle odvděčuješ!
Zasmála jsem se. 
Tywall: Počkej, ty potvoro, já tě chytím!
Rozletěl se ke mně. Já honem začala nabírat rychlost ve snaze mu utéct. Najednou kouzlo, co mě nadnášelo, přestalo účinkovat. Volným pádem jsem letěla dolů a u toho ječela. Pak mě někdo chytil. Srdce mi divoce bušilo. Tywall mě se smíchem snesl na zem. Hnedka jsem mu dala ránu do ramene.
Sorin: To není vtipné! Mohl jsi mě zabít!
Tywall: Vypadáš až dost živě.
Zasmál se. Znovu jsem ho bouchla a uraženě odvrátila hlavu.
Tywall: Ale Sorin, vždyť to byl jen vtípek.
Chtěl mě pohladit po tváři, ale já jsem mu plácla přes ruku. Samozřejmě žertovně. On mě stejně nakonec chytil za bradu a otočil mi hlavu čelem k němu. Než jsem stihla zaprotestovat, políbil mě na rty. Úplně jsem zčervenala. Proč je tak dokonalý? Začala jsem mu polibky vracet. Po chvíli se odtáhl a já se mohla normálně postavit. Byli jsme u parku. On se usmál a chytil mě za ruku. A pak jsme se společně vydali do města... Je pořád tak milý a prostě úžasný. Bylo by ale správné s ním něco mít?

Ahoj, tady je nová kapitola. Konečně, chybělo mi pár slov, ale nestíhala jsem. Snad nevadí. Další kapitola s největší pravděpodobností vyjde v neděli a nebo až v pondělí, ale uvidím, jak to budu stíhat, už se taky vracím do školy. Ať žije peklo... 
Moc chci poděkovat za 50k přečtení na Morpherovi, nesmírně si toho vážím, jste prostě nejlepší! :3 
Jak už jsem psala do oznámení, rozhodlo se o jméně další knížky a to je Temnota povstává. Po příští kapitole se můžete těšit na další hlasování, a to konkrétně kterou knihu budu psát, jakmile tuto dokončím. Už to přeci jen není tak daleko.
Tak ahoj příště...

VikisekCZ