Prokletí Luny [DOKONČENO, PROBÍHÁ KOREKCE]

🌙6🌙

Jakmile jsem prospala celý den, zavolala si mě třídní. Mně i Mersovi pořádně vynadala.
Třídní: Mersi, co si dělal? Když tě dáma odmítne, vem to. Vyprovokoval jsi ji a ona pak reagovala taky že utekla. Což bylo přehnané, Sorin. Oba jste udělali chybu. Co se týče toho divadýlka, co předvedli obyvatelé Navie, kašli na to, Sorin.
Překvapeně jsem zvedla obočí.
Sorin: Teď trošku nechápu.
Třídní: Ten Luňan byl jen převlek. Prostě kašli na to, ano?
Pak se otočila a odešla, ale byla na ní vidět nervozita. Přestávala věřit, že to všechno je jen výmysl. Bylo mi jí líto. Chtěla, aby se nikomu nic nestalo a Leny je pryč... Ach Leny. Tolik mi chybíš. Odešla jsem a šla jsem ven. Doufám, že mě Mers tentokrát nebude pronásledovat. Najednou jsem uslyšela v dálce ženský křik. Co to? Rozeběhla jsem se do parku, odkud byl slyšet křik. Snažila jsem se najít cokoliv, ale všude bylo prázdno. Pak až v jezeře jsem spatřila tělo ženy. Byla mrtvá. Tentokrát jsem zaječela já. Nůž, kterým nejspíš byla zabita, ležel kousek vedle vody. Ze stran se začali valit davy lidí. Ženy, co to viděly, začaly plakat a muži šli vytáhnout její tělo. Měla několik bodných ran. Moje třída, která se za chvíli taky objevila, začala křičet.
Třída: To udělal on! Luňan! Musíme ho zabít!
Lidé Navie se na sebe podívali a já ani nemusela hádat, co si myslí. Tohle neudělal Tywall. Ten má přece drápy a zuby, nepotřeboval by nůž. Tohle udělal někdo jiný. Nějaký člověk. Rozhlédla jsem se. Nikdo z Navie by to neudělal. Všichni drží při sobě. Nevím, co mě to napadlo, ale podívala jsem se na svou třídu. Musel to udělat někdo z nich. Ale kdo? Kdo by měl na to zabít člověka? Mers vystoupil dopředu.
Mers: Toho Luňana jste měli už dávno zabít. Tohle by se nestalo.
Žena: Tohle neudělal Luňan, hlupáku. Tohle udělal člověk. Někdo z vás!
Mers si odfrkl. Moje třída se naježila. Musela jsem zasáhnout.
Sorin: Tohle obviňování k ničemu nevede. Najdeme vraha, ale ne takto. Ten nebude úplně hloupý. Nechal nám místo činu, tělo i vražednou zbraň, ale určitě nenechal žádné otisky.
Postupně lidé začali kývat na souhlas. Oddechla jsem si. Zavolala se policie, odklidilo se tělo a začalo se pátrat. My se vrátili na hotel. Mers svolal poradu.
Mers: Nevěřím, že to udělal někdo z nás. Byl to ten Luňan! Unesl Leny, zabil nevinnou ženu a pokusil se ublížit i Sorin.
Překvapeně jsem zamrkala.
Sorin: Tak za prvé, tu ženu zabil člověk a za třetí, jediný, kdo se mi pokusil ublížit, jsi byl ty. On mě sem odnesl a postaral se o to, abych přežila. 
Mers zavrčel. Otočila jsem se a odešla jsem pryč. Jak tohle vůbec mohl říct? Nemyslím si, že je Tywall zlý. Naopak mi připadá... Tak hodný. Ne jako Mers...

Uběhlo pár dní a vraha stále nikdo nevypátral. Začala jsem pochybovat o svých slovech a pomalu jsem věřila, že to skutečně Tywall udělal. Večer jsem šla ven. Po Leny taky ani stopy a to mě ničilo. Začala jsem kouřit cigarety, i když vím, že je to špatné. Zapálila jsem si dívala se na noční oblohu. Věděla jsem, že je to nebezpečné, ale bylo mi to fuk. Chci za Leny. Někdo se ke mně přidal. Podrážděně jsem zavrčela.
Sorin: Co chceš, Mersi?
Mers: Nic. Dáš mi taky?
Dala jsem mu cigaretu a zapálila ji. Jakmile jsme dokouřili, podal mi flašku. Vodka. Dřív bych rázně odmítla, ale teď jsem tu flašku popadla a pořádně se napila. Takhle jsme popíjeli dobrou hodinu. Měla jsem ale pocit, že spíš piju já. Začalo se mi dělat zle a točila se mi hlava. Mers mi odhrnul vlasy a začal mě líbat na krku. Vůbec jsem to nevnímala. Až po chvíli, kdy se mi pokusil svléknout tričko jsem ho odstrčila.
Sorin: Nech mě.
Mers: Vždyť se ti to líbilo.
Najednou jsem pochopila. Sakra, jsem opilá a on ne. Vytáhl nůž a přitiskl mě na zeď. Zakřičela jsem. Zadělal mi jednou rukou pusu a druhou rukou přiblížil nůž k mému krku.
Mers: Sklapni a dělej jen to, co budu chtít.
Začala jsem prosit. Začal mě znova líbat na krku. Tvář mi smáčely horké slzy. Vysmekla jsem se mu a pokusila se vzít ten nůž. Ohnal se po mě a řízl mě ze strany do krku. Spadla jsem na zem a chytila se za krk. Celou ruku jsem měla během vteřiny od krve. Začaly se mi dělat mžitky před očima. Mers se začal přibližovat, ale najednou se ozval něčí řev. Vzhlédla jsem. Něco se nade mnou mihlo a strhlo to Merse k zemi. Zatajil se mi dech. Tywall. Začali se prát. Chtěla jsem jim jít pomoct, ale nešlo to. Moc jsem krvácela. Tywall zavětřil a zbystřil. Otočil se na mě a na vteřinu se zadíval do mých očí. Byl v nich strach a nenávist. Mers využil jeho nepozornosti, odkopl ho a nožem ho pořezal do ruky. Tywall zařval, vykopl mu nůž a hodil ho do budovy otevřeným oknem. Přišel ke mně. Chytila jsem jeho ruku.
Sorin: Jsi... Zraněný...
Tywall se uchechtl. Sundal mi mou ruku z krku a doslova se na něj přisál. Olízl mi ránu. Co to dělá sakra??? Pak se usmál a v rychlosti odletěl. Chytila jsem se za krk čistou rukou. Nic. Ani ranka. Bohužel jsem už hodně krve ztratila a padla jsem do bezvědomí. Ucítila jsem tvrdou zem a na krku jsem stále cítila ty jeho rty. Co to se mnou je?...


Ahoj, po dlouhé době kapitola, tak snad se líbí :D. Plánuju i kapitolu k No Escape, ale vážně nemám moc času, kvůli tomu, že se věnuju teď víc svému osobnímu životu :D. Snad vám to nevadí.
Tak ahoj příště...









VikisekCZ