Muž bez tváře - snarry

98. kapitola - Magické pole

Severus

Tělo mu rychlostí blesku vystřelilo do sedu, což se v tu chvíli nelíbilo jeho hlavě. Zrak se mu rozmazal, až byl opravdu nucen zavřít oči a chytit se za hlavu.

„Otřes mozku naštěstí nemáš, ale pár dnů tě bude pořádně bolet hlava," konstatovala Poppy hlasem naplněným starostí, „ale myslím, že by to mohl napravit velmi silný lektvar proti bolesti hlavy," dodala a už mu dávala do ruky lektvar, který muž vděčně přijal. Vzal lahvičku do pravé ruky, kterou se přestat držet za hlavu, a na jeden lok ji vypil. Všechna bolest se umírnila téměř okamžitě, ale stále oči neotevřel, poněvadž už si byl jistý, že se mu hlava nerozskočí bolestí. Stejně na tom bylo i předloktí. Dal tedy ruce dolů a vrátil Poppy prázdnou lahvičku.

„Měl by sis odpočinout," řekla Poppy nekompromisně, ale Severus jako by ji neslyšel, v tom momentu ho zajímala jediná osoba.

Velice pomalu otevřel oči. Zrak měl stále trochu rozmazaný, ale tento malý detail zapomněl v okamžiku, kdy ho uviděl. Ležel na druhé straně místnosti a svíjel se, škubal sebou jako had, rty se mu otevíraly a zase zavíraly. Dalo se poznat, že křičí, ale v místnosti nebyla slyšet ani jediná slabika. Ležel na studené zemi.

Severus se chtěl zvednout a jít k Harrymu, ale zastavila ho ruka, která se mu ocitla na paži.

„K němu v tomto momentu nemůžeš, chrání ho silné neviditelné magické pole," promluvila Poppy, a ještě víc mu stiskla paži.

Severus otočil hlavu a podíval se na ni zamračeným pohledem. V jejich očích uviděl smutek.

„Věř mi, zkoušela jsem to několikrát, ale vždy mě to donutilo udělat několik kroků zpět. Zkoušeli jsme několik kouzel, ale bez účinku. Kouzla se od magického pole odrážela v podobě ohnivé koule," dodala a zhluboka se nadechla, jako kdyby celou dobu zadržovala dech.

„Co se stalo, když jsem ztratil vědomí?" zeptal se chladně a znovu otočil hlavu a zrak upřel na Harryho.

„Já nevím, ale když jsem začala vnímat věci okolo sebe, tak ty jsi ležel v bezvědomí a nad tebou se skláněl Harry. Držel tě za levou paži a něco zuřivě syčel. Netuším, jak dlouho tohle všechno trvalo," Poppy se během mluvení tiše nadechla a pokračovala: „ale najednou přestal Harry syčet, natáhl volnou ruku a pohladil tě po tváři, něco ti tiše zašeptal, a poté se zvednul." Léčitelce začaly téct nové slzy a hlas měla ještě o něco tišší. „Šel k Dracovi, zrak měl sklopený k zemi," pokračovala po dalším, ale tentokrát hlubokém oddechnutí.

„Harry se postavil za židli, viděla jsem mu do obličeje. Měl sice zavřené oči, ale tvář měl soustředěnou. Položil dlaně na spánky mladého pana Malfoye a začal tiše syčet." Poppy se na moment odmlčela a ztěžka polkla. Severus nabyl dojmu, že ji mluvení dělá čím dál větší potíže. Nevěděl, co jí má říct, aby jí dodal odvahy. Poppy vypadala, že se každou chvíli rozpláče naplno. Neměl tušení, jak ženu utěšit, nebo co jí měl říct. Nikdy tohle neuměl a co se týče Harryho, tam to šlo nějak samo. U něj tak nějak vždy věděl, co má říct nebo udělat, ale u Poppy to nějak nešlo. Tak jen tiše seděl a čekal, zdali se žena uklidní a bude pokračovat. Cítil, jak ho pěvně svírá. Trochu ho to bolelo, ale za žádnou cenu jí nechtěl ucuknout, alespoň zatím.

„Pan Malfoy sebou začal cukat a bolestně sténat. Chtěla jsem zasáhnout, ale nemohla jsem se ani pohnout. Mohla jsem to jen bezmocně sledovat a věř mi, nebyl to zrovna hezký pohled. Měla jsem dojem, že to pan Malfoy nevydrží, ale najednou byl konec. Mladík přestal sténat málem se svezl ze židle na zem, ale Harry ho stačil zachytit a pomocí své magie ho zvedl a položil na zem," Poppy se opět odmlčela.

Severus se na ni podíval. Po tváři jí tekly slzy. Opatrně vymanil svoji pravou ruku z jejího křečovitého sevření a vytáhl hůlku, kterou, k jeho překvapení, měl ukrytou v levém rukávu košile. Koutky úst sebou cukly, když si domyslel, kdo mu ji tam nejspíš dal.

„Myslím, že si zbytek příběhu dokážu domyslet sám," konstatoval chladně a přitom podal bradavické ošetřovatelce bílý hedvábný kapesník, který během mluvení vyčaroval.

Severus Snape se přinutil vrátit do přítomnosti. Stále seděl na zemi v salonku, ale nyní klečel u Harryho hlavy.

Uplynul nějaký čas od chvíle, co se mistr lektvarů dozvěděl informace od Poppy. Mysl se mu točila na plné obrátky.

Magické pole začalo pomalu mizet hned potom, co mladík přicházel pomalu k sobě.

    Tak, co říkáte co se asi tak stalo? Má to, něco společného s Voldemortem nebo ne?

Přeji vám hezký den.