Prokletí Luny [DOKONČENO, PROBÍHÁ KOREKCE]

🌙54🌙

   ,,Prostě... Každý druh asexuála funguje jinak, ale v podstatě, když to řeknu všeobecně, necítíte tolik sexuální touhy, jako ostatní. Jste prostě jiní." snažila jsem se mu co nejlíp vysvětlit. I když jsem měla pocit, že to nemůže být srozumitelné, Tywall zakýval hlavou nahoru a dolů. ,,Chápu. Ale řekla jsi všeobecně. Jak tedy funguju já?". Jemně jsem znejistěla. ,,To bys měl zjistit sám." řekla jsem opatrně a rozešla jsem se směrem ke dveřím.
   Chtěla jsem odejít k sobě, jelikož mi celá tahle situace připadala hodně trapná, ale zastavila mě jeho jemná dlaň, kterou položil na mé rameno. ,,A jak to mám zjistit bez ženy, ke které něco cítím a které věřím?". Otočila jsem se na něj s překvapeným výrazem. Tywall spustil svou ruku podél těla a jemně se na mě pousmál. ,,Sorin, na tohle potřebuju tebe. Nevím, jak to všechno funguje a chci pomoc od tebe.". Po těchto slovech jsem zčervenala a usmála se. ,,Ale já nevím, jak ti pomoct. Na to bys měl přijít prostě sám od sebe. Neznám žádný způsob.". ,,Přemýšlej, tebe vždycky něco napadne." dodával mi sebevědomí. I když jsem byla úplně vyšťavená a myšlenkami jinde, přikývla jsem a ponořila se do své fantazie.
   Jak můžu zjistit, jak přesně fungují jeho touhy, když to nemám na čem zkusit? Ne... To je šílený nápad. To se rozhodně nesmí stát. A tak jsem se rozhodla dělat, že mě nic nenapadá. ,,Nemám tušení." řekla jsem přesvědčivě. Tywall mě jemně pohladil po tváři.  ,,Ale máš. Tak, jaký je nápad? Povídej." pravil a zvědavě naklonil hlavu. Ale ne, to je to na mně tak vidět? Nervózně jsem si zastrčila vlasy za ucho. ,,Je to hloupost..." snažila jsem se ho přesvědčit. Avšak Tywall nepolevoval. ,,Věřím ti. Každý nápad chci zkusit. Ať už je sebešílenější.". Zkousla jsem si jemně ret. Co teď? Upíral na mě ty své dvě stříbrné oči. Nemohla jsem mu odolat. Musím se překonat a přestat se stydět. Poraženě jsem si povzdechla. ,,Tak dobře.".
   Posadila jsem ho na postel a zhluboka se nadechla. ,,Vzhůru k šílenství." pronesla jsem a začala jsem se pomalu svlékat. Tywall vykulil oči. ,,P-počkej, co to děláš?" znejistěl. To začal být dobrý znak. Jeho líce nabraly růžovou barvu. ,,Chtěl jsi ten šílený nápad, tady ho máš. Někteří asexuálové reagují jen na své partnery normálně. Tomu se sice dá říkat demisexuál, ale to je jedno. Prostě jen chci vidět, co to s tebou udělá, když mě uvidíš nahou bez toho, abych byla odpadnutá." řekla jsem nejistě. Tywall pomalu zakýval hlavou a já pokračovala v sundávání oblečení. Po každém kousku jsem cítila ještě větší stud. Jak mě tohle mohlo napadnout? Přestala bych, ale nemůžu teď toho nechat, jsem přece tak blízko! A tak jsem pokračovala.
   Když jsem zůstala jen ve spodním prádle, znervózněla jsem. Notak, Sorin, vzchop se, nahou už tě viděl! A tak jsem své rozklepané ruce přesunula na zapínaní podprsenky. Když i ta spadla na zem, Tywall se nemohl podívat jinam. Jemně jsem se podívala, jestli to s ním fyzicky něco udělalo, avšak vypadalo to, že spíš zatím ne. A tak jsem s tím největším studem sundala poslední kus oblečení, který kryl to nejtajnější místo každé ženy. Tywall vypadal, jako by ho zhypnotizovali. Uchechtla jsem se.
   ,,Došla slova? Vždyť jsi mě včera viděl." řekla jsem lehce flirtovním tónem. Vážně se mi líbí, že se na mě dívá a doslova mě hltá pohledem? Tywall se jemně pousmál a odpověděl mi. ,,To ano, ale takhle vidím každou tvou křivku. Máš tak dokonale vytvořené tělo, máš takové štěstí!". V duchu jsem se plácla do čela. No jistě. Obdivoval mou postavu jako by ho vůbec nerozptylovalo, že jsem nahá. ,,Takže to s tebou nic zatím neudělalo?" zeptala jsem se lehce vyvedeně z míry. Co budu muset ještě všechno udělat? Tywall jemně zakroutil hlavou. A tak jsem se zamyslela. Další šílený nápad. Proč mám dnes jen šílené nápady??? Co nejrychleji jsem přemohla svou nervozitu a pomalu jsem se vydala k Tywallovi. 
   Přejel pohledem po mém nahém těle. Bylo to, jako by mi tělem procházel proud o velmi vysokém napětí. ,,A teď jako chceš dělat co?" řekl nervózně. ,,Věř mi, že sama nevím, co dělám. Zkouším prostě své nápady." odpověděla jsem. Můj hlas byl nějaký... Jiný. Nechápu, co se to se mnou děje. V mysli jsem si dala pohlavek. Teď není čas řešit mě, ale toho vyděšeného Luňánka přede mnou.
   Přišla jsem až k němu. Trošku se posunul dozadu. ,,Nehýbej se." řekla jsem potichu. Díval se na můj obličej svýma vykulenýma očima. Opatrně jsem si sedla svým klínem na ten jeho. Tváře, které doposud měly nabranou lehce růžovou barvu doslova hořely. Najednou to začalo. Jeho zorničky se pomalu roztahovaly. Jemně jsem zkusila pohnout svou pánví. Přerývavě se nadechl. ,,Sorin, nevím co děláš, ani co se děje, ale mám divný pocit." řekl přidušeně. Ucítila jsem to. Okamžitě jsem se postavila a kouzlem oblékla. ,,Počkej, proč jsi přestala?" řekl a naklonil nechápavě hlavu na stranu. ,,Protože jsem zjistila, co jsem potřebovala. Prosím, zapomeňme, že se tohle někdy stalo. Protože to, co se stalo, bylo... To nejúchylnější, co jsem kdy udělala... A navíc jsem zjistila, co potřebuji.". Chápavě přikývl. ,,Takže? Co si myslíš?". Prohrábla jsem si vlasy. ,,No. Vidět mé tělo tě jen rozrušilo ale neudělalo to s tebou nic, kdežto fyzický kontakt se mnou tě už pořádně... Toto... Víš co." snažila jsem se vykoktat. ,,Nejspíš." odpověděl Tywall nejistě. Co nejrychleji jsem se snažila vzpamatovat z toho, co se stalo, abych mohla udělat srozumitelnou větu. 
   Když se mi to konečně podařilo, přerušila jsem to trapné ticho. ,,Takže si myslím, že jsi asexuál i demisexuál. Znáš mě a záleží ti na mě, takže na mě tvé tělo reaguje, samozřejmě za normálních podmínek. No a sám své vlastní chutě prostě nemáš. Chápeš?". Chvíli to zpracovával, ale nakonec přikývl. ,,Chápu. Děkuji ti moc, Sorin, že jsi mi konečně pomohla vyřešit tento problém.". Jemně jsem kývla.
   Chtěla jsem odejít, protože jsem nutně potřebovala mluvit s Leny, ale najednou se přede mnou objevil Tywall. Lehce vyděšeně jsem vyjekla, ale hned mě umlčely jeho rty. Začal mě vášnivě líbat. A sakra, to jsem v něm probudila já? Polibky jsem po chvíli začala oplácet, avšak má mysl byla zásadně proti. Vždyť jsem se zapřísáhla, že nikdy nic s mužem mít nebudu, protože jsou to jen úchylná prasata... Ale když Tywall je tak jiný. Navíc má své sexuální orientace a ty mi jasně říkají, že o mě stojí. Avšak jakmile jeho ruka spočinula na mém zadku, odtrhla jsem se.
   ,,Počkej, já... Já nemůžu..." řekla jsem provinile. Tywall se usmál a pohladil mě po tváři. ,,V pořádku, nechtěl jsem nic, jen... Jsi mě probudila. Po těch dvěstě letech se cítím kompletní. Nic mi není zatajeno. Tedy když nepočítám tvůj původ.". ,,A důvod, proč se bojím s tebou cokoliv mít. Hlavně intimního." řekla jsem potichu. Nechápavě naklonil hlavu na stranu. ,,Sorin, co se děje?" zeptal se starostlivě. V očích se mi zaleskly slzy jen při vzpomínce na toho prasáka.
   ,,To nechceš vědět. Budeš mnou znechucen." vyhrkla jsem. ,,Sorin...". Jeho hlas byl tak jemný. Konejšil mě. Tywall chytil mé ruce a přímo se mi podíval do očí. ,,Ty jsi nejúžasnější osoba na tomto světě. Tvá minulost na tom nic nezmění. Pověz, co se stalo.". Váhavě jsem natáhla ruku k jeho hlavě, přiložila svou dlaň na jeho spánek a nechala jsem své vzpomínky proudit do jeho hlavy. Všechen svůj strach jsem mu ukázala. V jeho očích byl šok. Jakmile jsem skončila, viděla jsem na něm jen znechucení. Čekala jsem, že bude na mě hrubý, avšak když vykřikl: ,,Ten grázl!" věděla jsem, že se nezlobí na mě.
   ,,Jak ti to ten smrtelník mohl udělat? Byla jsi dítě!" řekl nahněvaně. Takhle naštvaného jsem ho ještě nikdy neviděla. Jeho oči teď byly jako stříbrný plamen plný nenávisti. Nechala jsem po tváři stéct slzu. ,,To jsou muži. Teda ne všichni, ale někteří. A já bohužel na jednoho takového narazila.".
   Tywall mě bez váhání sevřel v náručí a potichu řekl: ,,Teď už ti nikdo neublíží. Nedovolím to. Ochráním tě, i kdyby mě to mělo stát krk.". Překvapeně jsem vykulila oči. Nemohla jsem uvěřit tomu, co se děje. Slzy mi pomalu putovaly po tváři. On mě chce chránit! To mi ještě nikdo neřekl. Co nejpevněji jsem se k němu přitiskla. ,,Slibuješ?" zeptala jsem se žalostně. ,,Slibuju." odpověděl mi jistým hlasem. Ještě víc jsem ho stiskla a jen si užívala ten moment.

,,Užívej si, dokud můžeš, Sorin. Příště tě nebudu tak šetřit.". A v dáli se ozval ďábelský smích...

Ahoj, konečně tu máte slíbenou kapitolu. Snad jste si užili i jemný smut :D. Další vyjde asi za dlouho, příští týden mám milion písemek a zkoušení, nevím, co dělat dřív. 
Ale můžete se těšit na ještě pár zvratů a možná kolem 10ti kapitol... 
Tak ahoj u další...

VikisekCZ